První vinobraní uspořádali pod Sirotčím hrádkem v Klentnici funkcionáři Okresního výboru komunistické strany v Mikulově. „Po válce se do oblasti přestěhovali lidé z různých regionů Československa i krajané ze zahraničí. Komunisté chtěli uspořádat akci, díky které by se tam příchozí cítili jako doma,“ vysvětlil etnolog a religionista mikulovského regionálního muzea Josef Šuba.
Zajistili dodání pěti tisíc litrů vína. „Na tehdejší dobu to bylo ohromné číslo. Víno bylo pouze na příděl,“ zmínil Šuba.
Pálavské vinobraní
⋅ první se konalo 28. září 1947 pod Sirotčím hrádkem
⋅ v roce 1968 kvůli vpádu vojsk Varšavské smlouvy nebylo
⋅ v roce 1975 změnilo název na Okresní slavnost hraničářů
⋅ do roku 1988 se jmenovalo Okresní slavnost hraničářů: Pálavské vinobraní
⋅ po roce 1989 se organizátoři snaží o nový styl, součástí jsou třeba punkové koncerty
Na akci přišlo kolem šesti tisíc návštěvníků a díky úspěchu organizátoři rozhodli, že se bude konat i nadále. Do dnešní podoby měla ale daleko. „V padesátých letech byla hodně zaměřená na zemědělství,“ sdělila manažerka Lenka Křivánková.
V šedesátých letech organizátoři akci soustředili na politické náměty. Na jejich konci Pálavské vinobraní jedinkrát v historii neuspořádali. „Kvůli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy,“ zmínil Šuba.
Festival pořadatelé proměnili i v sedmdesátých letech. „Pro návštěvníky byla vinobraní příležitost přijet za vínem a zábavou, ne za politikou. To se organizátorům nelíbilo. Vinobraní tehdy zrušili a nahradili jej stejnou slavností, jen s jiným názvem,“ sdělil etnolog Šuba.
Nové označení Okresní slavnost hraničářů ale brzy doplňoval název Pálavské vinobraní. O pár let později vymizelo nové pojmenování úplně.
Dnešní podoba festivalu existuje od konce devadesátých let. „Je především o vínu. Vinaři tak slaví úrodu. Prezentují své produkty za doprovodu hudebních představení různých žánrů,“ popsala manažerka Křivánkvá.
Na akci v této nové podobě zazpívali třeba Karel Gott či Lucie Bílá. Navštívil ji také známý režisér Jan Hřebejk.
Organizátoři nabízí i historický program. „Průvodem připomínáme osvobození krále Václava čtvrtého z mikulovského hradu v patnáctém století,“ zmínila Křivánková.
Festival, který začínal jako místní akce, v současnosti navštěvují lidé z celé České republiky a ze zahraničí. Místo původních šesti tisíc lidí na něj teď přijde i padesát tisíc.
MICHAELA NÁROŽNÁ