Nedávno sice na jihu Moravy pršelo, spíše však šlo o lokální srážky. „Prudkých bouřek sice přibývá, ale na stavu podpovrchových vod to není vidět. Voda totiž rychle odtéká a nestačí se vsáknout," řekl Adam Říčka z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno. Podobně o stavu vod mluví Jana Kučerová z Povodí Moravy. „Stav na řekách sice není nejlepší, ale vše se ještě může zvrátit. Záležet bude na červnových srážkách," poznamenala Kučerová. Zatímco v některých řekách chybí pětina obvyklého průtoku, jiné jsou i na třetině. „Můžu však potvrdit, že na případné sucho jsme připraveni. Nádrže jsou plné," ubezpečila Kučerová.

Podle Zdeňka Žaluda z brněnské Mendelovy univerzity je problémem způsob hospodaření zemědělců. „Vědí, jak mají hospodařit, aby zadrželi vodu. Jenže vhodné plodiny se nevyplatí ekonomicky," uvedl Žalud. Řešením by podle něho bylo například rozdělit pole na menší celky. „Velké půdní bloky jsou příliš náchylné k suchu a erozi, intenzivní déšť z nich steče a zároveň odnáší i půdu. Dají se však snadno obhospodařovat," sdělil Žalud. Dřív se sucho řešilo plošnými závlahami. „To už je minulost, nemáme vodu. Můžeme ale zavlažovat například pole se zeleninou, vinohrady nebo ovocné sady," dodal expert na zemědělství.

Právě tímto způsobem řeší sucho na Znojemsku. „V sadu i ve vinicích používáme kapénkovou závlahu. Proto se nebojím, že bychom o úrodu přišli," sdělil ředitel společnosti Agro Stošíkovice Libor Kahoun.

30hektarů vinic loni zavlažovali v zemědělském družstvu Sedlec na Břeclavsku. Letos chtějí rozšířit kapénkové závlahy na dalších čtyřicet hektarů vinic.

Na závlahy se spoléhají také v Sedleci na Břeclavsku. Z dosavadních zkušeností podle člena představenstva zemědělského družstva Jana Hajdy vyplývá, že se to vyplatí. „Loni jsme díky zavlažování měli na třiceti hektarech vinic až o čtyřicet metrických centů vyšší výnos hroznů. Letos proto chceme rozšířit kapénkové závlahy na dalších čtyřicet hektarů," informoval Hajda.

Na Blanensku se rozhodli jít cestou bez přídavné vody. „O pořízení zavlažování v současné době neuvažujeme. Sucho nás hodně potrápilo například loni, ale nebylo to tak markantní. Jinak bychom možná o zavlažování uvažovali," řekl ředitel zemědělské společnosti Ledeko z Letovic Petr Poláček.

Zato na Vyškovsku by rádi zavlažovali, jenže není čím. „Nemáme možnost jak zalévat. V okolí našich polí totiž chybějí potoky, " vysvětlil agronom Jelínek z Rousínova.

Jiní zavlažování neřeší. „Vinohrady mají kořeny hodně hluboko, takže si vodu většinou najdou. Samozřejmě, pokud jde o extrémní sucho, tak vinaři mohou mít ztrátu," zmínil vedoucí vinic Vinných sklepů Lechovice na Znojemsku Roman Staněk.

Nedostatek vody se ale podle geologa Adama Říčky nedá řešit například snížením čerpání. „Je potřeba si uvědomit, že právě podpovrchové vody napájejí řeky. Důvod nedostatku je změna charakteru srážek, kdy jsou častější prudké přívaly, které z krajiny rychle zmizí," upozornil geolog Říčka.