„Problém zámku zůstal nezměněn. Na výzvu se nikdo nepřihlásil. Žádné řešení se tak neobjevilo," informoval na posledním zasedání zastupitele tajemník bzenecké radnice Roman Ostrézí.

Město ve výzvě trvalo na tom, že zámek zůstane v majetku města, případný investor získá dlouhodobý nájem od kolaudace rekonstrukce na dobu určitou s možností další opce, a že zůstane zachován neomezený přístup na nádvoří zámku a do zámeckého parku a část hlavní budovy bude užívat město pro své účely.

„Výsledek mě nepřekvapil. Takový člověk v republice asi není, který by investoval do zámku, který není jeho," komentoval výsledky hledání pomoci jeden ze zastupitelů Miroslav Goliáš.

Rekonstrukci potřebuje celkem pět zámeckých objektů. Kromě hlavní budovy, kaple a takzvané lisovny jsou to také obě předzámčí, která se nacházejí hned u brány. Celkové náklady na opravy neogotického areálu jsou odhadované na minimálně sto milionů korun. Zastupitelé ani obyvatelé města se dlouhodobě nemohou shodnout na tom, jaké využití má v budoucnu zámek mít.

„Navrhuji začít s opravami předzámčí, kde budou náklady nejnižší. Do příštího zastupitelstva rada připraví návrh. Pustili bychom se alespoň do projektu," navrhl starosta Pavel Čejka, podle nějž si vedení města v předzámčí kromě divadla Kašpárek, které už tam je, představuje například zřízení informačního centra či prodeje suvenýrů. Goliáš mu oponoval s tím, že lépe bude zaměřit se na stropy v hlavní budově, přestože jejich oprava bude zřejmě podstatně dražší. Jsou podle něj v dezolátním stavu a jejich oprava není závislá na tom, jaké bude mít později hlavní budova ve skutečnosti využití.

Jak poté starosta vysvětlil, situaci ovlivňuje plánované zateplení školy. Město na ně žádá o dotaci. Pokud ji dostane, bude muset najít na dofinancování takové akce peníze v městské pokladně. Nemůže proto plánovat tak nákladnou investici, jakou by byla oprava stropů v hlavní budově.

Hlasování dopadlo jednoznačně. Jedenáct ze čtrnácti přítomných zastupitelů souhlasilo s tím, že se město pustí do projektové dokumentace na rekonstrukci předzámčí.

Bzenecký zámek nechal postavit ve druhé polovině 19. století majitel bzeneckého panství Vilém z Reichenbachu, který kvůli tomu nechal předchozí stavbu na stejném místě zbourat. Před druhou světovou válkou koupili zámek vinaři. Od roku 2002 je majetkem Města Bzenec. To od té doby hledá investory či dotační příležitosti, ale také shodu v tom, jak zámek využít. V posledních letech se radnici podařilo upravit zámecký park do původního francouzského stylu a nechat opravit střechu či část předzámčí.