Velké množství žáků s lehkým mentálním postižením se již v běžných školách vzdělává. Díky novým pravidlům pro přidělování asistentů a pomůcek však zájem o podporu od září mnohonásobně vzrostl. „Nový systém ještě není řádné ověřený v praxi, vše píšeme do nových formulářů, což je pomalé a problematické," popsala vedoucí speciálně pedagogického centra při brněnské základní škole ve Štolcově ulici Zuzana Žampachová.

I proces posuzování žádostí o podporu může trvat i několik měsíců. "Na vydání rozhodnutí máme tři měsíce. Za tu dobu musíme dítě vyšetřit, určit jaká pomoc mu náleží a zkonzultovat výsledky několikrát s rodiči i se školou," doplnila Žampachová.

Několik integrovaných žáků s různými druhy postižení vyučují například na Tyršově základní škole v Kuldově ulici v Brně. Od minulého roku se jejich počet zvýšil na šestnáct. „Několika dětem jsme ve spolupráci s pedagogickou poradnou sestavili individuální vzdělávací plán, který popisuje problémy dítěte. Celý proces je však časově velmi náročný," potvrdila ředitelka školy Michaela Jedličková.

Do brněnského centra pod vedením Žampachové dojíždějí rodiče z celé jižní Moravy i osmdesát kilometrů, na jednoho specialistu připadá až 250 klientů. Některé školy navíc chtějí děti kvůli zářijové změně testovat již po pár měsících znovu, aby podporu získaly. „Doporučovaná podpora se nicméně příliš nezměnila, změnily se pouze podmínky financování," upozornila Žampachová.

Legislativně tak poradci v září získali velké možnosti pro přidělování podpory, reálně ale nemají ani čas jezdit do terénu podívat se, jak se dítěti daří.

Zatím podle vedoucí brněnského centra nikdo neví, jak bude nový systém v budoucnu fungovat a přidělování finančních prostředků se musí v praxi nejprve ověřit. "Školy i rodiče chtějí pro děti ty nejlepší podmínky, to znamená přidělení asistenta a komunikaci se speciálním pedagogem nebo psychologem. V některých případech však taková podpora není vůbec nutná a navíc je to finančně nereálné," vysvětlila.

Asistentů je navíc nedostatek. To potvrzuje i brněnská speciální pedagožka z Tyršovy základní školy. „Mám na starost autistické žáky, dyslektiky, dysgrafiky nebo děti s postižením zraku. Ani jeden z žáků nemá osobního asistenta, na jednu třídu připadá jeden asistent pedagoga," upozornila Radana Standarová. A

sistent navíc nepomůže se vším, neřeší veškeré problémy dítěte a nemusí být ani schopný pracovat s konkrétním typem postižení.

Zda se najde dostatek odborníků pro práci speciálního pedagoga, si není jistá ani matka integrovaného syna s dyslexií Petra Budín-Čiklová. „Myšlenka je samozřejmě dobrá a inkluzivní vzdělávání je i pro děti výhodné. Nejsem si ale jistá, zda je na to školní systém připravený," myslí si.

Děti by ale podle ní měly mít možnost dostat se do normální třídy. „Spolužáci mého syna jeho omezení z mých zkušeností příliš neřeší a ani s negativními reakcemi rodičů jsem se dosud nesetkala. Myslím, že pokud má člověk zdravý rozum, nemůže mu nic takového vadit," dodala Budín-Čiklová.

RŮŽENA MACHÁLKOVÁ
MARKÉTA CHUMCHALOVÁ