VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dětské hrkání nahradilo odbíjení zvonů. Tradice chození s řehtačkami ale upadá

Jižní Morava /VIDEO/ – Hrkání, které je slyšet i z vedlejší ulice? Už na jihu Moravy není mnoho míst, kde chlapci na Zelený čtvrtek a na Velký pátek obchází obec s řehtačkami. Lanžhot na Břeclavsku mezi ně patří. Tam každoročně právě ve čtvrtek dopoledne chodí po městě děti z tamní mateřské školy.

17.4.2017
SDÍLEJ:

Déšť byl proti tomu, aby šly děti z lanžhotské mateřské školy ven. Na Zelený čtvrtek se tak s hrkači i řechtačkami prošly jen po školní třídě. Některé z nich byly v krojích.Foto: Deník / Hrabal Michal

Některé jsou dokonce v krojích, které školka v případě zájmu půjčuje. S řehtačkami nebo s tragači v rukou. „Několik jich máme ve školce, další si přinesou děti z domu. Obejdeme s nimi kostel, vyfotíme se u muzea a vrátíme se zpátky do školky,“ popsala zvyk učitelka Iveta Uhrová.

Dětem také vysvětlují, proč se vlastně o Velikonocích hrká. „Nahrazujeme zvony, které v pátek odlétají do Říma,“ vysvětlila Uhrová.

Dlouholetou tradici v Lanžhotě dodrželi i letos, přestože jim nepřálo počasí a celé dopoledne pršelo. Sice děti nemohly ven, ale zahrkaly si aspoň ve třídách.

Nejde o jedinou tradici spojenou s Velikonocemi, kterou lanžhotská školka zachovává. „Asi před dvěma týdny jsme vynášeli Morenu. Hodili jsme ji do řeky Kyjovky, tak jsme se rozloučili se zimou,“ připomněla Uhrová.

Podle etnografa Františka Synka pořádají tyto akce spojené s lidovými zvyky v současné době už jen soubory, obce nebo školy, které se na tyto zvyklosti vyloženě zaměřují. „Ve školkách záleží na konkrétní učitelce či ředitelce, jestli k zvykům děti vedou. Lidé si díky nim uvědomí, že velikonoční čas má období, ve kterých se něco děje. Tu se vynáší smrtka o Smrtné neděli, tu se přináší létečko o Květné neděli,“ vysvětlil Synek.

S Morenou chodí tradičně také děti z mateřské školy v Hrubé Vrbce na Hodonínsku. „Už v pátek si ji nastrojíme, vynášíme ji v sobotu před Smrtnou nedělí. Tuto tradici u nás kdysi obnovila jedna učitelka základní školy a my v ní pokračujeme. Jdeme průvodem přes dědinu a zpíváme Morena, Morena, za koho umrela,“ zmínila ředitelka mateřské školy Věra Ďugová. I tam chodí některé děti v kroji.

Žáci z blízké základní školy v Kuželově na Hodonínsku zase nosí létečko. „Děti mají větvičku s lístky, na ni naváží vajíčko a jdou s ní do vesnice a přináší s sebou jaro,“ popsala Ďugová.

Dodržování tradic však není jen případ menších obcí a měst. Najdou se i výjimky. Dokumentuje to příklad Synkova vnuka. „Vzpomínám si, jak moc chtěl jít jeden pátek před Velikonocemi do školky, protože půjdou do hodonínského ekocentra vynášet Morenu. Pak mi o tom vyprávěl. Přes školku se tak dověděl, že existuje slavnost, která má v tomto ročním období smysl, podstatu v důsledku dodržování tradic,“ zmínil etnograf.

Jak připomněl, právě na Břeclavsku a na Hodonínsku je folklor na jižní Moravě nejsilnější. „Drží se také v okolí Mikulova, méně pak na Znojemsku a od Znojma na sever směrem k Brnu. Tam je folklorních nadšenců méně,“ zamyslel se odborník.

Autor: Michal Hrabal

17.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Student Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Mikuláš Muroň vytvořil webovou aplikaci, která v Brně vyhodnotí kvalitu bydlení.
6

Kde je bezpečno a kde se dobře dýchá? Mapa najde ideální bydlení v Brně

Místo události, při níž v úterý ráno zahynul jeden voják, je obehnané páskami.
6

Výbuch v kasárnách: munice neměla v administrativní budově co dělat

Důchodci získají nový altán a zahradu za domem, kde bydlí

Znojmo – Ještě tento měsíc začnou práce na úpravách zahrady s novým altánkem pro obyvatele domu s pečovatelskou službou v ulici Dukelských bojovníků ve Znojmě. Nejstarší obyvatelé Znojma, kteří tam našli svůj domov, se mohou těšit na nové příjemné prostředí za budovou svého domu.

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Nic podobného se prozatím žádnému z českých ministrů nepodařilo, přestože si to všichni přáli: koncentrovat lékařskou péči do velkých nemocnic. Zrušit část malých špitálů nebo je změnit na léčebny dlouhodobě nemocných je totiž politická sebevražda.

Vyhořelý mlýn ve Vranově chtějí majitelé vyškrtnout ze seznamu památek

Vranov nad Dyjí – Sotva manželé Rössovi bývalý mlýn ve Vranově nad Dyjí koupili, lehl popelem. Nyní cítí únavu i beznaděj nad úředními průtahy. Bezmála čtyři měsíce po ničivém požáru nemá policie jasno, proč mlýn shořel. Jeho majitelé požádali o jeho vynětí ze seznamu kulturních památek. Reagují tak na to, že památkáři nesouhlasí s plánovaným zbudováním penzionu.

Stát chystá zákaz těžby borovic. Majitelé jsou proti

Jižní Morava – Už za měsíc má platit dočasný zákaz cíleného kácení smrků a borovic po celé České republice. Ministerstvo zemědělství tak chce zvýšit odolnost jehličnanů, které na řadě míst decimují přemnožení kůrovci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení