Zároveň upozornil, že terminál je důležitý i z jiného důvodu. „Konečně by se kvůli němu vyřešil silniční obchvat, který naše město nutně potřebuje," řekl starosta s tím, že na hodonínské setkání přijeli čtyři zástupci evropských poboček čínské korporace, například ze Srbska a Polska. „Uvedli, že v Evropě chtějí investovat opravdu hodně peněz. Žádný konkrétní příslib ale nepadl," sdělil místostarosta Vítězslav Krabička.

Lúčka nyní očekává častější návštěvy čínských podnikatelů v Hodoníně. „Chtějí také, abychom kvůli tomuto projektu změnili územní plán, a to co nejdříve," poznamenal starosta.

Součást Nové hedvábné stezky

Na Slovácku čtyřčlennou čínskou delegaci ve středu a čtvrtek doprovázeli také reprezentanti společnosti DOE Europe, s níž má radnice podepsané memorandum o spolupráci na překladištním centru v místní části Nesyt. DOE Europe navíc koncem března potvrdilo rámcovou smlouvu o spolupráci právě s čínskou korporací Sinohydro.

Týká se přípravy a vybudování vodního koridoru Dunaj – Hodonín, který má být součástí takzvané Nové hedvábné stezky. Ta počítá s kanálem spojující Dunaj, Odru a Labe. „Kromě toho máme s čínskou bankou ICBC podepsaný příslib financování stavby ve výši sedmi set milionů euro," stojí v informačním sdělení DOE Europe při navázání strategické spolupráce s čínskou státní stavební společností.

Podle projektového manažera DOE Europe Jana Vlčka má výstavba hodonínsko-holíčského překladiště začít co nejdříve. Na jihu Moravy se počítá nejprve s uzlem pro nákladní dopravu po silnici a železnici. „Výstavba tohoto centra bude zásadním impulsem pro dostavbu vodního cesty k Dunaji. Avšak terminál Hodonín-Holíč může v první fázi fungovat a profitovat i bez napojení na vodní cestu," uvedl Vlček.

Stavbu kontejnerového překladiště a rozšíření nákladní vodní dopravy ale kritizují ochránci přírody. V anketě antiekologických činů si za jeho podporu vysloužila exstarostka Milana Grauová třetí místo v celostátním Ropáku roku 2015. „Překladiště by znamenalo propojit Moravu a Dunaj kanálem délky asi pětačtyřiceti kilometrů a zničit tak kvalitní zemědělskou půdu a cenné části přírody," sdělil už dříve Miroslav Patrik z ochranářského sdružení Dětí Země Brno.