VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čistá voda vydrží, Brněnská přehrada je díky ní opět v kurzu

Brno /VIDEO, ANKETA/ – Slunečné počasí o víkendu ukázalo, že Brněnská přehrada má nakročeno k návratu k bývalé slávě. Její břehy pokryly tisíce lidí, kteří se opalovali, hráli hry a otužilejší si i zaplavali. Spolu s návštěvníky přibývají i nové stánky a město investuje do úpravy břehů. Za návratem lidí na přehradu stojí úspěšný projekt čištění, který právě v těchto dnech odstartoval svou závěrečnou fázi.

11.6.2013 AKTUALIZOVÁNO 11.6.2013
SDÍLEJ:

Potapěč v Brněnské přehradě spustil aerační věže, které promíchávají vodu.Foto: DENÍK/Attila Racek

Točené pivo si o víkendu na přehradě dal i Petr Sehnal s přáteli. „Je skvělé, jak je tu živo. Pamatuji se, že před pár lety se všichni na přehradu báli chodit, protože byl zákaz koupání a navíc to docela zavánělo. Teď to sice ještě kvůli počasí na koupání není, ale až se oteplí, určitě vodu vyzkouším," řekl Brňan.

Sinice jsou jednoznačně na ústupu a v následujících pěti letech Povodí Moravy musí kvalitu vody udržet. V pondělí spustilo aerační věže, které promíchávají vodu. „Kromě nich bude pokračovat i srážení fosforu na přítoku a jako pojistku máme nachystanou loď na sběr vodního květu z hladiny," popsal ředitel závodu Dyje Jan Moronga. Povodí za opatření zaplatí každý rok asi deset milionů korun.

Na čištění přispívá také Brno a vedení města si oživení přehrady jednoznačně pochvaluje. „Je vidět, že návštěvnost přehrady se zvyšuje a stejně tak je větší i nabídka služeb u přístaviště. Stoupá i zájem podnikatelů a stánky jsou hezčí," podotkl náměstek brněnského primátora Ladislav Macek.

Nejvyšší kvalita

Hygienici Brněnské přehradě před týdnem dali to nejlepší hodnocení kvality vody. „Věříme, že sezona bude dobrá. Minimálně jako loni," dodal Moronga. Začátek sezony posunulo chladné počasí asi o měsíc. Původně chtělo povodí spustit aerační věže už v půlce května. Kvůli vydatnému dešti, který Svratku znečistil, také v pondělí zvýšilo dávkování fosforu na přítoku na dvojnásobek.

Ani za pět let, kdy pracovníci povodí vypnou aerační věže a přestanou dávkovat síran, však proces čištění neskončí. „Bude záležet i na opatřeních nad nádrží. Je potřeba stavět další čističky odpadních vod a dohlížet na hospodaření na pozemcích v povodí Svratky. Měl by existovat postih těch, kteří nevhodně osévají půdu a ta se kvůli tomu odplavuje do řeky," poznamenal ředitel Povodí Moravy Radim Světlík. Město v Rakovecké zátoce plánuje postavit nová dětská hřiště, záchody a sprchy.

Podle něj chce povodí upravit i břehy přehrady, aby lidé měli pohodlný vstup do vody. „Letos je upravená Rakovecká zátoka, příští rok je v plánu Kozí Horka. Návštěvníků je opravdu čím dál více, jen je otázka, jestli budou mít kde parkovat," upozornil Světlík.

Větší nápor čeká přehradu zřejmě už na konci tohoto týdne, na který meteorologové předpovídají teploty až ke třiceti stupňům.

Sklopené věže hledají naslepo
Brno /REPORTÁŽ/ - Jen pár bublin nad hladinou a hadice s přívodem kyslíku dávají tušit, že v hlubinách Brněnské přehrady začíná důležitá fáze čištění nádrže. Potápěč Luděk Toth právě vytahuje blíž k hladině jednu z dvaceti provzdušňovacích věží. Ty vhánějí kyslík do spodních vrstev, kde brání množení sinic.

Po zimě pokrývá věže vrstva usazenin, které se při pohybu víří a znemožňují výhled. „Teď jsem v hloubce devět metrů a voda je tu dost kalná, viditelnost je asi půl metru," hlásí Toth do vysílačky.

Jeho hlas je mírně zkreslený a je slyšet hlasité oddechování. „Spouštíme k tobě převodové kolo, kterým věž povytáhneš," říká do přístroje Tothův kolega. Kolo měří v průměru asi metr a potápěč ho nasadí asi v pětimetrové hloubce.

Zprovoznění jedné věže trvá asi hodinu. Celkem jich je v Brněnské přehradě dvacet. „Na zimu je vždycky sklopíme, aby je náhodou nepoškodila vrstva ledu. Na jaře je pak vyhledáváme pomocí navigace, což je asi nejnáročnější. Nahazujeme kotvu vlastně naslepo v asi dvacetimetrovém okruhu," popisuje jeden z Tothových kolegů, který od něj přebírá převodové kolo navázané na laně. Věže budou vodu v přehradě probublávat zřejmě do září.

Autor: Petra Kozlanská

Vadí vám přírodní koupaliště?

ANO

14 %

NE

86 %

Hlasovalo: 28

Anketa byla ukončena

11.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Tasovice /VIDEO/ - Slavnost Zarážení hory pořádali v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písní. "Věřím, že se všichni při písničce a skleničce dobrého vína společně pobavíme a navíc pomůžeme ochránit naše vinohrady v době zrání před chorobami, špačky, zlým počasím a zloději. Hrdě můžeme prohlásit, že naše právo platí už od šestého století," řekl na úvod za pořadatele slavnosti František Houšť.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení