Ponrava chrousta škodí nejvíce. V půdě ničí sazenice po tři roky.Lesům v oblasti Bzenecké a Hodonínské Doubravy hrozí v krajním případě zánik. „Vývoj chrousta má čtyři cykly, v květnu příštího roku dojde k jeho rojení. Právě v tomto období je potřeba použít přípravky proti dospělcům. Jedna samička naklade i desítky vajíček," vysvětlil vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů České republiky, Ladislav Půlpán.

Lesníci, kteří včera ve Strážnici o problému jednali, se v květnu obrátili na jihomoravský krajský úřad s žádostí o předběžnou informaci o povolení k leteckému postřiku. Podle správců lesa zůstala žádost bez reakce, mluvčí kraje Denisa Kapitančiková tvrdí opak. „K žádosti o předběžné informace o zásahu, který s sebou nese řadu negativních vlivů, dostala společnost Lesy České republiky přesné informace v červnu. Žádost o povolení zásahu chemickým postřikem proti chroustům pro příští rok jsme zatím nedostali, předpokládáme, že dorazí do konce září," sdělila mluvčí.

Situace s výsadbou u Bzence je podle Půlpána více než kritická. „Nejvíce škodí ponravy, které jsou v půdě. Napočítali jsme jich osmačtyřicet na metr čtvereční. Vážné problémy přitom nastávají už při počtu jednoho kusu na metr čtvereční," poukázal lesník, který se ochranou porostu zabývá už dvacet let. „Současnému stavu jsem ani nechtěl věřit. Zničené jsou nejen nové sazenice, ale i dospělé stromy," poznamenal.

Larvy se nyní přeměňují na kukly, které zůstanou do jara ukryté až osmdesát centimetrů pod zemí, z nich se následně vylíhnou dospělci. „Kukly nepotřebují potravu. Nejhorší proto bývá druhý a třetí cyklus, kdy jsou ponravy největší a jsou schopné zlikvidovat až devadesát procent sazenic. Larva poškodí kořen, který pak není schopný přijímat vodu. Situaci zhoršuje ještě to, že se nacházíme v suché lokalitě," řekl správce lesů Bzence a odborný lesní hospodář města Vracov, Ivan Černý.

Lesní hospodáři naposledy použili postřik v roce 2003. „Chroust do této oblasti historicky patří, byl tu vždycky, jenže se přemnožil. Proto žádáme o výjimku, abychom proti němu mohli nasadit postřik. Použili bychom ho jedenkrát za osm let, čímž by se populace brouka snížila," uvedl Půlpán. Zároveň připomněl, že při velkém požáru v roce 2012 lesníci doufali, že oheň larvy zničí. Nestalo se tak. „Přežily a škody jsou tak velké, že jsme museli zalesňování shořelých ploch zcela zastavit," upozornil vedoucí odboru.

Proti letecké aplikaci postřiku se postavili ochránci přírody. Namítají, že ochranný prostředek neohrozí jen chrousty. „Látka zahubí všechny bezobratlé živočichy. Pokud by zvolili lesníci jinou formu postřiku, například pozemní v kombinaci ještě s něčím jiným, nejednalo by se o takový problém. Letecký postřik může mít fatální dopad na hmyz a následně i na ptáky, které se jim živí," okomentoval návrh Vladan Riedl z oddělení ochrany krajiny Chráněné krajinné oblasti Pálava.

Podle něj není účinnost přípravku, který chtějí lesníci použít, stoprocentní. „Když brouky letecky likvidovali na Slovensku, účinnost dosáhla pouze asi dvaceti procent," podotkl Reidl.

Ponrava chrousta škodí nejvíce. V půdě ničí sazenice po tři roky.

K použití letadla se naopak přiklání referent oddělení životního prostředí v Kyjově Petr Pokorák. „Problémy se netýkají jen Lesů České republiky. Chrousti se rozletí do okolí a způsobí újmu všem menším vlastníkům půdy. Škodit pak mohou i v zahradách," vyjádřil se Pokorák.

Největší lesní požár v České republice za poslední desetiletí propukl u Bzence v květnu roku 2012. Oheň se tehdy rozšířil na téměř 165 hektarů porostů a způsobil škody za sedmadvacet milionů korun. S obnovou shořelých ploch začali lesníci minulý rok v oblasti takzvané Moravské Sahary. Loňské náklady na výsadbu dosáhly téměř čtyř milionů korun. Do podzimu larvy chrousta tři čtvrtiny nových sazenic zcela zlikvidovaly.