Například starosta Březiny na Brněnsku Martin Habáň si podle novely místo nynějších asi čtyřiceti tisíc za uvolněnou funkci vydělá o téměř sedm tisíc více. „Je to zátěž pro obecní rozpočet, protože na platy starostů stát nic nepřidává. Na druhou stranu je práce náročná a pokud má dědina více než pět set obyvatel, nelze ji dělat jinak, než na plný úvazek," zhodnotil starosta.

Pokud novelu schválí parlament, v Březině musí jen pro starostu najít ročně asi o osmdesát tisíc v rozpočtu více. Upravovat ji nemohou ani zastupitelé. Zastupitelstva malých obcí totiž mohou výši starostenského platu měnit pouze, pokud je starosta neuvolněný, tedy má i civilní zaměstnání.

Podle politologa brněnské Masarykovy univerzity Stanislava Balíka je dobře, že si starostové polepší, ve změnách by měla ale vláda cílit hlavně na středně velká města. „Taková funkce totiž vyžaduje opravdu zručného člověka. Za nízký plat a s velkou zodpovědností ji půjde dělat málokdo," vysvětlil.

Změnu může novela zákona přinést i neuvolněným zastupitelům. Za působení v dalších komisích či výborech zastupitelstva již nedostanou tolik odměn, kolik zastávají funkcí. Dostanou je jen za tři z nich. „S takovým zákazem sčítání funkcí už ale většina obcí pracuje teď," doplnil Balík.

Uskromnit by se tak museli i někteří brněnští politici, například křesťanský demokrat Vít Beran. Donedávna byl radní města a už osmnáct let je starosta městské části Žebětín. Kromě toho zasedá v několika výborech zastupitelstva a komisích rady města. Méně odměn mu ale nevadí. „Samozřejmě, že se veřejné funkce staly za osmnáct let mým živobytím, z něčeho se o rodinu postarat musím. Ve výborech a komisích ale kvůli odměnám nejsem. Spíš můžu jako zástupce starostů městských částí lépe prosadit některé naše návrhy," vysvětlil.

Jeho kolega z městské části Brno-střed Martin Landa, jehož plat nyní po zdanění činí jednapadesát tisíc korun, si myslí, že omezení počtu placených funkcí pomůže hlavně k poctivějšímu jednání politiků. „Stejně jako jsou obvyklé vysoké platy soudců kvůli zajištění jejich neovlivnitelnosti, i současné zvýšení platů a omezení počtu placených funkcí očistí politiku. Do výborů, komisí či zastupitelstev zasednou ti lidé, kteří budou politiku dělat s dobrým úmyslem, ne kvůli finančnímu přilepšení," řekl.

Podle podkladů pro změnu zákona náklady na odměny členů zastupitelstev rostou. Za poslední čtyři roky v České republice i o tři sta milionů korun. Velké rozdíly jsou přitom i mezi kraji a statutárními městy, mezi které patří Brno. Kraje dávají zastupitelům dva a půlkrát více, než města.

Přesto připravovaná obdobná novela zákona o krajích přinese platové přilepšení i krajským politikům. Jihomoravský hejtman Michal Hašek dostane navíc přibližně deset tisíc korun. Komentovat to příliš nechtěl. „Mám důležitější věci na práci než starosti o plat hejtmanů. Beru to tak, že výši odměn stanovuje vláda a je to tak podle mě v pořádku," prohlásil Hašek.