Podle Renaty Ciupek z krajské hygienické stanice žloutenku typu A každý týden evidují až u šesti lidí. „Momentálně sledujeme asi sto padesát dalších podezřelých případů. Domníváme se, že to v létě může být ještě horší," prohlásila. Na jižní Moravě je podle ní nejvyšší koncentrace nemocných v zemi. Jihomoravané nakažení žloutenkou typu A tvoří třetinu všech případů v České republice.

Zatímco se obvykle velké množství nemocných nakazí na zahraničních dovolených, letošní rok je podle hygieničky Radky Boháčové specifický tím, že naprostá většina případů vznikla v České republice. Za nejrizikovější skupiny pokládá drogově závislé a nezaměstnané. „Také se častěji setkáváme s případy, kdy onemocnění postihne osoby, které závislé nejsou, ale jsou s rizikovým člověkem v kontaktu třeba v domácnosti či na pracovišti," popsala Boháčová.

Postupná epidemie

Nakažení lidé o svém onemocnění v mnoha případech neví a přenáší je na lidi v blízkém okolí. Nejvíce nemocných je ve věku od pětadvaceti do pětatřiceti let. „Už na konci března jsme situaci označili za postupnou epidemii, protože se prokázala souvislost mezi jednotlivými případy. Žloutenka typu A není ve většině případů smrtelná, ale šíří se velmi snadno," uvedl ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Jan Mareček.

Žloutenka typu A se nejdříve po dvou týdnech od nákazy projevuje zvýšenou teplotou, bolestí svalů a nevolností. Poté v některých případech dochází k zežloutnutí kůže a očního bělma.

K šíření viru nejvíce přispívá život ve špatných hygienických podmínkách a nedostatečné mytí rukou. Výraznou hrozbu poté představuje kontakt nakaženého s potravinami například při jejich výrobě nebo zpracování v restauracích. „Nejlepší prevencí je preventivní očkování. Kromě něj je důležité mýt si ruce teplou vodou a mýdlem vždy před jídlem a po každém použití toalety," upozornila hygienička Ciupek.

Nakažené žloutenkou typu A podle ní lékaři izolují na infekčním oddělení. Osoby, které byly s nemocným v kontaktu, sledují padesát dní. Musejí se vyhýbat všem činnostem, především v potravinářském průmyslu, které by mohly ovlivnit zdraví dalších osob.