V dopravě letos vadí hlavně průjezd Brnem. „Všude je samá uzavírka. Jinde je to lepší, ale třeba u Lipůvky a u Kuřimi se také tvoří dlouhé kolony,“ uvedl řidič kamionu Jan Machata. Lidé za volantem jsou podle něj kvůli opravám víc nervózní a agresivnější.

Náměstek hejtmana pro dopravu Roman Hanák si špatnou situaci uvědomuje. „V Jihomoravském kraji je téměř čtyři tisíce kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Od státu jsme je dostali rozbité. Přesto se nám daří jejich stav neustále zlepšovat,“ zdůraznil.

Upozornil přitom, že za poslední tři roky ubylo špatně sjízdných vozovek skoro o desetinu. „Nejvíce silnic v havarijním stavu je v okresech Brno-město a Brno-venkov,“ dodal.

Ilustrační foto.
Letní kina přilákala více lidí než loni

Kromě stavu silnic trápí lidi na jižní Moravě sucho. „Letos bylo extrémní. V létě se teploty pohybovaly nad dlouhodobým průměrem a k tomu spadlo katastrofálně málo srážek,“ sdělil místopředseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný. Nejvíce podle něj utrpí úroda jablek, která potřebují vláhu nejdéle. Jejich cenu to ale neovlivní.

Se suchem bojují představitelé kraje mimo jiné dotačním programem pro obce. „Zaměřujeme se na budování malých vodních nádrží a jejich obnovu,“ uvedl radní pro regionální rozvoj Petr Hýbler.

V souvislosti s vodou vidí Jihomoravané problém i v ceně vodného a stočného. „Udivuje mě, jak rychle se cena vody zvyšuje. Od loňska vzrostla za metr krychlový o čtyři koruny,“ řekla Helena Hynková z Brna.

Ilustrační foto.
Holubice získají lepší kulturní zázemí. Nový sál s hostincem postaví příští rok

Ceny podle vedoucí marketingu a komunikace Vodárenské akciové společnosti, která dodává vodu na Brněnsku, Znojemsku a Boskovicku, Ivy Šebkové, růst musí. „Je to podmínka dotace z Evropské unie, kterou svazky obcí, kam dodáváme vodu, čerpají,“ uvedla. Díky růstu cen budou mít podle ní obce peníze na opravy vodárenských zařízení v budoucnu i bez dotací.

Jako další větší problémy v kraji lidé podle průzkumu uváděli také nízké mzdy nebo stoupající ceny nemovitostí.

Naopak spokojení jsou s veřejnou dopravou. „Zhruba pětkrát do měsíce jezdím z Brna do Velkých Opatovic. Jezdí hodně spojů a dobře na sebe navazují. Autobusy čekají na vlaky a opačně,“ řekl student Josef Maršálek. Vedle toho lidé hodnotili kladně například životní prostředí, dostupnost zdravotnictví či možnosti kulturního vyžití.

Lidé chválí čisté ovzduší


Jižní Morava - Ačkoliv Brňané si často stěžují na špatné ovzduší, obyvatelé celého Jihomoravského kraje si jej naopak chválí. Podle průzkumu společnosti Sanep je šestašedesát procent obyvatel kraje spokojených s kvalitou životního prostředí, přičemž někteří vysloveně chválí právě čisté ovzduší.

Zjištění nepřekvapilo Hanu Chalupskou ze spolku Dejchej Brno. „Ve vzduchu jsou škodlivé nanočástice, které nejsou vidět, proto mají lidé pocit, že se nic neděje,“ uvedla.

ilustrační foto
Bučovice vykupují pozemky. Kvůli dalším cyklostezkám

Dodala, že největší znečištění v Brně způsobují výfukové plyny z aut, které lidé většinou nevnímají. S tím nesouhlasí Brňanka Kateřina Rusňáková. „Když jsem vodila dcery do školky po Husově ulici, často jsme musely mít šátky na obličeji, abychom se nezalkly smradem,“ zhodnotila situaci v Brně.

Náměstek primátora Martin Ander souhlasí, že doprava v Brně způsobuje největší problémy. „Chceme proto postavit obchvat a pro řidiče ve městě zřídit parkovací místa park and ride, aby nezajížděli až do centra,“ přiblížil.

Podle něj i krajského radního pro životní prostředí Miroslava Kubáska je mimo Brno největší problém to, čím lidé topí. „V zimních měsících je v Brně paradoxně kvalitnější ovzduší než v některých obcích, protože většina Brňanů netopí pevnými palivy,“ vysvětlil Kubásek.

Ilustrační foto.
V kraji chybí máslo, lidé si vyrábí i vlastní

Největší strach mají lidé ze sucha

Jižní Morava - Zničující sucho, které letos potrápilo nejednoho zemědělce, vzbuzuje mezi lidmi nadále největší obavy. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Sanep pro Deník, kterého se na jižní Moravě účastnilo tisíc respondentů. „Obavy ze sucha vyjádřily přes čtyři pětiny oslovených,“ uvedl za analytický tým jednatel společnosti Oldřich Zajíc.

Prvenství sucha má podle klimatologů opodstatnění. Průměrná teplota v Česku podle statistik v posledních desetiletích roste.

A má stoupat i nadále. „Za posledních dvacet let se průměrná roční teplota vzduchu zvýšila o více než 0,8 stupně Celsia. Srážkové úhrny jsou vcelku neměnné, bohužel se ale mění intenzita a charakter srážek,“ upozornil klimatolog Filip Chuchma z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Jinan dvoulaločný. Ilustrační foto.
Brno 2050: lidé chtějí ve městě více zeleně, čistější ovzduší a méně aut

Pršet by podle něj mělo spíše nárazově, a o to víc intenzivně. „Navíc mezi nimi bude dlouhé období beze srážek,“ dodal Chuchma.

Jižní Moravu sužuje nedostatek vláhy již několik let. Například v roce 2014 čelila na některých místech i padesátiletému suchu. Vzhledem ke klimatickým změnám odborníci podle něj čekají častější výskyt suchých období.

Nešťastní jsou ze sucha hlavně zemědělci. Zoufají si ale také provozovatelé vodních elektráren či rybáři. „Ramena řeky už třetím rokem vysychají. Ryby zůstávají jen místy na hlavním toku Moravy,“ stěžoval si v létě předseda hodonínských rybářů Richard Werner.

PAVLA HLOUŠKOVÁ, KLÁRA VAŠÍČKOVÁ, ANETA BERÁNKOVÁ, KATEŘINA BERANOVÁ

Ilustrační snímek.
Na věku našich lidí nezáleží, říkají politické strany před volbami