Opoziční zastupitelka Hana Kovaříková ze sdružení Troskotovice lidem má důkazy o tom, že Ordoš falšuje zápisy ze zastupitelstva a rozdává peníze z rozpočtu bez jakýchkoli dokladů. „Kontrola z krajského úřadu našla třináct zásadních chyb v hospodaření. Starosta si ji ani nepřevzal. Dosud jsme vůbec neviděli ani rozpočet za loňský rok," podotkla Kovaříková. Pokud radnice chyby odhalené v hospodaření nenapraví, Kontrolní a právní výbor krajského úřadu jí může uložit pokutu až do výše jednoho milionu korun.

Starosta Ordoš se ve středu problémům Troskotovic odmítl vyjádřit. Kovaříková ho už dvakrát na zastupitelstvu vyzvala k odstoupení. „Vůbec nereagoval a většina zastupitelstva za ním stojí. Nechápu to, když mu prokázaly tolik chyb, proč ho podporují. Možná v těch machinacích jedou s ním nebo se ho bojí," myslí si Kovaříková, která dodala, že kvůli kritice starosty jí někdo poškrábal auto a posprejoval fasádu domu.

Na jihu Moravy to však není jediný případ, kdy vedení města vyšetřuje kvůli špatnému hospodaření policie. Před soudem stojí bývalá starostka Terezína na Hodonínsku Miroslava Vykydalová, která čelí obvinění ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku, úvěrový podvod, padělání a pozměňování veřejné listiny, zpronevěru a zneužití pravomoci úřední osoby.

Pod vedením Vykydalové Terezín nezaplatil stavební firmě za půdní vestavbu na budově úřadu. Za pozdní platbu pak vesnici naskočilo několikamilionové penále. Proto teď vesnice s necelými čtyřmi sty obyvateli dluží asi třináct milionů korun. Na zaplacení závazků stavební firmě si Terezín půjčil osm milionů od ministerstva financí, kterému bude peníze splácet v následujících šesti letech.

Zapomeňte na investice

Podle současného starosty Terezína Antonína Hanáka může vesnice v této době na jakékoli investice zapomenout. „Přitom bychom nutně potřebovali investovat do kanalizací. Další kapitola je údržba a opravy, například se nám už teď naklání hřbitovní zeď," popsal Hanák.

Tyto případy patří k výjimkám. Dluhy ve výši desítek milionů nevznikají jen kvůli špatnému hospodaření. Velká skupina obcí se na léta dopředu zadluží vědomě. Příkladem je třeba Slavkov u Brna, který si půjčil pětapadesát milionů. „Největší úvěry jsme si vzali na výstavbu mateřské školky a na spoluúčast na rekonstrukci okresní kanalizace. Ostatní úvěry, co máme, jsou většinou samofinancovatelné, protože získáváme zpět peníze z pronájmu prostor," vysvětlil starosta Slavkova Ivan Charvát.

Podle něj nemá město se splácením problém a ani ho dluh nebrzdí v dalších investicích. „Ročně splácíme asi osm milionů a samozřejmě nám ta částka v rozpočtu chybí. Pokud se ale podaří na nějaký projekt získat dotaci, která pokryje více než osmdesát procent nákladů, snažíme se do něj jít," dodal Charvát.

Právě investice jsou hlavní důvod, proč se obce na jihu Moravy zadlužují. „Kromě nejběžnější potřeby pokrýt časový nesoulad mezi rozpočtovými výdaji a příjmy se v posledních letech velmi často jedná o získání zdrojů na povinné předfinancování projektů podpořených z fondů Evropské unie, nebo o získání zdrojů na jiné investice do technické a občanské vybavenosti obcí," uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Na internetových stránkách ministerstva si v databázi ÚFIS každý občan může zkontrolovat, kolik peněz jeho obec dluží.

ČTĚTE VÍCE VE ČTVRTEČNÍM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST

Vývoj zadlužení obcí a měst na jižní Moravě.