VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Oprava zámku? Investoři odmítají dát peníze

Bzenec /TÉMA/ - Radnice v Bzenci na Hodonínsku už roky shání sto milionů korun na opravu zámku. Ale marně. Do oprav se nyní musí pustit tak jako tak, protože zámek chátrá.

1.6.2012
SDÍLEJ:

Bzenecký zámek.Foto: DENÍK/Zuzana Černá

Město zkoušelo peníze získat od soukromníků. Oplátkou za to jim nabízelo dlouhodobý pronájem zámeckých prostor. Ale na výzvu, která skončila v polovině dubna, nikdo nereagoval.

Zastupitelé se shodli, že s opravami už nemohou čekat. Chtějí si nechat udělat projekt na opravu budov u vchodu. „Nejprve musíme probrat se stavbaři, co je tam nutné udělat. Na příštím zasedání zastupitelů pak návrh předložíme k diskuzi," informoval bzenecký starosta Pavel Čejka.

Začátek do voleb

Podle starosty si rekonstrukce nejmenších zámeckých budov vyžádá šest až sedm milionů korun. „Rád bych, aby opravy začaly ještě v tomto volebním období," podotkl starosta.

Otázkou ale zůstává, co se zbytkem chátrajícího areálu. Radnice roky trvá na tom, že zámek musí zůstat městu. Přejí si to i obyvatelé Bzence. I proto ale investoři o areál nemají zájem. Nechtějí dávat peníze do cizího.

Rekonstrukci potřebuje několik zámeckých částí. Kromě předzámčí je to hlavní budova, kaple a takzvaná lisovna.

Zastupitelé ani obyvatelé se ale dlouhodobě nedokáží shodnout ani na tom, čemu má zámek v budoucnu sloužit. Velké hádky kvůli tomu byly především před posledními komunálními volbami.

Proto vedení města nedávno oslovilo architekty, aby pomohli svým nezávislým názorem. Prohlédli si zámecký areál, nakonec ale městu návrh odevzdali jen dva z oslovených odborníků.

Zdeněk Bureš z Brna vidí zámek ve Bzenci jako školicí středisko. Především kvůli aktuálním možnostem získání dotací. Ty se podle něj udělují subjektům, které existují už nejméně dva roky. „S vyhovujícím partnerem se uzavře smlouva o dlouhodobém pronájmu, minimálně na pět let. Po vypršení smlouvy může město využívat školící centrum s hotelovým zázemím, provozními i reprezentačními prostorami podle svých potřeb," navrhl budoucnost zámku architekt.

Jeho kolega z Ostravy Ondřej Vysloužil by zase do hlavní budovy umístil hotel. Ani jeden návrh ale zastupitelé neschválili.

Před několika lety svou vizi představilo i Zámecké vinařství Bzenec, které sídlí hned vedle areálu. Jeho plán ale ztroskotal na podmínce, že město musí být jediným vlastníkem budov.

Pro zachránce

Od té doby vinařská firma do plánovaných oprav nemluví. Nepřihlásila se ani do výzvy pro investory. „Respektujeme názor vedení města. V podmínkách, které stanovilo, ale nelze mluvit o investici s nějakou návratností. Takto formulovaná výzva je spíše pro milovníka architektury, který by chtěl zámek zachránit kvůli architektuře. Větších novogotických staveb na jižní Moravě skutečně není mnoho," uvedl ředitel zámeckého vinařství Bořek Svoboda.

Zámek nechal postavit v 19. století majitel bzeneckého panství Vilém z Reichenbachu, který kvůli tomu zboural předchozí stavbu na stejném místě. Před druhou světovou válkou koupili zámek vinaři. Od roku 2002 patří Bzenci. V posledních letech se radnici podařilo upravit park do původního francouzského stylu a nechat zrekonstruovat střechu a část předzámčí.

Sklepy v létě znovu otevřeme

Bzenec - Zatímco hlavní budovy bzeneckého zámku stále marně čekají na nutnou rekonstrukci, vinné sklepy už jsou opravené. Práce trvaly téměř tři roky. „Máme tam reprezentativní prostory, kam vodíme hosty. Nedávno jsme místo lidem ukázali při dni otevřených dveří," říká ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.

Jak vypadaly sklepy, když jste se pustili do oprav?

Od města jsme je získali do nájmu v roce 2009. Ty prostory opustil předchozí vinařský podnik snad někdy v roce 2001 a od té doby se tam nic nedělo. Elektřina byla v dezolátním stavu, všude vlhko. Kdysi krásné dřevěné sudy tam úplně shnily.

Co jste začali opravovat nejdříve?

Elektřinu a vnitřní izolace. Půl roku nám pak trvalo vybourání obrovských betonových nádob, které tam zůstaly z padesátých let minulého století. To se muselo dělat speciální pilou. Pak přišlo na řadu kompletní očištění a nové, mramorové podlahy.

K čemu všemu teď prostory slouží?

Máme tam archiv, místnost na barikové sudy. Velké sudy jsou také v hlavní zámecké místnosti, je tam i kaplička připomínající osobnost Viléma z Reichenbachu, který zámek postavil.

Nedávno jste prostory ukázali lidem. A podle ohlasů se jim moc líbily. Plánujete podobné akce i v budoucnu?

Ano, připravujeme se na to. Uvažujeme, že sklepy zpřístupníme už v létě. Pro návštěvníky tam připravíme výstavu starých fotografií ze Bzence a texty informující o historii zámku. Zatím ale ještě přesně nevíme, jak stanovit otevírací hodiny, aby to nerušilo výrobní provoz. Těžko také předem odhadovat zájem turistů. Takže podrobnosti stanovíme časem.

Majitel se kvůli dluhům zabil

Bzenec - Bzenecký zámek netrápí problémy jen v současnosti. S komplikacemi se potýkal už v dobách, kdy jej dělníci stavěli. Tehdejšího majitele panství Viléma z Reichenbachu to nakonec stálo život. Neunesl totiž myšlenku na rostoucí dluhy.

Stavba zámku začala v roce 1855. Vyrostl na místě původního renesančního zámku. Majitel panství si totiž nechal namluvit, že původní stavba je příliš zchátralá a tak ji nechal zbořit.

Problémy zaznamenali i tehdejší kronikáři. „Dodavateli stavebního materiálu se děly takové podvody, že náklady rostly do závratné výše. Hrabě Vilém byl tím prý velmi rozrušen a stal se trudnomyslným," napsal před téměř sty lety místní historik Josef Hanák.

Hraběti nestačilo ani velké jmění, které získal po revolučním roce 1848, když se obyvatelé panství vykupovali z poddanství. Spáchal proto v roce 1866 sebevraždu. Druhé poschodí nového zámku už tehdy zůstalo nedostavěné.

Další problémy nastaly s pátou věží. Jak Hanák popsal, začala se naklánět a dělníci ji museli rozebrat.

Na to má ale jiný názor člen bzeneckého muzejního spolku Roman Ostrézí. Existenci páté věže totiž dokazuje jen jedna dochovaná fotografie. A Ostrézí tvrdí, že je to fotomontáž, kterou kdysi vyrobil někdo šikovný. „Je to věž s cimbuřím. Podle fotografie mezi dvěma špičatými věžemi. Ovšem to by tam musel chybět balkon, který tam nyní je. A bylo by to i slohově nečisté," nevěří staré fotografii Ostrézí.

Autor: Zdeněk Šmýd

1.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Martinek, 14.8., 51 cm, 3410 g, Znojmo
7

Novorozená miminka Znojemska 33. týdne 2017

V pátek 18. srpna vjela u železniční stanice Olbramkostel na Znojemsku na železniční přejezd Octavia v době, kdy tudy projížděl motorový vlak. Při srážce zemřeli dva lidé, dítě ve vážném stavu transportovali záchranáři vrtulníkem do Brna.
AKTUALIZOVÁNO
24

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Armáda chystá velké letecké cvičení Ample Strike

Jižní Morava – Tisícovka českých vojáků, stovky aliančních vojáků z nejméně sedmnácti zemí, velké množství techniky a především vojenské proudové letouny i vrtulníky. To vše znamená blížící se mezinárodní letecké cvičení Ample Strike 2017, do kterého se zapojí také jižní Moravě blízká 22. základna vrtulníkové základny Náměšť nad Oslavou.

AKTUALIZOVÁNO

Úleva. Znojmo má první výhru, Frýdek-Místek přehrálo 2:1

Znojmo /FOTOGALERIE/ – Naplnili roli favorita, ale dřelo to. Znojemští fotbalisté ve čtvrtém kole druhé ligy doma jednou přišli o vedení proti Frýdku-Místku, nakonec jej však dokázali přehrát 2:1. Po dvou remízách a jedné prohře Jihomoravané konečně slaví plný bodový zisk. „Snad se teď odrazíme k lepším výsledkům,“ oddechl si domácí kouč Jiří Balcárek.

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

Druhá etapa čištění Bořího lesa se blíží ke konci. Průzkum chtějí urychlit

Břeclav, Valtice /FOTOGALERIE/ - Dva nálezy za pár minut našel pyrotechnik při čtvrteční ukázce průzkumu Bořího lesa mezi Valticemi a Břeclaví. Jeden byl pravděpodobně střepina, druhý zřejmě munice určená k likvidaci. „Je to nahodilé, může se stát, že jste hodinu bez nálezu a pak přijdete na místo, které musíte přerýt jako záhon mrkví, protože jeden nález navazuje na druhý,“ řekl Jiří Chládek, hlavní pyrotechnik specializované firmy, která průzkum provádí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení