V Lednici žije již dvaadvacet let, narodila se však v Mladé Boleslavi a několik let žila také v Brazílii. „Přestěhovali jsme se tam tehdy s mým mužem a dětmi. Naše cesty se ovšem pak rozdělily. Muž tam zůstal a já se s dětmi vrátila zpátky do České republiky. Ale ten táta nám vlastně moc nechyběl, všechno jsme společně zvládali. Život dává někdy dohromady lidi, kteří k sobě nejdou. Potom je dobré, když jsou oba vlastní cestou," vypráví penzistka, která sama vychovala dvě dcery a jednoho syna.

Vystudovala reálku a později pracovala jako učitelka matematiky. „Čísla mě bavila vždycky. Od té doby, co existují číselné křížovky, tak je luštím. Normální křížovky ne, ty mě nudí. Mám ráda všechno s čísly, ale velmi blízko mám také k literatuře. Té jsme se také hodně věnovala, protože jsem ji měla moc ráda," zmiňuje Dohnálková.

Oslavenkyně navíc ovládá i několik cizích jazyků. Mezi nimi francouzštinu a portugalštinu. „Portugalštinu jsem používala právě v té Brazílii. Už jsem z toho jazyku hodně zapomněla, takže jsem se rozhodla, že si jej zase oživím. Dočetla jsem se totiž, že nejlepší na udržení mozkové bystrosti je učit se nějaký jazyk," nechává se slyšet Ledničanka.

V mládí se věnovala také lukostřelbě. Dodnes se v životě řídí přesností, která byla pro tento sport nezbytná. „S třemi dětmi jsem toho volného času moc neměla. Hodně jsem se jim věnovala, ale oni mi to teď oplácejí. Já mám vůbec dobrý život. Nechybělo mi v něm ani potřebné štěstí," usmívá se důchodkyně, která má osm vnoučat a deset pravnoučat.

Na dotazy, jak se udržuje fit v době, kdy je společnost zahrnutá návody, jak se stravovat, má jednoduchou odpověď. „Hned ráno vypiji dvě sklenice vody. Jím rozumně, to co mi chutná a vím, že je zdravé. A hlavně se nepřejídám," podotýká oslavenkyně.