VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pamětníci: Učitelé byli za socialismu hlídači výročí

Jižní Morava /ANKETA/ – Třída, kde nebyl ani jeden žák navštěvující náboženství, dostala odměnu. Jak vypadaly školní dny a výuka za socialismu, zkoumali brněnští odborníci z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Minulost osvětlili díky rozhovorům se sedmatřiceti kantory, kteří tehdy vyučovali na brněnských školách.

18.4.2017
SDÍLEJ:

Školní třída z padesátých let 20. století. Ilustrační foto.Foto: archiv

Jiří Zounek, Michal Šimáně a Dana Knotová z Ústavu pedagogických věd ve výzkumu popsali, s jakými problémy se učitelé museli před rokem 1989 vyrovnávat. „Setkávali jsme se s různými dilematy a spletitými lidskými osudy," shrnul Zounek, který využil jednu z posledních možností pamětníky zastihnout. Řada z nich už totiž zemřela.

Badatelé pokrývali časové období od padesátých po devadesátá léta. Mluvili s kantory nejstarších věkových kategorií, i těmi, kteří v období listopadové revoluce učit začínali. Učitelé vzpomínali třeba na reformy v padesátých letech, které měly československý vzdělávací systém připodobnit sovětskému. „Vyučující byli tehdy do značné míry taktéž hlídači výročí, které museli připomínat i v předmětech, kde by je nikdo nečekal. Třeba v matematice nebo při technickém vyučování," upřesnila za univerzitu Martina Fojtů.

O brněnském výzkumu
∙ výzkum odborníků z Filozofické fakulty mapoval každodenní fungování škol za socialismu
∙ z výzkumných rozhovorů se sedmatřiceti učiteli vyplynulo, jak se učitelé stavěli k ideologickým povinnostem
∙ badatelé rozhovory pokrývali časové období od padesátých let až po léta devadesátá
∙ mluvili s kantory nejstarších věkových kategorií až po ty, kteří kolem listopadové revoluce do školství teprve nastupovali

Velké téma výzkumu byla i víra. Jihomoravští bývalí učitelé uvedli, že od ní žáky museli co nejvíce odvracet. „Počítali děti, které chodily do náboženství. Když v některém ročníku nebyl ani jeden věřící žák, třída dostala odměnu," uvedl Zounek. Pamětníci vzpomínali i na to, jak museli hlídat při nedělní mši u kostelů, aby věděli, kdo do nich míří.

Podobnou zkušenost má i jednapadesátiletá Jitka Blažková z Brna. „Naše rodina byla věřící. Když jsem se v deváté třídě hlásila na ekonomickou školu, její ředitel si mou matku zavolal do kabinetu. Řekl jí, že by bylo vhodné, abych přestala chodit do náboženství, jestli se chci na školu opravdu dostat," popsala žena. I když ji nakonec přijali, do kostela dodnes chodit nepřestala. I podle výzkumníků hráli v té době důležitou roli ředitelé. Často rozhodovali o tom, do jaké míry bude škola pracovat pro režim.

Pamětníci se museli vypořádat i s morálním rozhodováním. I když byli někteří sami vychovaní v křesťanské víře, museli chodit do rodin a přesvědčovat je, aby od náboženství upustily. V šedesátých letech přišlo uvolnění. „Učitelé se začali cítit ve výuce lépe, znovu se mohlo učit například o Masarykovi. Také sešity, kam se zapisovaly různé ideologické úkoly, byly prázdnější," nastínil Zounek.

Ráda na tyto roky, které strávila na základní škole, vzpomíná Brňanka, která si nepřála uvést své jméno. „Hrávali jsme si se spolužáky venku a neseděli pořád doma, jako dnešní mladí. Moji rodiče chodili do kostela, ale já nikdy s ničím neměla problémy," zmínila. S nástupem normalizace se ale poměry znovu velice rychle přiostřily. „Srpnová okupace zastihla pedagogy v přípravném týdnu. Pamětníci se svěřili, že netušili, co mají od následujících týdnů a let očekávat," řekl Zounek.

Autor: Růžena Machálková

Bylo za socialismu méně kvalitní školství než dnes?

ANO

14 %

NE

86 %

Hlasovalo: 242

18.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dětská skupina. Ilustrační foto.

Mužští učitelé ve školce? Rodiče jim mají problém věřit

Skládání puzzlí baví Annu Počarovskou už déle než pětadvacet let.

Počarovská: Puzzle skládám pro radost. Rekordy nepočítám, ale potěší

Města zlepší místa k loučení. Krumlov vybírá místo smuteční síň

Jižní Morava – Desítky milionů utratí města na jihu Moravy, aby lidem umožnila důstojnější poslední rozloučení s jejich nejbližšími. V Břeclavi mimoto rozšíří i hlavní hřbitov.

Trpěli kvůli akci Kulak. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, říká žena

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Řidič dodávky nedal přednost. Následkem jsou tři zranění

Znojmo – Osobní auto se srazilo s dodávkou ve znojemské místní části Načeratice v sobotu krátce před šestnáctou hodinou. Při nehodě se zranili tři lidé.

Trafikanti mizí z ulic. Kvůli účtenkám i maržím

Jižní Morava – Když za Josefa druhého vznikaly první trafiky, měly zisk jistý a šlo o snadný způsob, jak si na sebe mohli vydělávat zranění váleční veteráni. Nyní však je jich stále méně a méně. Dlouhodobý ústup malých stánků s tabákem a novinami nyní ještě posílil tlak elektronické evidence tržeb.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies