VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Drahé pohřby? Lidé si pojišťují vlastní obřad

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Za zvuku smuteční hudby vycházejí z kostela muži, kteří nesou rakev. Průvod pozůstalých je následuje na hřbitov, kde kněz posvětí hrob, muži do něj pomalu spouštějí rakev a příbuzní se naposled rozloučí se zemřelým. Výjev, který pozůstalí na pohřbech vídají stále méně. Mnoho z nich totiž volí jednoduchý obřad s kremací místo tradičního církevního pohřbu do země.

20.3.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Jan Charvát

Nemohou si totiž nákladné pohřby dovolit. „Aktuální trend v pohřebnictví je kremace. Lidé ji u nás volí ve čtyřech pětinách případů," potvrdil ředitel brněnských hřbitovů Marek Šamšula.

Navíc výklenky s urnami jsou podle něj i na údržbu snazší než pronajatý hrob. Za deset let využívání místa v kolumbáriu lidé zaplatí tři tisíce korun. Za pronájem metru čtverečního hrobového místa padesát korun ročně, a to pouze v základní variantě. Cena za hrobku je dvojnásobná. Kdo se nemůže o hrob postarat, zaplatí si ošetřování a zálivku za 1950 korun ročně. Celková částka se tak prodraží.

Statistici tvrdí, že víc než osmdesát procent pohřbů v republice končí zpopelněním. Podle tajemníka Sdružení pohřebnictví v České republice Pavla Laciny se kromě ekonomického nabízí také důvod historický. „První evropské krematorium bylo otevřené v italském Miláně v roce 1876. O tom brněnském se začalo uvažovat na počátku dvacátého století," vysvětlil Lacina.

V roce 1919 českoslovenští zákonodárci schválili pohřeb žehem a v únoru 1923 město určilo místo stavby. Architektonickou soutěž vyhrál Arnošt Wiesner, který funkcionalistické krematorium v Jihlavské ulici postavil ve dvacátých letech. První kremaci v něm uspořádali v roce 1930.

Některé rodiny v kraji, především ve venkovských oblastech, stále volí tradiční pohřeb do země. Především proto, že zemřelý si to přál. Čím dál víc rodin ale od honosných pohřbů upouští kvůli tomu, že na ně nemají peníze.

Pro zvětšení klikněte.

Vláda Miroslava Topolánka v roce 2008 totiž zrušila pohřebné pět tisíc korun a jako příspěvek ho ponechala pouze při zajišťování pohřbu nezaopatřeného dítěte nebo jeho rodiče. Nejskromnější pohřeb, tedy ten bez obřadu, přitom stojí dvojnásobek státního příspěvku.

Kvůli obavám, že na pohřeb pozůstalí nebudou mít, si mnozí na něj šetří během života. „Peníze mám našetřené pro jistotu," potvrdila vyškovská důchodkyně Karola Martinková.

Někteří se také spoléhají na to, že pohřeb za ně zaplatí pojišťovna. „Pojištění pohřbu má v naší nabídce dlouhou tradici. První smlouvy by- ly sjednané prostřednictvím Společnosti přátel žehu a převedeny do správy České pojišťovny před padesáti lety. Největší rozmach pojištění nastal v sedmdesátých a osmdesátých letech," podotkla mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková.

Dodala, že se jedná o jednorázové pojistné. „Pojistná částka začíná na limitu dvacet tisíc korun. Většina pojistek je sjednaných s pojistnou částkou v rozmezí pětadvacet až třicet tisíc korun," vysvětlila Buriánková.

Přesto se někdy stává, že na pohřeb zesnulého nejsou peníze. Nemá například příbuzné anebo se k němu nehlásí. Obec, kde člověk zemřel, čtyři dny čeká, zda se k němu někdo přihlásí. Pokud ne, musí připravit sociální pohřeb. Jedná se nejčastěji o bezdomovce nebo osamocené lidi z domovů důchodců. Pohřeb je neveřejný a bez obřadu. Náklady může obec vymáhat po příbuzných. Pokud byl zemřelý bez majetku, peníze obci proplatí stát.

Počet poroste

Podle mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veroniky Vároši se dá předpokládat, že sociálních pohřbů bude přibývat. „Pro dědice je výhodnější dlužit obci šest tisíc korun za vypravení sociálního pohřbu než zaplatit za stejný pohřeb dvojnásobnou cenu podle ceníku provozovatele pohřební služby," řekla ministerská mluvčí.

Například v Hodoníně loni vypravili jedenáct sociálních pohřbů, o šest víc než předloni. „Urna je rok uložená na správě hřbitova. Pokud se o ni nikdo nepřihlásí, vsype se popel na loučku," uvedla mluvčí hodonínské radnice Hana Rakusová.

Monopol na pohřby měly církve

Jižní Morava - Staré zvyky spojené s posledním rozloučením už mnohdy vzaly za své. Tvrdí to etnografka Olga Nešporová. „Pokud člověk zemřel na počátku dvacátého století, nemuseli pozůstalí váhat, jak se s ním rozloučit. Pohřební rituály se opíraly o náboženské přesvědčení a tradice," popisuje.

Církve podle ní měly na smrt monopol. „Uměly s ní zacházet a jejich náhrada byla obtížná. Proto se komunisté snažili jejich monopol zrušit vlastními rituály," uvádí Nešporová.

Dodává, že v padesátých letech dvacátého století byly podle ruského protináboženského modelu zaváděné občanské pohřební ceremonie, které měly nahradit církevní. „Jeden z důležitých prvků, který se s nimi pojil, byl přechod od uložení těla do země ke kremaci. V té době ji přitom odmítala jak římskokatolická, tak pravoslavná církev," poukazuje etnografka.

U části společnosti měly občanské pohřby úspěch a postupně se rozšiřovaly. „Na jižní Moravě byl na konci osmdesátých let podíl církevních pohřbů asi padesát procent, jinde v republice to ale byla pouhá pětina," počítá Nešporová.

Občanský pohřeb se oproti církevnímu zkrátil a zjednodušil. „Přenesl se z kostelů a hřbitovů do krematorií a smutečních síní. V Jihomoravském kraji ale vlivem tradic postupovalo zavádění občanského obřadu nejpomaleji v republice," uvádí.

Politický převrat v roce 1989 podle ní nepřinesl v Jihomoravském kraji žádné radikální změny v přístupu k pohřební praxi. „Téměř v polovině případů stále zajišťují pohřby kněz nebo jiný duchovní. Pro pohřeb bez obřadu se rozhoduje zhruba čtvrtina pozůstalých," vysvětluje odbornice.

Břeclavský kameník Bořivoj Čech radí s výběrem dobrých náhrobků. Říká o nich:

Nejlepší je kvalitní přírodní žula

Břeclav /ROZHOVOR/ - Břeclavan Bořivoj Čech stojí v čele rodinné kamenické firmy, která má v oboru už čtyřicetiletou historii. „Důležité je pořídit pomník z kvalitního materiálu, nejlépe přírodní žuly. Není téměř nutné ji udržovat a má velkou trvanlivost," radí.

Lidé stále více utrácí za Vánoce nebo Valentýna, jsou štědří i při vypravování pohřbů?

Ano, lidé jsou na jižní Moravě více nábožensky založení než třeba v Čechách. Pro mnohé je hezký pomník společenská prestiž. Zejména starší lidé na vesnicích se schází často na hřbitovech a starají se o pomník, obzvlášť aktivnější lidé jsou tam denně a udržují květinovou výzdobu.

Jaké jsou nejčastější požadavky vašich klientů?

Lidé mají na starost o hrob čím dál méně času. Často se proto řeší zákrytové desky, díky nimž není nutné k hrobu chodit skoro denně. Je ale nutné zvolit firmu, která je dostupná, zavedená a známá.

Kolik peněz stojí základní pomník?

Nejdostupnější místa jsou urnové háje, tam začínají kvalitní urnové pomníky od dvaceti tisíc korun. Nároky zákazníků jsou různé a cena pomníku může dosáhnout i pětinásobné výše.

S čím bývají v pohřebnictví problémy?

S nekvalitními svíčkami a dekoracemi jako okrasné věnce. Mnohé svíčky se už neskládají z kvalitního parafínu, obsahují víceméně tuk. Hoří tak dlouho, až se svíčka rozehřeje do vysoké teploty a praskne. Vždy zničí minimálně lucernu pro svíčky, ale mnohdy celou část pomníku potřísní mastnotou. Škoda je pak vysoká.

LUKÁŠ IVÁNEK

Autor: Věra Sychrová, Redakce

20.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Martinek, 14.8., 51 cm, 3410 g, Znojmo
7

Novorozená miminka Znojemska 33. týdne 2017

V pátek 18. srpna vjela u železniční stanice Olbramkostel na Znojemsku na železniční přejezd Octavia v době, kdy tudy projížděl motorový vlak. Při srážce zemřeli dva lidé, dítě ve vážném stavu transportovali záchranáři vrtulníkem do Brna.
AKTUALIZOVÁNO
24

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Armáda chystá velké letecké cvičení Ample Strike

Jižní Morava – Tisícovka českých vojáků, stovky aliančních vojáků z nejméně sedmnácti zemí, velké množství techniky a především vojenské proudové letouny i vrtulníky. To vše znamená blížící se mezinárodní letecké cvičení Ample Strike 2017, do kterého se zapojí také jižní Moravě blízká 22. základna vrtulníkové základny Náměšť nad Oslavou.

AKTUALIZOVÁNO

Úleva. Znojmo má první výhru, Frýdek-Místek přehrálo 2:1

Znojmo /FOTOGALERIE/ – Naplnili roli favorita, ale dřelo to. Znojemští fotbalisté ve čtvrtém kole druhé ligy doma jednou přišli o vedení proti Frýdku-Místku, nakonec jej však dokázali přehrát 2:1. Po dvou remízách a jedné prohře Jihomoravané konečně slaví plný bodový zisk. „Snad se teď odrazíme k lepším výsledkům,“ oddechl si domácí kouč Jiří Balcárek.

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

Druhá etapa čištění Bořího lesa se blíží ke konci. Průzkum chtějí urychlit

Břeclav, Valtice /FOTOGALERIE/ - Dva nálezy za pár minut našel pyrotechnik při čtvrteční ukázce průzkumu Bořího lesa mezi Valticemi a Břeclaví. Jeden byl pravděpodobně střepina, druhý zřejmě munice určená k likvidaci. „Je to nahodilé, může se stát, že jste hodinu bez nálezu a pak přijdete na místo, které musíte přerýt jako záhon mrkví, protože jeden nález navazuje na druhý,“ řekl Jiří Chládek, hlavní pyrotechnik specializované firmy, která průzkum provádí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení