Její měsíční výdělek nikdy nepřesáhl dvanáct tisíc korun. A zhruba o tolik peněz hrubé mzdy si teď chtějí zvýšit plat čeští poslanci. Sněmovní výbor požaduje zvýšení o čtrnáct procent. Sociální demokraté s tím ale nesouhlasí.

Redaktoři deníku Rovnost proto oslovili jihomoravské poslance a zeptali se jich, jakou variantu zvýšení platu prosazují.

Proti návrhu se ostře vyhradil například premiér Bohuslav Sobotka. Navrhl zvýšení jen o tři a půl procenta. „To je částka, o jakou se budou zvyšovat platy u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru, měla by tedy platit i pro poslance. Předsednictvo sociální demokracie chce zároveň využít toho, že se novelizuje zákon o platech ústavních činitelů, a chce do novely prosadit sankce za neúčast na jednání Poslanecké sněmovny a Senátu. Od docházky by se měla odvíjet část platů poslance a senátora, bylo by to spravedlivé," mínil premiér.

Souhlasí s ním i jeho spolustraník Vlastimil Gabrhel. Naopak sociální demokrat Jeroným Tejc to vidí jinak. „Raději bych stávající plat zafixoval jako platovou základnu, která bude automaticky zvyšována s růstem platů ve společnosti. Porostou-li platy ostatním, tak i poslancům a nebude se muset o každém zvýšení rozhodovat ve sněmovně," podotkl Tejc.

Průměrný základní plat poslance činí necelých šestapadesát tisíc korun. Zvýšením o dvanáct tisíc korun přesáhne základní plat osmašedesát tisíc korun. Na plat vyšší než dvanáct tisíc korun přitom v regionu Jihovýchod, kam podle Českého statistického úřadu spadá Jihomoravský kraj a Vysočina, nedosáhnou tři procenta obyvatel těchto krajů, tedy více než padesát tisíc lidí. „Tato čísla jsou za rok 2013. Přesné údaje za kraj nemáme," doplnil Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřadu v Brně.

Podle Petra Fialy z ODS politici nemají do svých platů nijak zasahovat. „Platy mají být trvale dány koeficientem v závislosti na průměrné mzdě, politici do nich nemají populisticky nebo účelově sahat. Nastavme je jednou provždy a věnujme se tomu, čemu máme," podotkl Fiala.

Koaliční rada ČSSD, lidovců a hnutí ANO se otázkou zvýšení platů zabývala už ve čtvrtek. Na jednání se ale pouze dohodli na dalších jednáních. „Nic se nedohodlo krom toho, že se bude jednat s opozicí. Zřejmě existují oprávněné obavy, že může vše spadnout a nestihne se to a dojde k dalšímu kompromisu," podotkl lidovecký poslanec Jiří Mihola, který prosazuje systémové řešení platů podobně jako u soudců.

Podle politologa Pavla Šímy je sice zvýšení platů negativním krokem, v reálném důsledku ale nemá velký význam. „V době naší ekonomiky lidé budou zvyšování platů vnímat vždy negativně. Samotné zvýšení o zmiňovaných dvanáct tisíc přitom nemá faktický dopad a nijak neochromí státní rozpočet. Pouze to nepřidá na popularitě vládnoucích stran," komentoval Šíma.

TOMÁŠ KREMR