VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lucemburkové se vrací na Moravu. Při výročí sedmistého narození Karla IV.

Jižní Morava – Vláda moravských markrabat z rodu Lucemburků výrazně poznamenala jižní Moravu. Za Karla a Jana Jindřicha země prosperovala. Brno se stalo hlavním městem markrabství, panovníci stavěli nové hrady. Naopak války mezi Joštem a Prokopem pak Moravu zpustošily. Význam a slávu rodu si letos díky sedmistému výročí narození Karla IV. připomínají i některé jihomoravské památky.

12.4.2016 AKTUALIZOVÁNO 13.4.2016
SDÍLEJ:

Karel IV. z Votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi.Foto: cs.wikipedia.org

Za Karla IV. a Jana Jindřicha nastalo pro zemi období prosperity. Díky Lucemburkům se Brno stalo hlavním městem Moravy. „Do té doby to byla Olomouc. Za Lucemburků se markraběcí kancelář přesunula do Brna. Z periferního města se Brno stalo sebevědomým a bohatým cen-trem, které svým významem překročilo hranice českých zemí," zhodnotil vedoucí archeologického oddělení Muzea města Brna Petr Vachůt. Přesunem kanceláře se podle něj také světská moc oprostila od vlivu olomouckých církevních hodnostářů.

Lucemburkové tehdy nepůsobili jen v Brně. Jako lovecké sídlo využívali nedaleký hrad Veveří. Karlův bratr Jan Jindřich se pravděpodobně významně zasadil o přestavbu původně přemyslovského dvorce do podoby, ve které ho lidé znají dnes, tedy mohutného reprezentativního sídla ve vrcholně gotickém stylu. Hrad začal sloužit jako zemská pevnost a pokladnice. „Jan Jindřich tam vydával důležité listiny a zval na hrad panovníky z okolních zemí. Hlavní sídlo markraběte sice byl Špilberk, ale Veveří mělo pro Jana Jindřicha význam jako Karlštejn pro Karla IV. Císař jako hlavní rezidenci využíval Pražský hrad, ale ke Karlštejnu měl blízký, až intimní vztah. Oddával se tam rozjímání či lovu," připomněl historik Michal Konečný.

Jan Jindřich nechal většinu budov přestavět. Za jeho vlády zřejmě vzniklo křídlo severního paláce. „S největší pravděpodobností také nově vznikl prostor příhrádku," uvedla kastelánka Veveří Lenka Florková. Příhrádek je nejvyšší nádvoří, tvořené ochozem se čtyřmi věžemi.

Pro zvětšení klikněte.

Stopy slavného rodu lze najít v každém královském městě jižní Moravy. Například Karel IV. byl častý host na znojemském hradě. „Ještě jako mladý markrabě organizoval v únoru 1335 ve Znojmě svatbu své nejmladší sestry Anny s rakouským vévodou Ottou. Oslavy trvaly tři dny. Vypukl však při nich požár, který zachvátil polovinu města," připomněl historik znojemského muzea Jiří Kacetl. Neštěstí však přispělo k tomu, že kostel svatého Mikuláše získal monumentální pozdně gotickou podobu, ve které se dochoval dodnes.

Výročí připomene na Znojemsku výstava na tamním hradu. „Potrvá od května do září. První dva měsíce dostanou návštěvníci výjimečnou příležitost vidět i putovní výstavu mistrovských replik korunovačních klenotů," vyzdvihl Kacetl. Působí i jako kurátor chystané expozice o Karlu IV. a jihozápadní Moravě. „Bude to nejvýpravnější výstava na historické téma za poslední roky," zdůraznil.

Slavkov u Brna slaví letos šest set let od doby, kdy městu udělil privilegia Karlův syn Václav IV. „Po celý rok si výročí budeme připomínat. Už jsme například odstartovali výstavu na zámku. Lidé na ní mohou vidět i věrnou kopii originálu privilegia. V červnu pak na dva dny vystavíme i originál. Jde o nejstarší dochovaný znak v českých zemích, takže je bedlivě střežený," uvedla mluví Slavkova a zámku Veronika Slámová.

Na hradě Veveří připravují unikátní výstavu o Lucemburcích. Kurátor a historik Národního památkového ústavu Michal Konečný říká:

Jan Jindřich se postaral o prosperitu Moravy

Brno /ROZHOVOR/ - Jedinečné středověké dokumenty uvidí od druhého července návštěvníci hradu Veveří v nové stálé expozici věnované moravským Lucemburkům. „Lucemburská epocha představuje jeden z vrcholů dějin hradu. Rod se výstavou na hrad symbolicky vrací," říká kurátor výstavy a historik z brněnské pobočky Národního památkového ústavu Michal Konečný.

Co uvidí návštěvníci výstavy na Veveří?

Výstava o moravských Lucemburcích se nachází ve třech místnostech hradu, který za vlády Lucemburků získal svoji nynější podobu. Právě moravský markrabě Jan Jindřich se významně zasadil o jeho přestavbu a učinil z něj mohutné a reprezentativní sídlo. Prokazatelně na Veveří sídlil a vydával tam důležité listiny a dokumenty. Na výstavě lidé uvidí faksimile čili věrné reprodukce archivních dokumentů, kodexů, vyobrazení Lucemburků, kopie uměleckých děl či třeba dobové zbraně a brnění.

Je na výstavě něco, co lidé uvidí vůbec poprvé?

Jsou to vyobrazení Lucemburků v knize písaře Václava a v takzvaném Gelnhausenově rukopisu. Vyobrazení jsou často reprodukovaná, ale novinka je, že návštěvníci uvidí kopie celých kodexů. Nová stálá expozice je zajímavá také svým architektonickým řešením. Navrhl ji architekt Martin Hrdina, který projektoval několik brněnských kaváren. Návštěvníci tak spatří současné trendy ve výstavnictví.

Má někdo z Lucemburků na výstavě větší prostor než jiní příslušníci rodu?

Velká část výstavy se věnuje moravskému markraběti Janu Jindřichovi. A to hned z několika důvodů. Nejen že byl nejbližší příbuzný Karla IV., jehož výročí narození si letos Lucemburským rokem připomínáme, ale také byl první autonomní moravský markrabě. Na Veveří navíc prokazatelně pobýval. Na výstavě si jeho osobu připomeneme prostřednictvím uměleckých děl, která v jeho epoše vznikala, nebo třeba rozsáhlou mapou. Zobrazuje rezidenční síť hradů a sídel, která se Janu Jindřichovi podařilo obsadit.

Máte mezi moravskými Lucemburky svou oblíbenou postavu?

Je to právě Jan Jindřich. Je mi sympatický zejména v tom, že dokázal podřídit své osobní ambice vyššímu principu, což byly velmi dobré vztahy s jeho bratrem Karlem IV. Odrazilo se to na rozkvětu Moravy. Jan Jindřich sledoval stejné politické cíle jako jeho bratr, což pro něj znamenalo, že nikdy výrazně nevstoupil do dějin, ale postaral se tím o mimořádnou kulturní i hospodářskou prosperitu Moravy.

Mohli lidé podobnou výstavu, jako je nyní na Veveří, vidět i jinde?

Úzce propojená s výstavou na Veveří je rozsáhlá expozice na zámku Kunštátě na Blanensku o moravské středověké šlechtě a hradech. Kunštátská a veverská výstava spolu určitým způsobem souzní.

ELIŠKA GÁFRIKOVÁ

Autor: Hana Florianová, Redakce

12.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

 Dva nové české rekordy padly o víkendu v Brně. O jejich překonání se postarali filmoví kaskadéři, kteří ve městě trénovali hoření na holé kůži a pády z výšky.
3

Rekordní trénink kaskadérů v Brně: hoření holé kůže i pády z dvaceti metrů

Supersport BMW i8. Policie si od auta slibuje hlavně větší ukázněnost řidičů na dálnici.
23

Zraněného policistu, který se vyboural s hybridním BMW, propustili z nemocnice

Pálavské vinobraní oslaví už 70 let. Zastavila jej pouze okupace v roce 1968

Mikulov – Výstava ovoce a zeleniny, změny názvu i pokus o politickou akci. Pálavské vinobraní má za sebou dlouhou historii. Od prvního ročníku letos uplyne sedmdesát let.

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

Z bývalé prodejny a restaurace vznikne nové kulturní centrum. Od května

Znojmo – Galerii a místo setkávání v někdejší prodejně na náměstí Republiky v centru Znojma připravuje tamní spolek Umění do Znojma. S městem jedná o výpůjčce prostor, které ještě musí projít rekonstrukcí.

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení