VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé kvůli nespokojenosti opouštějí některé politické strany

Jižní Morava, Vysočina /ANKETA, INFOGRAFIKA/ – Třicetiletý Daniel Pastrňák z Brna před několika lety uvažoval, že vstoupí do jedné z velkých politických stran. Nakonec si to rozmyslel.

16.4.2013 AKTUALIZOVÁNO 16.4.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Milan Jaroš

„Zjistil jsem, že dnes je jedno, ve které partaji člověk je. Ve všech se totiž najdou lidé, kteří tam chtějí jen vydělat. A s tím se bohužel asi nedá bojovat," tvrdí muž, který nakonec kariéru politika vyměnil za práci v dílně. Politickým stranám v posledních letech i z podobného důvodu členové ubývají.

Nespokojenost s politickým děním se dotýká i počtu členů v krajských organizacích v Jihomoravském kraji a Vysočině. „Je evidentní, že za posledních pět let přišli občanští demokraté na Vysočině přibližně o čtyři stovky členů, čímž se vrátili zhruba na úroveň roku 2000. Motivace k ukončení členství může být různá, například kromě možného rozhodnutí stranu už nepodporovat se v případě Vysočiny také bohužel někdy jedná o úmrtí," sdělil vysočinský předseda občanských demokratů Miloš Vystrčil.

Jihomoravský šéf občanských demokratů Jiří Kadrnka si počet členů, kteří v posledních letech stranu opustili, netroufá odhadovat. „Celostátní vedení připravuje na toto téma materiál. Bohužel k těmto statistickým údajům nemám přístup. Ale například v mém místním sdružení v Hustopečích naopak členů přibylo. Ale samozřejmě mám i informace o sdruženích, odkud lidé odchází," sdělil Kadrnka.

Menší význam

Podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka stojí za poklesem počtu členů ve straně zklamání z její současné politiky. „Velkou roli ale hrají také prudké nábory nových členů z konce minulého desetiletí. Díky nim si někteří politici mohli zajistit větší vliv. Dnes i kvůli změnám stanov a trochu větším kontrolám přijímání nových členů přestává mít počet členů takový význam, a tito lidé tak zvolna odpadávají," vysvětlil politolog.

Kolik členů mají největší politické strany na jižní Moravě a Vysočině.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Naopak nárůst členů zaznamenávají některé menší strany. Zejména pak Strana práv občanů Zemanovci, kteří úspěšně prosadili svého kandidáta v prezidentských volbách. „S petiční akcí na podporu Miloše Zemana a s prezidentskou volbou se počet členů zvýšil zhruba z dvou set padesáti na čtyři sta. Jsme tak nejsilnější buňkou v republice," podotkl jihomoravský předseda strany Marian Keremidský.

V Jihomoravském kraji mají nejpočetnější sdružení i další strany. Například komunisté nebo lidovci. „Svou roli v tom hraje samozřejmě to, že jižní Morava patří k nejlidnatějším krajům republiky. Význam mají i historické faktory, nejviditelněji u lidovců. Na jižní Moravě měla tato strana největší členskou i voličskou baštu už mezi válkami," vysvětlil politolog Kopeček.

Dohled zdola

Podle některých politiků ideální počet straníků neexistuje. „„Mohou být velmi malé politické strany, které ale osloví obrovskou řadu občanů, a stejně tak mohou být velké strany, které ve volbách propadnou," myslí si například sociálně-demokratický radní z Vysočiny Petr Krčál.

Podobný názor má i šéf lidovců na Vysočině Štěpán Komárek. „Každá politická strana může fungovat dobře jen s dostatkem aktivních členů. Musí své představitele kontrolovat, hlídat a v případě selhání či při pochybnostech měnit. Pokud to členové nedělají a nebo dokonce nejsou v dostatečném počtu, spadne politika do kolejí současné bídy, jakou vidíme u vládní koalice," podotkl Komárek. Lidovci na Vysočině se chlubí tím, že mezi členy mají dokonce více žen než mužů. „To se u českých politických stran nevidí," řekl Komárek. Na Vysočině mají lidovci nejvíc členů ze všech stran.

Na jižní Moravě mají největší členskou základnu komunisté. „Po loňských krajských volbách jsme přijali dvaasedmdesát nových členů, a to především mladých lidí. Velikost členské základny je pro nás důležitá zejména kvůli možnosti působení ve společnosti, zastupitelstvech a dalších institucích, které mohou hájit sociální levicovou politiku a důstojnější život většiny občanů," sdělil jihomoravský tajemník komunistů Lubomír Mlejnek.

V České republice je v některé politické straně zhruba padesátina populace. V sousedním Rakousku to je ale zhruba sedmnáct procent. „Straníků dnes ubývá v celé západní i střední Evropě snad kromě Portugalska a Španělska. Stejný poměr k celkovému počtu obyvatel jako u nás mají například ve Velké Británii nebo Francii," dodal politolog.

Autor: Jan Spěšný

Uvažovali jste, že byste vstoupili do politické strany?

ANO

33 %

NE

67 %

Hlasovalo: 127

Anketa byla ukončena

16.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Zloděj se vydával za plynaře. Okradl důchodkyni o čtyři tisíce korun

Ilustrační foto.

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Uspořádání Grand Prix? Rekordních 70 milionů od státu. Z dotace splatí i dluh

Brno – Rekordní příspěvek sedmdesát milionů korun získá letos brněnská Grand Prix od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podle zástupců Brna a Jihomoravského kraje by letošní ročník měl být ziskový. Zbylé peníze by poté Spolek pro GP, který v Brně závody pořádá, měl využít pro pokrytí ztráty osmadvaceti milionů korun z loňského roku.

AUTOMIX.CZ

Jak snížit spotřebu auta? Není to složité, těmto mýtům ale nevěřte

Spotřeba je dlouhodobě jednou z nejsledovanějších vlastností automobilů. Řidiči jí dokonce často podřizují svůj jízdní styl, volbu pneumatik, ale i výběr vozu jako takového. Ale opravdu víte, jak jezdit co nejúsporněji?

Žádali o sto tisíc, nedostali nic a akci možná přesunou. Krumlov rozdělil dotace

Moravský Krumlov – Nejméně jedna tradiční akce vypadne letos z krumlovského kulturního kalendáře. Radní a zastupitelé v Moravském Krumlově rozdělili letošní příspěvky na kulturu a sport.

AKTUALIZOVÁNO

Šnečí tempo budování dálnic? Hlavně kvůli zpožděnému územnímu plánu, tvrdí

Jižní Morava – Hlavní příčinou současných průtahů při přípravě stavby nových dálnic a silnic první třídy v Jihomoravském kraji je zrušení schválených zásad územního rozvoje před téměř pěti lety. Shodují se na tom zástupci Ředitelství silnic a dálnic i poslanec a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Jaroslav Klaška.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies