Co vlastně ptačí chřipka je?
Je to infekční virové onemocnění. Vědci se domnívají, že je běžná součást mikroflóry divokých vodních ptáků, hlavě třeba kachny divoké, kterým chřipka většinou neublíží.

Jak se nemoc šíří mezi ostatní druhy ptáků?
Stačí k tomu kontakt s domácí drůbeží, chřipka se potom lehce rozšíří. Existuje několik poddruhů viru, označujeme je jako H1 až H16. Spolu s další bílkovinou pak tvoří různé kombinace, jako je třeba známá H5N1, kterou se mohli nakazit i lidé. Dalším křížením z ní vznikla chřipka H5N8, která je teď na jižní Moravě.

Čtěte také: Návrat ptačí chřipky. Veterináři vybijí nakaženou drůbež, chovy čeká karanténa

Lidi už nakazit nemůže?
Křížením virus přišel o schopnost infikovat savce, protože mají nižší teplotu těla. Na světě, tuším, nebyl popsaný jediný případ, kdy by člověk onemocněl tímto typem.

Pokud by byl na člověka přenosný, jak by se šířil?
V tom případě jsou nebezpečné hlavně výkaly ptáků. Dotýkat by se lidé neměli především kloaky zvířete, trus je i po jeho smrti infekční. Je lepší zavolat třeba hasiče, nebo použít gumové rukavice a zvíře vyhodit do igelitového pytle.

Jak se mohou chovatelé bránit nákaze?
Velkochovy musí dodržovat hygienická nařízení. Návštěvníci nesmí mezi drůbež nic zanést, třeba trus na botách z jiných chovů, který může být infekční. Musí tedy mít speciální overal a holinky. Chovatelé taky musí veterinářům hlásit, když drůbež sežere méně krmiva, vypije míň vody nebo snese méně vajec. Ukazuje to, že je drůbež nemocná. U malochovů je to složitější, důležité je, aby měly ukrytá krmítka a napáječky pod střechou. Často totiž lákají mnohdy nemocné volně žijící ptáky.