„Zážitek nemusí být dobrý, hlavně že je silný," myslí si Ondřej Hájíček ze Znojma. Na tábory jezdil od dětství deset let. „A rozhodně budu posílat také své syny, aby se něco přiučili. Od té doby, co je zrušená povinná vojna, nemají se kde zocelovat. Připadá mi, že většina dětí mých známých neumí rozdělat oheň, ani si poskládat košili," podotkl Hájíček.

Svého sedmiletého syna letos pošle na tábor poprvé. Už teď je vhodná doba na podání přihlášky. „Pro konkrétní tábor jsem se ale ještě nerozhodl. Klidně si připlatím. Dát tři tisíce korun za dva týdny pobytu mi nevadí. Připadá mi ale, že takové, jaké si pamatuji já, už skoro nejsou. Představuji si spaní ve stanu, ne v nějaké ubytovně," zdůraznil.

Klasickou podobu tábora nabízí například občanské sdružení Severka Břeclav. „Táboříme v Buchlovicích. Děti tam bydlí v chatkách a nikomu nevadí studená voda, ani přísnější pravidla," informoval Stanislav Hubálek. Tábor pořádá pětatřicet let. „Začínali jsme s dětmi z Břeclavi, ale teď k nám jezdí i Pražané. Letos už máme skoro plno. V podstatě už můžeme nabírat jen náhradníky. Děti, které u nás byly jednou, se vracejí. A navíc přibírají i své kamarády," vysvětlil. Láká je prý především dobrá zkušenost s tradičním táborem.

Tématické tábory

Podle Mileny Bogdálkové ze střediska volného času Lužánky v Brně je největší poptávka po táborech s konkrétním zaměřením. „Zájemci přicházejí ve dvou vlnách. V první chtějí tábory s koňmi nebo tancem. Dohromady jich pořádáme přes třicet a některé už jsou obsazené," uvedla Bogdálková.

Druhá vlna zájemců podle ní přichází v červnu, když si lidé domlouvají dovolenou a přemýšlejí, co s dětmi. „Pokud už na ně nezbude místo v klasických táborech, můžou si vybrat jeden z téměř sto třiceti příměstských, které pořádáme," dodala.

Takzvané zotavovací akce, tedy tábory nad třicet účastníků, má v evidenci krajská hygienická zpráva. „Lidé si je můžou najít podle umístění na mapě na webových stránkách www.taboryinfo.cz," informovala vedoucí jihomoravského odboru hygieny dětí a mládeže Jana Tušerová.

Na jihu Moravy mají děti na výběr z několika desítek takovýchto táborů. Oblíbená je například lokalita u rybníka v Jedovnicích na Blanensku. Tábory se tam letos konají tři. Jeden z nich pořádá sdružení Pionýr. Podle Petra Hlouška z brněnského Pionýra se na podobné akce hlásí stovky dětí. „Připravujeme různé programy ve stylu starověkého Říma, Bradavic, Středozemě nebo Divokého západu. Většina táborů má svoji motivaci. Hry a stylové dekorace a kostýmy podporují dětskou fantazii," podotkl Hloušek.

Tábory si ale můžou užít i děti, které hry nebaví. „Před několika lety jsem objevila akce, kdy nadšenci jezdí do přírody nebo po památkách. Kromě klasického programu se zájemci věnují i zvelebování okolí. Udržují studánky, nebo uklízejí hrady," uvedla Jana Chvojková. S brněnským článkem hnutí Brontosaurus nazvaném Orchis se podívala například do Lednicko-valtického areálu nebo na zámek Bučovice. „Výhodou je, že jsou podobné akce i pro lidi starší osmnácti let a poplatek za ně je jenom symbolický," dodala.

Pláč? Po několika dnech přejde

Brno - Někomu se může zdát vyslání dítěte, které prosedí většinu dne u počítače, na dvoutýdenní tábor jako bláznovství. Mohly by to být nejhorší dny v jeho životě. Brněnský psychoterapeut Michal Mlynář radí vybírat tábor podle zájmů dítěte.

„Nabídka je natolik pestrá, že si vybere opravdu každý. Existují tábory zaměřené na tanec, jazyky i na informatiku. Je dobré zapojit dítě do plánování. Pokud se na vybírání podílí, nemělo by se stát, že se odjezdu bude bránit," tvrdí Mlynář. Při výběru tábora podle něj hraje roli také věk dítěte a jeho zkušenosti. „Je hloupost posílat prvňáka na měsíc pryč. Třeťák už ale dva týdny bez rodičů zvládne," myslí si psychoterapeut.

Smutku se podle něj noví táborníci můžou vyhnout tím, že se na tábor vydají se skupinou, se kterou tráví část volného času i přes rok. Například se skautem nebo pionýry.

Zavedené organizace se školenými lektory pomůžou předejít také nepříjemnostem, které na táborech hrozí. „Stejně jako v jiných kolektivech se může i na táborech objevit šikana. Je úkol vedoucích, aby hned ze začátku pobytu zařadili programy, které kolektiv stmelí. Vedoucí by měli neshody mezi dětmi podchytnout hned v začátcích a vyřešit je," zdůrazňuje.

Předejít smutku z odloučení pak můžou rodiče. „Volat synovi nebo dceři několikrát denně není to nejlepší. Tábor většinou není první odloučení. Doporučuji nechat režim volání, na který je dítě zvyklé například z pobytu u prarodičů," vysvětluje.

Dítě si podle něj umí říct, jestli už není volání moc. „Opatrnější bych byl jen u první noci. Dítě může prosit, že chce zpět domů. Za dva dny se ale většinou aklimatizuje a domů už nechce," dodává.

Skautské oddíly vedeViola Kremserová už deset let. Dětem podle ní pobyt v přírodě nevadí. Jen některým chybí technologie, i přesto říká:

Problémy s mobily se řeší samy. Telefony se vybijí

Brno - Nebojí se, nebrečí a nakonec sní i brokolici. Letní tábor děti zocelí a naučí samostatnosti. „I ty nejmenší, kterým se ze začátku stýská, si za pár dní zvyknou a z tábora se jim nakonec nechce domů," říká šestadvacetiletá Viola Kremserová. Skautské tábory vede už deset let.

Jak dlouho trvá příprava letního tábora?
Většinou začínáme program vymýšlet asi půl roku dopředu. Je nás na to asi šest.Nescházíme se ale každý den. Většinou tak jednou za čtrnáct dní. Vymýšlíme hry a témata.

Každý tábor má jiné téma?
Ano. Je jedno ústřední téma a hlavní táborová hra. Tomu se pak podřizují menší hry. Vymýšlíme taková témata, která by mohla být pro děti atraktivní. Například Pán prstenů, cestování po planetách, starověký Egypt. Každému se líbí něco jiného. Většinou ani tak nezáleží na tématu, jako na tom, jak připravíme hry.

Hry vymýšlíte pokaždé nové?
To je různé. Některé používáme z minulých táborů. Jiné se naučíme na akcích přes rok, další musíme vymýšlet až na místě.

Dá se tábor brát jako letní brigáda?
To ne, my plat nedostáváme. Naopak si platíme jídlo i dopravu. Kvůli penězům to neděláme.

Proč tedy?
Je to zábava. A hlavně nedocenitelná zkušenost. Zažíváme situace, které bychom jinde nepoznali. Například když se ztratí skupinky dětí v lese. Telefon má jen patnáctiletá vedoucí a telefon se zrovna vybije. Naštěstí se takové situace zatím vždy vyřešily dobře.

Ostatní děti mobily nemají?
Mají, ale většinou se jim po pár dnech vybijí. Nemáme tu elektřinu. Tím pádem závislost na technologiích nemusíme moc řešit, baterky to vyřeší samy. Snažíme se jim jít příkladem. Netelefonovat před nimi a nevypisovat esemesky.

Nemají městské děti problémy s delším pobytem v přírodě?
Ne, je to pro ně naopak zpestření. Pro ty nejmenší je to třeba premiéra pod stanem, ale i když jsou některé ze začátku smutné, za chvíli si zvyknou. Na táboře se naučí třeba nosit dřevo a vařit.

Hygiena: Občas přivíráme oči

Brno - Hygiena? My jsme si opékali čerstvě zabitá kuřata nad ohněm, na záchod chodili na latrínu a nikdy se nikomu nic nestalo. Maximálně průjem na dva dny. Zkušenosti starších táborníků můžou dětem připadat jako středověký výjev. Některé věci už pravděpodobně ani nezažijí, kvůli hygienickým pravidlům.

Potvrzuje to Jana Tušerová. Pracuje jako vedoucí odboru hygieny dětí a mládeže na Krajské hygienické stanici Jihomoravského kraje. „Například kvůli alternativnímu způsobu přípravy drůbeže může být maso nedostatečně tepelně upravené a lidé pak mohou mít zažívací obtíže," vysvětlila Tušerová, proč je podle ní důležité dodržovat platné normy.

Dodala ale, že přepadové akce hygiena na táborech nedělá. „Kontrolujeme nahlášené tábory na základě připraveného plánu. Loni jsme odhalili například drobné nedostatky ve stravování nebo zásobování vodou," podotkla. Žádné z nich ale nebyly natolik závažné, aby tábor musela hygiena rozpustit. „Popud k rozpuštění vydat můžeme. Prohřešky hodnotíme podle situace. A to od blokové pokuty až po zahájení správního řízení," vysvětlila.

Nejčastější prohřešky podle ní organizátoři dělají ještě před zahájením tábora. „Ve formulářích, které mají posílat, chybějí například některé informace, nebo nám organizátoři včas nepošlou vzorek pitné vody. Většinou nad tím ale přivřeme oči a přijímáme i vzorky o několik dní opožděné," dodala.

Organizátorka táborů Viola Kremserová s hygienickými kontrolami špatnou zkušenost nemá. „Máme přímo v táboře zdroj pitné vody. Co si pamatuji, za posledních deset let nebyl problém ani s hygienickým zázemím nebo kuchyní," podotkla.