Připojili se tak k desítkám projektů, kteří využívají alternativního způsobu financování jménem crowdfunding. „Zkoušíme to vůbec poprvé. Dřív jsme podobné akce jen podporovali. Víme, že v zahraničí fungují běžně," vysvětlil mluvčí klubu Adam Pitrocha.

Crowdfunding je nový trend ve financování a investování peněz, který se v Česku zahnízdil teprve před dvěma lety. Využívá specializovaných internetových stránek, na nichž se autoři projektů snaží přesvědčit veřejnost, aby jim na vznik projektu přispěla. Můžou poslat třeba jen sto korun, ale i částky v řádech tisíců. Za účast jim nabízí exkluzivní odměny.

Peníze veřejnosti takto loni dopomohly třeba ke vzniku brněnského festivalu Ghettofest. „Minulý ročník byl ještě několik týdnů před svým začátkem podfinancovaný. Využili jsme proto jakýkoli způsob, jak pokrýt náklady na akci, aby se mohla uskutečnit," řekla mluvčí festival Alica Heráková.

Od lidí vybrali dvacet tisíc korun. Kdyby se jim nepodařilo získat cílovou částku, museli by příspěvky lidem vrátit. To je totiž další ze specifik crowdfundingu. Pokud lidé něco investují a projekt nakonec nevznikne, své peníze dostanou zpět.

S tímto případem se setkaly třeba autorky blogu Na druhý pohled, ve kterém se věnují problematice poruchám příjmu potravy. Společně s mnoha dalšími lidmi z blogu z celé republiky i z Brna chtěly na stejné téma vydat knihu. Na internetu neuspěly, ale svou snahu nevzdaly. „Vydání knihy si teď budeme financovat samy z vlastních kapes. Připravujeme také putovní fotovýstavu, která odstartuje ještě v tomto roce, na níž bude možné finančně přispět," prozradila jedna z autorek Kristýna Mikešová

Pozitivní zkušenost s crowdfundingem z pohledu přispěvatele má například Jindřich Cínka. „Přispěl jsem dvě stě padesát korun na vznik mé oblíbené hry. Dát míň mi přišlo trapné a víc se mi nechtělo," řekl Cínka. Autor hry potřeboval 180 tisíc korun. Nakonec je podle Cínky získal díky člověku, který autorovi poslal sto tisíc.

Crowdfunding ale nevyužívají jen autoři knih či her. V Brně přispěné peníze pomáhají měnit i veřejný prostor. Ve městě tak díky nim funguje placený systém sdílení růžových kol, vznikají kulturní festivaly i netradiční galerie. „Nechtělo se nám opět zabředávat do papírování a vyplňování žádostí o granty, proto jsme zkusili oslovit lidi," vysvětlila jedna z autorek komiksové galerie Šaufenstr Lucie Valdhansová.

Komiksovou vitrínu loni instalovali na nádvoří Pražákova paláce v Husově ulici, kde je veřejnosti volně přístupná.

Pomoci dobré věci se takto snaží i členové občanského sdružení Brnění, které chce vysbírat šedesát tisíc na vznik aplikace pro monitorování a nahlašování nelegálních heren v celé republice. „Věříme, že částku vybereme. O vznik projektu se ale budeme snažit, i když peníze nevybereme," sdělil zástupce sdružení Matěj Hollan.

Stoupající zájem o crowdfunding vysvětlil ekonom Michal Kozub. „Lidi láká, že tento způsob financování není anonymní jako třeba na pražské burze. Je navíc bezpečnější, což Češi jakožto velmi konzervativní investoři vítají," podotkl Kozub.

Crowdfunding zároveň označil za zajímavý trend, který má potenciál dál růst. „Nikdy to ale nebude masová záležitost. Cílí totiž hlavně na mladé," uzavřel Kozub.

TOMÁŠ KREMR