Maňákův dům stojí na kopci. „Také proto máme málo vody. Na toaletu nosíme dešťovku zvenku, na základní vaření a hygienu něco zbývá. Problém je praní. Domlouváme se se sousedy, kdo kdy bude prát. Když voda není, jezdíme pro ni k sousedům či rodičům. To platí pro spoustu lidí v Javorníku i sousedních vesnicích,“ přiblížil Maňák.

Starosta Javorníku Jiří Hrbáč ví, že lidé potřebují nutně obecní vodovod. „Jenže ani příští rok ještě nebude. Úřední kroky potrvají asi další tři roky. Problémy jsou s pozemkovými úpravami. U nás je nyní bez vody asi patnáct až dvacet domácností a každý rok jich přibývá,“ vyčíslil.

Ilustrační foto
Čápů ubývá, kvůli umírajícím dubům i konkurenci v podobě orlů

140centimetrů vody mají místo dřívějších čtyř metrů obyvatelé domu v Javorníku ve dvanáctimetrové studni.

S vodou ve studnách má problém řada vesnic na Hodonínsku, Břeclavsku i Znojemsku. Patrně nejhorší situace je v Přibicích na pomezí Břeclavska a Brněnska. „Je to katastrofa. Vyschly všechny potoky a nyní i poslední z trojice obecních rybníků. Vodu nemáme vůbec nikde. U nás prostě neprší,“ konstatoval první muž Přibic Miroslav Effenberger.

Přibický rodák a vystudovaný zemědělec tvrdí, že stav začíná být kritický. „Pitnou vodu sice všichni mají díky dodávkám vodárenské společnosti, ale každý ví, že za ni musí pěkně zaplatit. Napustit si bazén je luxus. Lidé mají co pít, jenže hyne příroda. Už u nás nic neroste. Vzrostlé stromy usychají, mladé nevysazujeme. Bez vody se neujmou. Za poslední čtyři roky se zde rapidně změnilo mikroklima,“ dodal Effenberger.

Starosta připomněl, že místní už dokonce rezignovali na pěstování ovoce a zeleniny v zahrádkářské kolonii.

Billboardy v okolí Rohatce na silnici I/55.
Billboardy kolem dálnic a silnic končí. Přesto jich v kraji stojí přes pět set

Podle klimatologa se situace lepšit rozhodně nebude. „Bude hůř. Suchých period je dvakrát třikrát víc, než jsme předpokládali v roce 2000. Koho problém zajímá, může se podívat na web klimatickazmena.cz. Tam lidé uvidí, jak se klima a obsah vody v půdě mění,“ nastínil vedoucí Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Zdeněk Žalud.

Kolem roku 2030 bude podle vědce ještě tepleji než dnes. „Vypaří se tak víc vody, ta se změní v páru v teplejším vzduchu a bude nám chybět v půdě. Dešťové vody sice spadne stejně, ale vypaří se. Další problém je rozložení srážek. Přibývá těch extrémnějších a ubývá zahradnických deštíků,“ dodal Žalud.

Varoval, že se prodlužují periody sucha a doby, kdy naprší hodně vody. Ta se ovšem nevsákne.

Hatě: Česká obchodní inspekce zabavuje další padělky
Inspektoři v tržnici odhalili čtyři stovky padělků za téměř tři miliony