Box s defibrilátorem se na přelomu června a července objeví na dalších šestadvaceti místech. „Nejdřív jsme vytipovali šest okrajových městských částí, kde jsou potřeba. Poté jsme oslovili starosty všech dalších radnic, aby řekli, zda mají zájem také, a navrhli vhodná místa," informoval náměstek brněnského primátora Petr Hladík.

Vhodnost míst posuzovali záchranáři, hasiči a strážníci. V současné době zadává město výběrové řízení na dodavatele. „Náklady na další fázi projektu odhadujeme na dva miliony korun. Přístroje mají hodnotu jeden a půl milionu, ze zbytku koupíme několik boxů, v nichž budou umístěné. A taky zajistíme reklamu," vyčíslil náměstek. Zapojené městské části se budou na projektu podílet také, pořízením a instalací boxů.

Pro zvětšení klikněte na obr.

DefibrilátoryZdroj: DENÍK/Markéta Evjáková

Defibrilátor nově získají například Jehnice. Podle tamního starosty Václava Štichy bude umístěný v centru, na stěně hasičské zbrojnice. „Na náměstí máme zhruba dvakrát ročně nějakou větší akci, například běžecký pohár. Rádi bychom tam proto měli po ruce jak přístroj, tak školené odborníky, kteří pomohou, pokud se něco přihodí," prohlásil Šticha.

Obsluhu defibrilátorů považuje za velmi důležitou. „Je potřeba umět s přístroji zacházet. Spousta lidí má totiž strach, aby při neštěstí neudělali něco špatně," podotkl starosta.

Automatický externí defibrilátor. Ilustrační foto.
Defibrilátory v ulicích zachraňují životy už čtyři roky. Přibude jich

Přístroje obsluhují většinou hasiči, policisté, strážníci nebo pracovníci ostrahy. „Do projektu se nově zapojí i vybrané jednotky dobrovolných hasičů a brněnští strážníci," zmínil Hladík.

Vzdělávání obsluhy zajišťují brněnští záchranáři. „Věnujeme se mu výrazně, aby lidem přišel pomoci někdo, kdo to skutečně umí. Jakákoliv pomoc před příjezdem záchranky je pro zachraňujícího obrovská úleva. Oživování je fyzicky i psychicky náročné. Zvlášť když jde o někoho blízkého," řekla mluvčí jihomoravských záchranářů Barbora Zuchová.

Přístroje podle ní nesuplují záchranáře, ale oživování by měli lidé zahájit co nejdříve, když objeví někoho v bezvědomí. „Každou minutu klesá šance na přežití o deset až dvanáct procent, takže jde o čas. Pokud jsou na místě třeba policisté dvě minuty před námi, je to dobře," zdůraznila Zuchová. Dodala, že po pěti minutách bez kyslíku nevratně umírají mozkové buňky.

Dvaatřicetiletý Vilém Jurek je v registru dárců kostní dřeně od roku 2011.
Dát kostní dřeň je povinnost, ne hrdinství, říká dárce