Problém můžou způsobit dezinfekční a čisticí prostředky, aviváže nebo třeba čističe odpadu. „Většina jedovatých přípravků je pěkně balená a barevná, což potom děti láká k tomu, aby si s nimi hrály," varovala mluvčí záchranářů v kraji Hedvika Kropáčková.

Dodala ale, že by lidé neměli prostředky přelévat do jiných než originálních obalů. „Když už k otravě dítěte dojde, vezměte s sebou k lékaři prostředek, který vypilo nebo snědlo. Doktor bude rychleji vědět, jak mu pomoct," dodala mluvčí.

Otravy v krajiOtravy čisticími prostředky:
2012: 22
2013: 20
2014: 15
2015: 8
k 25. 10. 2016: 7
Zdroj: Jihomoravská záchranná služba

S tím souhlasí i lékařka Jana Stará. „Když čisticí přípravek přelijete třeba do plastové lahve, dítě může čekat, že jde o oblíbený nápoj, a spíš se napije," konstatovala lékařka.

První pomoc při otravách čisticími prostředky je kromě okamžité cesty na pohotovost i vypláchnutí úst otráveného. „Je také dobré dát člověku trochu napít čisté vody. Spousta lidí si myslí, že na otravy je dobré dávat mléko, ale tím můžete člověku spíš ublížit," varovala mluvčí Kropáčková.

Čisticí prostředky ale nejsou nebezpečné jen pro děti, často se přiotráví i dospělí, v sedmatřiceti procentech je to kvůli domácím pracem. „Je to především v zimě, kdy lidé málo větrají. Navíc před Vánocemi chtějí mít ženy byt dokonale uklizený, tak se třeba zavřou do sprchy a střídají různé dezinfekční prostředky," popsala Kropáčková, jak se dá lehce přiotrávit výpary.

Následek otravy přitom nemusí být jen motání hlavy. „Při nadýchání třeba chlorem, který je ve většině přípravků, nejdřív dochází k podráždění sliznice, bolesti krku a kašli. Když se ho člověk nadýchá hodně, může ale dojít i k otokům a zápalu plic, což je potom nebezpečné. V nejhorších případech na to může člověk i zemřít," popsala Stará.

Toxických nástrah je v domácnostech více, lidé si často neuvědomují, že pěstují jedovaté pokojové rostliny. „Měla jsem doma kaučukovník a dvě děti. Když jsem si myslela, že si v klidu hrají, starší syn své sestře pomazal ruce a jazyk šťávou, která z kytky po odlomení tekla. V místech, kde to udělal, jí kůže zrudla a začala ji pálit a svědit," popsala Brňanka Renáta Váchová.