Úrazová nemocnice v Brně má až příliš zodpovědnosti a pacientům neposkytuje odpovídající péči. Takový je názor náměstka jihomoravského hejtmana Marka Šlapala, který má zdravotnictví v kraji na starost. Podle jeho plánu pomůže, když část jejích povinností převezmou ostatní brněnské nemocnice.

Úrazovka, kterou spravuje město, je zaměřená především na chirurgii. Na mozkové příhody nebo třeba infarkty nemá specializaci. To vedení kraje vadí. „Kapacitně ani personálně není schopná zajistit pohotovostní péči v takovém rozsahu, jaký bych si představoval. Tento problém spadá pod kraj, proto chceme situaci řešit," shrnul Šlapal.

Změny se mají týkat interen a chirurgií. „Nově některé funkce úrazovky převezmou tři interny ve Fakultní nemocnici Brno, dvě ve Fakultní nemocnici u svaté Anny, po jedné pak v Nemocnici Milosrdných bratří a vojenské nemocnici," nastínil náměstek. Podobně se nemocnice mají střídat i v chirurgické péči.

úrazová nemocnice v Brně
- nemocnice má okolo 500 zaměstnanců
- roční rozpočet je 400 milionů
- její dluh je 40 až 45 milionů
- specializuje se na obor traumatologie a speciální chirurgie
- od roku 2009, kdy jí hrozil zánik, ji spravuje město Brno
- ředitel je Karel Doležal, funkční období mu končí v půlce roku
- brněnští radní ji chtějí sloučit s Nemocnicí Milosrdných bratří

Pacienty na ostatní interny a chirurgie v Brně bude přesměrovávat právě úrazovka. „Musí být schopná se operativně spojit s pohotovostí v jiné nemocnici a pacienta převézt tam, kde mu poskytnou péči, kterou ona sama nemůže," přiblížil Šlapal.

Každý den má být na výpomoc vyčleněné jiné oddělení. „Je ale potřeba se ještě s řediteli brněnských nemocnic domluvit, jak často se budou střídat," doplnil Šlapal.

Ředitel Úrazové nemocnice Karel Doležal problémy nepřiznává. „Pokud k nám pacient dorazí, pomůžeme mu. Jen v naprosto výjimečných případech nejsme schopní ošetření poskytnout. A přeposílání do jiných nemocnic není nic nového, funguje už léta," komentoval Doležal.

Podle něj jsou hlavní problém peníze. „Některé případy ošetřujeme navíc nad limit, kde už pojišťovny neplatí," podotkl ředitel nemocnice, která se potýká s dluhy.

Šlapal se chce na nové koncepci s nemocnicemi dohodnout do konce dubna. „Systém pohotovostí pak může začít fungovat v druhé půlce roku," řekl náměstek s tím, že kraj změny zaplatí z vlastní kapsy. Vyhradí na ně minimálně šest milionů korun.

Úrazová nemocnice neplní roli v pohotovostní péči ideálně ani podle brněnského radního pro koordinaci zdravotnictví Daniela Rychnovského. „Pacienty, kteří mají třeba kardiologické problémy nebo hypertenzi, stejně musí odesílat jinam," uvedl.

Ve fakultních nemocnicích ale podle něj primárně dělají komplikovanější operace. „Nejsou na něco takového připravení. Lidé na zákroky budou zbytečně čekat," poznamenal.

Výhodnější je podle něho přesměrovat úrazovou péči jinam. „Třeba do Nemocnice Milosrdných bratří," navrhl Rychnovský.

Právě s ní chtějí brněnští radní úrazovku spojit, řád milosrdných bratří je však proti. „S využitím naší interny pro pohotovost problém nemáme, se slučováním majetků ano," upozornil ředitel nemocnice Josef Drbal.

S návrhem kraje není spokojený ani ředitel svatoanenské fakultní nemocnice Martin Pavlík. „Máme obrovský problém se svým nízkoprahovým příjmem, který supluje činnost pohotovosti v Úrazové nemocnici. Naše ambulance nestíhají, jsou přeplněné a personál je přetížený. Rádi bychom naopak kraj požádali o úlevy v době pohotovosti než o její rozšíření," uvedl.