První vinobraní uspořádali pod Sirotčím hrádkem v Klentnici funkcionáři Okresního výboru komunistické strany v Mikulově. „Po válce se do oblasti přestěhovali lidé z různých regionů Československa i krajané ze zahraničí. Komunisté chtěli uspořádat akci, díky které by se tam příchozí cítili jako doma,“ vysvětlil etnolog a religionista mikulovského regionálního muzea Josef Šuba.

Mikulov ožil dalším ročníkem Pálavského vinobraní.
Rekord padl. Pálavské vinobraní v Mikulově navštívilo kolem 56 tisíc lidí

Zajistili dodání pěti tisíc litrů vína. „Na tehdejší dobu to bylo ohromné číslo. Víno bylo pouze na příděl,“ zmínil Šuba.

Pálavské vinobraní
⋅ první se konalo 28. září 1947 pod Sirotčím hrádkem
⋅ v roce 1968 kvůli vpádu vojsk Varšavské smlouvy nebylo
⋅ v roce 1975 změnilo název na Okresní slavnost hraničářů
⋅ do roku 1988 se jmenovalo Okresní slavnost hraničářů: Pálavské vinobraní
⋅ po roce 1989 se organizátoři snaží o nový styl, součástí jsou třeba punkové koncerty

Na akci přišlo kolem šesti tisíc návštěvníků a díky úspěchu organizátoři rozhodli, že se bude konat i nadále. Do dnešní podoby měla ale daleko. „V padesátých letech byla hodně zaměřená na zemědělství,“ sdělila manažerka Lenka Křivánková.

V šedesátých letech organizátoři akci soustředili na politické náměty. Na jejich konci Pálavské vinobraní jedinkrát v historii neuspořádali. „Kvůli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy,“ zmínil Šuba.

Festival pořadatelé proměnili i v sedmdesátých letech. „Pro návštěvníky byla vinobraní příležitost přijet za vínem a zábavou, ne za politikou. To se organizátorům nelíbilo. Vinobraní tehdy zrušili a nahradili jej stejnou slavností, jen s jiným názvem,“ sdělil etnolog Šuba.

Nové označení Okresní slavnost hraničářů ale brzy doplňoval název Pálavské vinobraní. O pár let později vymizelo nové pojmenování úplně.

Dnešní podoba festivalu existuje od konce devadesátých let. „Je především o vínu. Vinaři tak slaví úrodu. Prezentují své produkty za doprovodu hudebních představení různých žánrů,“ popsala manažerka Křivánkvá.

Na akci v této nové podobě zazpívali třeba Karel Gott či Lucie Bílá. Navštívil ji také známý režisér Jan Hřebejk.

Organizátoři nabízí i historický program. „Průvodem připomínáme osvobození krále Václava čtvrtého z mikulovského hradu v patnáctém století,“ zmínila Křivánková.

Srážka auta s vlakem u Žerůtek skončila tragicky.
Tragické prázdniny. Na silnicích zemřelo už 17 lidí, může za to vedro i opravy

Festival, který začínal jako místní akce, v současnosti navštěvují lidé z celé České republiky a ze zahraničí. Místo původních šesti tisíc lidí na něj teď přijde i padesát tisíc.

MICHAELA NÁROŽNÁ