S chystanou změnou nesouhlasí ani přes osmašedesát tisíc učitelů, rodičů a dalších, kteří podepsali petici Asociace speciálních pedagogů. „Nikdo se jí zatím ale nezabýval. Doručili jsme ji v den, kdy byl odvolán tehdejší ministr Marcel Chládek. Na konci srpna nám odpověděla až ministryně Kateřina Valachová s tím, že věří, že v rámci inkluzivního vzdělávání budeme spolupracovat a postupovat stejně," dodala Marcela Bernardová z Asociace.

Přestože Valachová v úterý řekla, že společné vzdělávání v žádném případě neznamená rušení škol, podle náměstka hejtmana pro školství Stanislava Juránka k němu ale nakonec dojde. „Všechny speciální školy jsou malé a budou mít problém s úbytkem žáků. Není jasné, kolik jich ve třídách zůstane. Žádné školy rušit nebudeme. Je ale možné, že přijdou ředitelé s tím, že je lepší školy spojit," řekl Juránek.

Na Znojemsku se výuce dětí s lehkým mentálním postižením (LMP) věnují učitelé na Základní a praktické škole v ulici Horní Česká či její odloučené pracoviště v Hrádku. „Bohužel do dnešního dne nemáme žádné oficiální stanovisko našeho zřizovatele, tedy Jihomoravského kraje, takže se k tomu problému nemůžeme odpovědně vyjádřit," řekla zástupkyně ředitelky školy Jaroslava Zpěváčková.

Učitelé speciálních škol se však obávají, že žáci nedokáží v učivu na běžné škole plynule pokračovat. „Pokud například žák z naší sedmé třídy přejde do sedmé třídy na základní škole, nedokáže na učivo navázat," popsala zástupkyně ředitele vyškovské školy Osvobození Miroslava Kudličková.

Podle Karla Pančocha, vedoucího Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně novela směřuje k běžným standardům školství v západní Evropě. „Z výzkumu vyplývá, že dvě třetiny učitelů jsou schopny učit žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Nejdůležitější je předchozí zkušenost nebo přítomnost asistenta," popsal Pančoch.

DOMINIKA VÁGNEROVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI