Nyní připravují projekt, jehož součástí je geologický průzkum a výběr nejvhodnější metody odtěžení strusky. „Projekt chceme mít hotový letos, tak abychom stihli podat žádost o dotace. Klíčové je zjistit, kolik strusky tam je a jakým způsobem ji dostat pryč. Kolik to bude stát, se dá před geologickým průzkumem těžko odhadnout. Jedná se o velké množství. Náklady na odtěžení se ale podle mě bude pohybovat v řádech milionů korun," řekl Blanenskému deníku Rovnost vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka.

Ochránci přírody už nechali nedávno v lokalitě udělat předběžný orientační průzkum georadarem. Po něm má následovat geologický průzkum, který určí, kolik strusky se ve svazích před Rudickým propadáním skutečně nachází. „Potřebovali jsme vyzkoušet, zda nám průzkum georadarem přinese nějaká klíčová data, ohledně množství strusky ve svazích. A hlavně zda jeho použití má vůbec smysl i pro následný geologický průzkum. Lokalita se totiž nachází v přírodní rezervaci v těžko přístupném terénu, kde struska tvoří celé svahy a dostat tam techniku bude problém," uvedl další ze zástupců CHKO Moravský kras Antonín Tůma.

Co je to struska?
Struska je hrubozrnný materiál černého zabarvení s ostrými hranami a skelným leskem. Vzniká jako odpad při výrobě oceli, tavení a rafinaci kovů, spalování uhlí, různých odpadů, dřevní hmoty a spontánně při vývěru lávy.

Zdroj: www.strusky.cz

S výsledky je odborníci podle Štefky seznámí příští týden. Orientační průzkum prováděla firma Rudolfa Tenglera. „Georadarem jsme v této lokalitě zmonitorovali rozložení vrstev půdy a podloží v jednotlivých svazích. Ještě je do země potřeba udělat kontrolní sondy, které k vrstvám přiřadí, co se v nich skutečně nachází. Bez nich se jen georadarem množství strusky zjistit nedá," dodal muž.

V lesích nedaleko Rudice leží více než sto let staré dědictví po tavbě železa v tamní huti. Vyplavování strusky do podzemí měla na svědomí také přečištěná odpadní voda z rudické čističky, která od osmdesátých let minulého století údolím protékala.

Situace se nyní ale výrazně zlepšila, protože Rudice je už napojená na novou čistírnu odpadních vod v Jedovnicích. „Údolím tak už voda z čističky přes strusku neteče. Při silnějším dešti se tam ale může dostat část vody z dešťové kanalizace," řekl před časem rudický starosta Roman Šebela.

Ten je zároveň členem speleologické skupiny, která v Rudickém propadání stále bádá. „Struska je lehká a s větší vodou se lehce dostane do podzemí. Obrušuje stěny jeskyní a pozvolna zanáší chodby. V propadání jsou místa, kde se dříve dalo jet na člunech, a nyní se tam chodí pěšky," poznamenal.

V minulosti několik pokusů, jak pohybu strusky do podzemí zabránit, ztroskotalo. Dvě hrázky za přepadem, odkud tekla voda z čističky, místo strusky zachytávaly spíše kaly odpadních vod a velmi rychle se ucpaly. Účinné nebylo ani odtěžení části strusky u vpusti do propadání. „Pryč přišel jen nepatrný zlomek. Čtyřicet kubíků," řekl Leoš Štefka.

Masivnějšímu odtěžení bránilo to, že v těch místech vede sto let starý rudický vodovod. Ten je však již nyní odpojený.

Jeskynní systém Rudického propadání – Býčí skála v Moravském krasu je druhý nejdelší v Česku. Podzemní prostory jsou pro turisty běžně nepřístupné. Rudičtí jeskyňáři v nich však pořádají speleologické kur­zy.