V posledních letech se jejich počet radikálně zmenšil. „V roce 2008 jich chodilo do kostela ve Velkých Bílovicích každou neděli padesát, nyní už pouze šest,“ všimla si Dojáčková. Mladší ročníky už totiž tradiční kroj jako denní oděv nenosí.

Už v roce 2012 začala s focením žen, které denně oblékají kroj, Jihomoravská komunitní nadace se sídlem v Hodoníně. Pokračuje s tím od loňského roku. Fotografka Líba Taylor zachycuje pozůstatky této tradice na Podluží. Například v Moravské Nové Vsi a Lanžhotě na Břeclavsku nebo Prušánkách a Josefově na Hodonínsku. „Za tu dobu žen v kroji asi třetina až polovina ubyla,“ nabízí srovnání ředitelka nadace Zlata Maděřičová.

Podívejte se: Fotila Angelinu Jolie, teď babičky v krojích. Taylor vystavuje s Osako

Podobné zkušenosti má i ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici na Hodonínsku Martin Šimša. „Třeba v Tvarožné Lhotě jsou teď přes zimu jedna dvě tetičky v krojích. V létě jejich počet stoupne na šest sedm,“ uvedl Šimša.

Velkobílovičtí muzejníci chtějí na fotografiích zachytit, jak se tamní kroj přes rok mění. Ať už šátkem či jinou drobností. Začali minulý týden v domácnostech. „Vymysleli jsme tetičkám činnost. Fotograf je zachytil při loupání ořechů, pečení buchty nebo při vyšívání,“ přiblížila Dojáčková. Výsledkem jejich práce má být výstava fotografií v tamním muzeu, která je naplánovaná na konec roku.

Národní ústav pořádá nyní na Strážnickém zámku výstavu Lidový oděv na Moravě. V posledních letech vydal ústav k tomuto tématu také několik publikací. Jedna je věnovaná vázání tureckých šátků, druhá tradičním účesům.

44žen oblékajících denně kroj a chodících pravidelně do kostela ubylo za posledních devět let ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku. Zůstalo jich jen šest.

Jihomoravská komunitní nadace se k fotografování babiček také vrací. „Spolupracujeme s řadou nadšenců a aktivistů, kteří si uvědomují to, co my. Pro mě je zarážející, že velká muzea a instituce placené z veřejných peněz, jako Moravské zemské muzeum či břeclavské a hodonínské muzeum, tento jev nijak nedokumentují. Přitom nenávratně mizí,“ zlobila se Maděřičová.

Ředitelka se snaží i sama burcovat fotografy a dokumentaristy, ale zatím bezúspěšně. „Směju se jim, jak fotí mladé krásné slečny, které tady budou i za padesát let, ale lidové oblečení na ulici zmizí. A za deset let na to budeme jenom vzpomínat,“ řekla Maděřičová.

Ve městech převažoval podle historičky Soni Nezhodové hlavně měšťanský oděv, jako například v Hustopečích na Břeclavsku. „Po zrušení feudalismu v roce 1848 tam nošení kroje zaniklo,“ poznamenala historička.

Na Znojemsku byla situace podle ní obdobná. U mužů denní kroj vymizel úplně.