Kromě běžných online činností jako třeba komunikace, ať už přes e-mail, nebo aplikace, lidé světovou počítačovou síť využívají k internetovému bankovnictví, hledání zaměstnání nebo nákupům. Přitom třeba vánoční dárky platí lidé také online. „Je to rychlé, a když mi zboží přivezou, nemusím si dělat starosti, jestli mám v peněžence dost peněz," odůvodnila třeba Hana Drápalová.

Stále oblíbenější je mezi Jihomoravany používání mobilního internetu. Připojení přes chytrý telefon jich využívá téměř polovina. Právě to přispívá k neustálé dostupnosti. „Online jsme pořád. Ráno vstaneme, podíváme se na facebook, zachatujeme s kamarádem nebo sdílíme pár fotek. Telefon si s sebou dnes bereme i do tramvaje nebo na toaletu," potvrdil sociolog médií z Masarykovy univerzity Jakub Macek.

Negativního vlivu na mezilidské vztahy se podle psychologa Davida Šmahela z Masarykovy univerzity internetoví uživatelé bát nemusí. „Internet ovlivní naše mezilidské vztahy právě do té míry, kterou mu povolíme. Nemyslím si však, že ve vztazích přináší nějaké zásadní změny. Je to především nástroj, který používáme k častější komunikaci s těmi, se kterými chceme," vysvětlil odborník.

Velkou oblibu internetu potvrdila mluvčí poskytovatele připojení O2 Kateřina Mikšovská. „Brňané zastanou osm procent celkového datového provozu v České republice. Spolu s Prahou obsáhnou třicet procent," vyzdvihla Mikšovská. Upozornila také, že každý čtvrtý uživatel si předplatil LTE, tedy vysokorychlostní připojení.

Stále rozšířenější využívání internetu však má za následek tlak, který online společnost vytváří na jedince, kteří síť nepoužívají. „Společnost dnes považuje užívání internetu za běžné, tudíž samozřejmě předpokládá, že ho má každý," připomněl Macek.

Tlak se může někdy projevit negativně. Po vzoru vnoučat si chytrý telefon s internetem pořídila i devětašedesátiletá Marie Sobotková. S jeho ovládáním a využíváním má však už půl roku problémy. „Líbilo se mi, jak vypadá a jak se ovládá, tak jsem si ho pořídila, abych se mohla třeba dívat, kdy mi jede autobus. Ale tlačítka jsou malá a ovládat mi nejdou. Zatím umím jen volat a posílat zprávy," posteskla si Sobotková.

POHODLNÁ DOPRAVA

Třeba Brňané si budou od Nového roku kupovat přes internet také šalinkarty. Jak už Deník Rovnost informoval, Dopravní podnik města Brna nabídne při online nákupu také slevu. Místo pěti tisíc korun, které lidé za roční kupon zaplatí nyní, budou mít roční jízdné za něco přes tři tisíce korun. Do budoucna chce navíc dopravce papírové kupony nahradit elektronickými kartami.

Pro zvětšení rozklikněte obrázek.

Internetové bankovnictví a Jihomoravané.Zdroj: DENÍK/Markéta Evjáková

Internet ovlivnil úplně všechno. Volný čas i povolání, říká sociolog médií

Brno /ROZHOVOR/ - Online síť se stala neodmyslitelnou součástí života Jihomoravanů. Ovlivňuje i názory uživatelů, které se víc polarizují. „Existence internetu se promítla do všech sfér našich životů. Nejsou oblasti, do kterých se neotiskla," tvrdí sociolog médií z Masarykovy univerzity v Brně Jakub Macek.

Jak se změnila role internetu za posledních dvacet let?

Internet nyní nepoužívá jen specifická skupina lidí jako v devadesátých letech minulého století, ale většina české populace. Je to víceméně samozřejmá banální součást běžného života víc než tří čtvrtin Čechů, což není samo sebou. Důsledkem toho je totiž proměna celé řady dalších věcí.

Například kterých?

Třeba způsoby, jak spolu komunikujeme, a to, jak se dostáváme k informacím o okolním světě, politice, veřejném prostoru nebo i k populárním obsahům, jako jsou filmy, seriály nebo hudba. Internet a digitální technologie samozřejmě značně ovlivnily jednotlivá povolání, která před jejich nástupem fungovala jinak. Třeba práci redakčního fotografa v novinách, který dřív používal analogové fotoaparáty a nyní pracuje s digitálním přístrojem a fotografie sám upravuje.

Má internet vliv na proměnu hodnot uživatelů?

Byl bych opatrný mluvit o tom, že se hodnoty lidí proměňují právě kvůli internetu. Proměňuje se spíš skutečnost, jak lidé reagují na ostatní a jak se dozvídají o jejich hodnotách. Mění se i způsob, jakým uživatelé internetu ostatním ukazují, jaké hodnoty mají oni sami. Nepředpokládám ale, že by se existence internetu přímočaře a jednoduše promítala do jejich hodnot.

Ovlivňuje internet názory jeho uživatelů?

Internet umožňuje lidem snáz se držet v názorových bublinách, kde nejsou uživatelé s jiným názorem, než je ten jejich. Mluvíme o takzvaných ozvěnových komorách, ve kterých rezonují souhlasné postoje. Dochází tím k větší polarizaci postojů, protože lidé jsou takto méně ochotní poslouchat svoje oponenty. Polarizace je patrná. Zatímco třeba o radikalizaci se mluvit nedá.

Je možné označit internet za živnou půdu občanského aktivismu?

Nelze říci, že by internet probudil k aktivismu víc lidí. Občansky aktivní jsou na internetu víceméně ti stejní uživatelé, kteří by byli aktivní i bez něj. Vždycky totiž máte jedince, kteří jsou aktivní, ty, kdo jsou ochotní nechat se k aktivitě probudit, a ty, kdo prostě nejsou ochotní být aktivní. A těm ani internet nepomůže.

Na internetu je nepřeberné množství informací a zpráv. Umí je lidé zpracovat, nebo dochází k zahlcení a přehlížení faktů?

Především si snadněji najdeme informace, které podporují naše očekávání a postoje. A zároveň je jednodušší vyhýbat se informacím, které nám nesedí. Zjevné přitom je, že někteří z nás se hůř orientují v tom, nakolik jsou různé zdroje zpráv důvěryhodné.

Začíná být pro firmy při výběru zaměstnanců důležitá internetová gramotnost stejně jako třeba řidičský průkaz nebo dovednost pracovat s počítačovými programy excel a word?

Bezpochyby, ale týká se to samozřejmě především těch povolání, pro která je práce s internetem důležitá.