VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mrtvému v archlebovském hrobu ležel u nohou popel z jiného člověka

Archlebov – Archeologové objevili u Archlebova v mělkých hrobech skrčené kostry lidí z kultury se zvoncovými poháry. V nich našli i nátepní destičky. Na významné nálezy staré více než čtyři tisíce let narazili archeologové u Archlebova při záchranném výzkumu na jednom z průzkumných vrtů. V některých hrobech našli keramiku, v jiném dýku či sekerku, další byly vykradené.

24.7.2014 AKTUALIZOVÁNO 24.7.2014
SDÍLEJ:

Nedaleko archlebovského hřbitova objevili archeologové kostry pravěkých lidí, kteří zde žili před čtyřmi tisíci let. Výbavu řady hrobů ochudili jejich vykradači, i tak badatelé objevili výjimečnou hrobovou jámu, v níž měl zemřelý u nohou nádobu s popelem.Foto: Archiv ÚAPP Brno

„Na návrší v sousedství hřbitova bylo odkrytých osmašedesát objektů, část z nich náležela polykulturnímu pohřebišti," informovala vedoucí výzkumu Blanka Mikulková z vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče.Nedaleko archlebovského hřbitova objevili archeologové kostry pravěkých lidí, kteří zde žili před čtyřmi tisíci let. Výbavu řady hrobů ochudili jejich vykradači, i tak badatelé objevili výjimečnou hrobovou jámu, v níž měl zemřelý u nohou nádobu s popelem.

V lokalitě pohřbívali své blízké lidé ze tří pravěkých kultur – kočovníci se šňůrovou keramikou, zemědělci se zvoncovými poháry a únětický lid, který přinesl do regionu znalost zpracování bronzu. „Je to docela zvláštní jev. Zřejmě došlo k tomu, že všechny tři kultury si náhodně vybraly výraznou vyvýšeninu nad krajinou. Právě v eneolitu si podobná místa volily pro svá pohřebiště, například lid se šňůrovou keramikou měl ještě nad poměrně velkými hroby, které byly od sebe vzdálenější, mohylu," vysvětlila archeoložka.

Ta spolu s kolegy u Archlebova objevila hned tři hroby této kultury. „Jámy měly čtvercový půdorys a černohnědý zásyp. Dvě z nich byly již v minulosti vyloupené. Třetí hrob, který se nacházel v centrální části návrší, obklopovala kruhová palisáda a porušovala jej mohutná únětická hrobová jáma," přiblížila nejstarší místo posledního odpočinku Mikulková.

O něco mladší je pohřebiště kultury se zvoncovými poháry, která se zřejmě dostala do střední Evropy z jihozápadu. „V severní části staveniště se nacházela skupina mělkých obdélníkových hrobů. Ve všech byly kosterní pozůstatky ve skrčené poloze na pravém či levém boku, někdy ve značně torzovitém stavu," upozornila vyškovská výzkumnice.Nedaleko archlebovského hřbitova objevili archeologové kostry pravěkých lidí, kteří zde žili před čtyřmi tisíci let. Výbavu řady hrobů ochudili jejich vykradači, i tak badatelé objevili výjimečnou hrobovou jámu, v níž měl zemřelý u nohou nádobu s popelem.

Úplnou zvláštností byl birituální hrob, u nohou zemřelého se nacházela v nádobě kremace, tedy popel z dalšího člověka. „Těchto hrobů je velmi málo," podotkla archeoložka s tím, že výbavu tvořila keramika i typické bohatě zdobené poháry. Kromě nich byly v zemi uložené kamenné nástroje či nátepní destičky. „Jde o kamenný obdélník, který se upevňoval na předloktí, aby je chránil před zpětným rázem tětivy luku, který byl tehdy typickou zbraní," osvětlila Mikulková.

Největší část hrobů patřila pohřebišti únětické kultury. „Šlo o obdélníkové jámy s torzovitě zachovalými kosterními pozůstatky, všechny byly vykradené. Po dobových zlodějích zůstala jen část původní výbavy, například keramika, bronzový náramek, dýčka, sekerka, vlasové ozdoby či jehlice," upozornila archeoložka.

Jeden z hrobů dosahoval monumentálních rozměrů. Hluboký byl více než tři metry, široký a dlouhý kolem dvou metrů. Kromě pohřebiště archeologové objevili několik vakovitých zásobních jam patřících únětické kultuře, v jedné z nich se zachovala vrstva zuhelnatělých obilek, které teď čeká rozbor.Nedaleko archlebovského hřbitova objevili archeologové kostry pravěkých lidí, kteří zde žili před čtyřmi tisíci let. Výbavu řady hrobů ochudili jejich vykradači, i tak badatelé objevili výjimečnou hrobovou jámu, v níž měl zemřelý u nohou nádobu s popelem.

Investorem záchranného výzkumu, na kterém se podílelo až dvacet pracovníků, jsou těžaři z MND. „Součástí průzkumných činností na jižní Moravě je úzká spolupráce s archeology. Jejich účast při těchto pracích vyplývá i ze stavebního zákona v okamžiku, kdy jsou prováděné průzkumy v oblastech s možným výskytem archeologických nálezů," sdělil mluvčí MND Dan Plovajko.

O nálezy má zájem i Archlebov. „Oslovil jsem archeology s možností, že by část nálezů byla umístěná u nás. Připravujeme pro ně nějakou místnost," řekl archlebovský starosta Oldřich Ždánský.

Autor: Petr Turek

24.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroda na polích v roce 2017. Ilustrační foto.

Pro zemědělce chce ministr Jurečka přes miliardu korun

Nedělní srážka dvou aut na bantické křižovatce si vyžádala dva mrtvé a pět těžce zraněných včetně tří dětí.
AKTUALIZOVÁNO
8

Na křižovatce nedal přednost. Zabil sebe i spolujezdce, dalších pět zranil

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Blanensko, Vyškovsko - V mobilu pípne SMS. Zpráva o tom, že lékař dnes neordinuje, přišla přímo od starosty a ušetří tak zbytečnou cestu do ordinace. Tak funguje aplikace Mobilní rozhlas. Podle Barbory Valešové z Mobilního rozhlasu ji v Jihomoravském kraji využívá devětatřicet obcí.

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Jižní Morava /LÉTO V POHYBU, INFOGRAFIKA/ - Koho by nelákalo chodit po vodě? I na jižní Moravě si zájemci mohou aspoň vzdáleně vyzkoušet, jaké to je. Na čtyřech místech v regionu lze otestovat aquazorbing, tedy pohyb v nafouknuté plastové kouli na hladině. Věnuje se mu sedmý díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Tasovice /VIDEO/ - Slavnost Zarážení hory pořádali v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písní. "Věřím, že se všichni při písničce a skleničce dobrého vína společně pobavíme a navíc pomůžeme ochránit naše vinohrady v době zrání před chorobami, špačky, zlým počasím a zloději. Hrdě můžeme prohlásit, že naše právo platí už od šestého století," řekl na úvod za pořadatele slavnosti František Houšť.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení