VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dárců krve je stále málo. Navzdory kampaním

Jižní Morava /ANKETA, INFOGRAFIKA/ - Dárců krve je málo. Na odběru někdy byla třetina lidí, pravidelně chodí jen patnáct procent. To jsou čísla, která vyplývají z průzkumu Všeobecné zdravotní pojišťovny.

16.7.2012 17
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Grzegorz Klatka

Nedostatek dárců trápí například Fakultní nemocnici Brno. „I když denně odebereme krev asi stovce lidí, stále je to málo. Dá se říct, že kolik je prvodárců, tolik je i těch, které musíme z registru vyškrtnout," uvedla lékařka z transfuzního a tkáňového oddělení nemocnice Lenka Ševčíková. Dodala, že hlavními důvody vyřazení z databáze jsou nemoci, těhotenství nebo stáří.

Problém je i s lidmi, kteří krev darují poprvé. „Za poslední roky prvodárců výrazně ubylo. Ještě před deseti lety to bylo asi 2700 ročně, loni o tisíc méně," uvedla mluvčí nemocnice Anna Mrázová.

Špatné testy

Krev jednou darovala například i studentka Petra Tihonová. „Přišla jsem na transfuzní oddělení brněnské nemocnice, ale po krevních testech mi řekli, že mám málo železa a že to způsobuje sníženou hladinu krevního barviva. Dostala jsem tabletky a šla domů," řekla.

Podle Ševčíkové je špatný krevní obraz nebo dietní chyba nejčastějším důvodem, proč musí lékaři dárce poslat domů. „Po třech měsících jsem přišla znovu a už bylo vše v pořádku. Odebrali mi necelého půl litru krve. Od té doby jsem tam ale zatím nebyla, neměla jsem čas," dodala Tihonová.

Odborníci se shodují na tom, že důvodem nedostatku dárců je jejich špatná informo-vanost. Většina lidí si podle průzkumu pojišťovny myslí, že dárcem se může stát jen úplně zdravý člověk, který nikdy neprodělal žádné nemoci.

Darovat krev však lidé mohou i po nemoci, pokud dodrží určitý časový odstup. Další příčinou, proč lidi nechtějí darovat, je strach. „Až sedm z deseti dotázaných přiznalo, že v darování krve jim brání různé formy strachu. Nejvíc se bojí bolesti, jehel, injekcí a zdravotních následků odběru," uvedla Kateřina Pulkrábková z pojišťovny.

Zdravotní následky odběru krve jsou však minimální. „Používáme jednorázový sterilní materiál a samozřejmě desinfekci," ubezpečila Ševčíková.

Pojišťovna nedávno zahájila projekt, který se snaží zvýšit zájem o dárcovství. „Nejdůležitější součástí kampaně je aplikace v mobilu. Díky ní pravidelní nebo potencionální dárci zjistí aktuální stavy krevních zásob transfuzních stanic," uvedla marketingová specialistka Marcela Kvapilová.

Prodávají i kupují

Podle Mrázové ovšem akutní nedostatek určité krevní skupiny nehrozí. „Pokud nám chybí, tak dokoupíme od ostatních zařízení. Naopak, když máme nadbytek, prodáváme," řekla.

Nejvzácnějším typem krve je AB minus. „Snažíme se pacientům vždy dávat stejnou krevní skupinu. Pokud ji však nemáme, ještě existuje univerzální skupina nula. Lepší je minus, protože se může dávat i pacientům s plusovým faktorem, kdežto naopak to nejde," vysvětlila Ševčíková.

Ve většině transfuzních stanic si mohou dárci nechat odebrat nejen krev, ale například i krevní plazmu nebo krevní destičky. Rozdíl spočívá v tom, že se krev pumpuje do přístroje, který odděluje dané složky od krve, kterou pak vrací zpátky do těla.

Lidé většinou darují krev bezplatně nebo za stravenku. Soukromá zařízení, která se zaměřují na odběr plazmy, ale nabízejí odměnu v řádu stokorun.

Dárcovství krve a plazmy na jižní Moravě.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

ROMANA PIŠTĚKOVÁ
EVA NOVÁČKOVÁ

Autor: Redakce

Darovali jste někdy krev?

Ano

72 %

Ne

28 %

Hlasovalo: 177

Anketa byla ukončena

16.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 17
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dětská skupina. Ilustrační foto.

Mužští učitelé ve školce? Rodiče jim mají problém věřit

Skládání puzzlí baví Annu Počarovskou už déle než pětadvacet let.

Počarovská: Puzzle skládám pro radost. Rekordy nepočítám, ale potěší

Města zlepší místa k loučení. Krumlov vybírá místo smuteční síň

Jižní Morava – Desítky milionů utratí města na jihu Moravy, aby lidem umožnila důstojnější poslední rozloučení s jejich nejbližšími. V Břeclavi mimoto rozšíří i hlavní hřbitov.

Trpěli kvůli akci Kulak. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, říká žena

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Řidič dodávky nedal přednost. Následkem jsou tři zranění

Znojmo – Osobní auto se srazilo s dodávkou ve znojemské místní části Načeratice v sobotu krátce před šestnáctou hodinou. Při nehodě se zranili tři lidé.

Trafikanti mizí z ulic. Kvůli účtenkám i maržím

Jižní Morava – Když za Josefa druhého vznikaly první trafiky, měly zisk jistý a šlo o snadný způsob, jak si na sebe mohli vydělávat zranění váleční veteráni. Nyní však je jich stále méně a méně. Dlouhodobý ústup malých stánků s tabákem a novinami nyní ještě posílil tlak elektronické evidence tržeb.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies