Přes 330 milionů korun mělo podle odhadů ministerstva financí letos získat Brno díky novele loterijního zákona. Do pokladen obcí totiž nově putují i příjmy z takzvaných videoloterijních terminálů. Jednotlivé finanční úřady zasílají peníze na účty radnic čtvrtletně. Po prvních součtech je jasné, že částky získané z hazardu budou několikanásobně nižší.

„Za hrací automaty provozované na území města nám finanční úřady zaslaly něco přes 42 milionů, což je zhruba polovina odhadované částky. Dalších asi devět milionů korun jsme získali z ostatních sázkových her. Částka se ale pravděpodobně v dalších dnech ještě zvýší. Je možné, že některé finanční úřady peníze ještě neposlaly," sdělil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Vybrané poplatky za automaty totiž zasílají obcím úřady z různých míst, podle nahlášených sídel provozovatelů výherních automatů. Od nového roku je mají odesílat čtvrtletně. Termín prvních plateb byl poslední květnový den. „Očekávali jsme zdržení. Příjmy z automatů tímto systémem fungují poprvé," řekla vedoucí Odboru rozpočtu a financování brněnského magistrátu Jana Červencová.

Na peníze z hazardu čekají i v dalších městech na Brněnsku. „Podle odhadů ministerstva jsme měli letos získat necelých sedm milionů korun. Za první čtvrtletí nám přišlo asi dvě stě tisíc. Doufám, že další peníze ještě pošlou," sdělil například starosta Kuřimi Drago Sukalovský.

Podle mluvčího ministerstva financí Radka Ležatky byly odhady zveřejněné začátkem letošního roku jen orientační. „Vycházeli jsme z údajů za rok 2010. Od konce minulého roku jsme zrušili téměř třetinu herních zařízení, což se pochopitelně projeví i na odvodech. Nikdy jsme neuváděli, že odhadovaná částka znamená jistou a garantovanou sumu," sdělil mluvčí.

V Brně dříve putovaly peníze vybrané z automatů přímo do pokladen jednotlivých městských částí. Letos magistrát připravuje systém, podle kterého vybrané peníze teprve přerozdělí. Schvalovat jej budou zastupitelé v polovině tohoto měsíce. Brněnské radnice proto zatím nevědí, kolik peněz letos z hazardu získají. „V rozpočtu jsme počítali asi se dvěma miliony korun. Pokud bude částka nižší, ohrozí to některé plánované investice," řekl například bohunický starosta Miloš Vrážel.

Líšeňští raději předem s penězi z automatů nepočítali. „Pokud nějaké získáme, navýšíme za ně počet míst ve školkách," řekl líšeňský starosta Břetislav Štefan. Podobně uvažovali i v Kuřimi. „Raději jsme příjmy do rozpočtu vůbec nezahrnuli. Slibům ministerstva jsme moc nevěřili," řekl starosta Sukalovský.