VYBRAT REGION
Zavřít mapu

70 let od odsunu Chorvatů podezřelých ze zrady. Někteří se s tím dosud nesmířili

Jevišovka – Před sedmdesáti lety musela z Jevišovky odejít část Chorvatů. Stát je vinil z kolaborace. Potomci něco takového odmítají.

4.6.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Pixabay.com

Když sluneční paprsky v pátek dopoledne objaly špici kostela v Jevišovce, ve dveřích jeho bočního vchodu zarachotil klíč. V ruce jej držela devětašedesátiletá Magdalena Schneiderová. Společně s autorem textu vystoupala po schodech, kde se zastavila před historickými snímky a obrazy. Zobrazují život Chorvatů, kteří po staletí obývali Nový Přerov, Dobré Pole a právě Jevišovku: tři obce na hranici Břeclavska a Znojemska.

Před sedmdesáti lety – v červnu 1947 – státní komise rozhodla, že dojde k jejich prvnímu poválečnému odsunu. „My jsme ale zůstali, celkem nás tady nechali asi devět rodin,“ říkala Magdalena Schneiderová.

Jevišovičtí si osud původních obyvatel každoročně připomínají. Stane se tak i letos, a to při hodech Kiritof. Starostka Božena Bošiaková to pokládá za nutnost. „Ačkoliv nemám chorvatské předky, nucený odchod beru jako velkou křivdu. Změnit už to nelze, ale mlčet o tom není na místě. Z takových událostí bychom se měli poučit,“ zmínila Bošiaková.

Odsun moravských Chorvatů se táhl napříč léty 1947 a 1951. Vyplývá to z práce Milana Bárty z Ústavu pro studium totalitní režimů. „Vysídlení bylo provedeno ve dvou etapách. Akci provázela řada problémů a majetkoprávní vyrovnání s odsunutými se protáhlo na mnoho let,“ uvedl historik.

V Jevišovce dnes funguje Sdružení občanů chorvatské národnosti v České republice. Její místopředsedkyně Lenka Kopřivová připomněla, že tehdejší obyvatelé nesli rozhodnutí zástupců Československa velmi těžce. Starší generace se s odsunem nikdy nesmířily. „Všichni byli velmi silně citově i existenciálně vázáni na své vesnice na jižní Moravě a na svou komunitu,“ sdělila Kopřivová.

První vlna se podle historika Bárty týkala těch, na něž padlo podezření o kolaboraci s Němci. Rozhodnutí o jejich odchodu do vnitrozemí padlo právě v červnu 1947. Jak Magdalena Schneiderová, tak místopředsedkyně Kopřivová ale nad kolaborací pomyslně kroutí hlavou. „Je potřeba si uvědomit, že po Mnichovu 1938 se jihomoravské pohraničí stalo součástí nacistického Německa. Podmínky, které zde byly, byly o dost tvrdší, než tomu bylo například v Protektorátu,“ tvrdí Kopřivová.

Chorvati byli na Mikulovsku jedinou skupinou slovanského obyvatelstva, kteří se navíc výrazně odlišovali od svých německých sousedů. Okupanti je vystavili germanizaci. Povinný byl nástup k německému vojsku. Kdo odmítl, hrozil mu trest smrti.

S poválečným odchodem stovek lidí obec ztratila svou dosavadní tvář. Dosídlenci už o předchozí tradice neměli zájem. Odsunutí mnohdy byli úspěšní zemědělci s až nábožným vztahem k půdě. „Likvidací chorvatských komunit jsme jako společnost ztratili zkušenost s tím, že i když se lidé od sebe odlišují jazykem nebo krojem, nemusí to být problém pro jejich společné soužití,“ dodala Kopřivová.

Zatímco v Jevišovce si Chorvaty připomínají, třeba v Dobré Poli je tomu naopak. Ve vsi je podle tamního starosty Víta Černého snad jediná věc, která na ně upozorňuje. A to hrob na tamním hřbitově. „U nás Chorvaté žili také, ale nebylo jich tolik, jako v Jevišovce. Památka po nich nezůstala žádná,“ líčil Černý.

Autor: Lukáš Ivánek

4.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sucho. Ilustrační foto.

Přehrady drží stavy řek, zvěř ale ohrožují tropy

Mladí dobrodruzi Adam Stohanzl a Jaromír Toncr se vypraví na dalekou cestu třicet let starým BMW.
8

Směr Kyrgyzstán. S třicet let starým BMW chtějí ujet přes 10 tisíc kilometrů

Šimíček už má nového asistenta, do Znojma přichází Jakeš

Znojmo – Hlavnímu trenérovi Romanu Šimíčkovi bude u hokejových Orlů asistovat trojnásobný mistr české extraligy se Vsetínem. Znojemský klub angažoval jedenačtyřicetiletého Tomáše Jakeše, který zná dobře i jihomoravský celek, za který odehrál tři sezony mezi lety 1999 a 2002. V loňské sezoně stál na střídačce druholigových Moravských Budějovic.

Znojemský kapitán Cihlář: Pásku předávám nováčkům, ať se naplní kasa

Znojmo – V pondělí poprvé po třech týdnech nazuli kopačky a o den později už bojovali proti desátému celku uplynulého ročníku ruské nejvyšší soutěže. Znojemští fotbalisté vstup do letní přípravy zvládli, když v rakouském Pinkafeldu remizovali s Amkarem Perm 2:2. „Zařazení zápasů od začátku přípravy mi vyhovuje. Každý hráč má radši trénink, než utkání," hlásí kapitán Jihomoravanů Tomáš Cihlář.

Znojemský soud řeší týrání nemluvněte, žena ho dle obžaloby bila a špatně krmila

Znojmo – Pokles váhy o téměř půldruhého kila u ročního chlapce znepokojil na jaře před dvěma lety praktického lékaře. Dítě poslal do znojemské nemocnice, kde lékaři při prohlídce našli modřiny. Uvědomili sociální odbor a policii. Případ začal ve středu rozplétat znojemský soud. Šestačtyřicetiletá Lenka Jelínková, která o chlapce pečovala, čelí obvinění z týrání svěřené osoby.

Čelní srážku dodávky a auta zaplatil řidič těžkým zraněním. Převážel ho vrtulník

Znojemsko – Ke dvěma nehodám během necelé hodiny spěchali ve čtvrtek kolem poledne znojemští policisté a záchranáři.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies