Rozsáhlou nekropoli objevili dělníci před pětasedmdesáti lety právě při stavbě nádraží. Rozsahem je maloměřické keltské pohřebiště největší na Moravě. „Archeologové odborně prozkoumali sedmasedmdesát hrobů, dalších asi deset poškodili dělníci při výkopových pracích ještě před začátkem výzkumu. Celkově mohla mít nekropole až sto hrobů," vysvětlila archeoložka Jana Čižmářová.

Při zkoumání poškozených hrobů odborníci tehdy ještě netušili, kolik toho na ně čeká. Výzkumný tým vedl archeolog Moravského zemského muzea Jan Poulík.

Do sbírek muzea pak putovaly další vzácné nálezy – unikátní soubor bronzových kování umístěných původně na dřevěné nádobě. „Nádoba byla uložená rituálně v centru pohřebiště. Jde o jednu z nejvýznamnějších památek keltského umění," uvádí na Internetové encyklopedii dějin Brna muzeoložka Irena Loskotová.

Nález si však nemohl připsat Poulík. Objevili ho dělníci několik dní předtím, než vědec výzkum začal.

Díky objeveným hrobům mohli odborníci sestavit obraz keltské společnosti. „Badatelé odkryli asi patnáct hrobů bojovníků i mnoho mužských hrobů s minimem předmětů. Stejně rozmanité byly i ženské hroby. Výbava všech je standardní, celé pohřebiště však významem překračuje hranice země," doplnila Čižmářová.

Maloměřické pohřebiště je sice největší na Moravě, nikoli však jediné. Na území je jich přes dvě stě. „Podobně jako keltské osady se vyskytují v úrodných oblastech do nadmořské výšky kolem tří set metrů nad mořem," poznamenala archeoložka.