Rodičům, jak před časem informoval Vyškovský deník Rovnost, ho a jeho dva mladší sourozence úřady odebraly, protože u nich nemají dostatečné zázemí. „Třináctiletý hoch se nevrátil z vycházky. Letos už popáté. Pátrání po něm vyhlásili kroměřížští policisté, se kterými spolupracujeme, protože nezletilý má rodinu ve Vyškově a často jsme ho i na Vyškovsku našli. Nyní po něm ale nemáme stopy," oznámila vyškovská policejní mluvčí Alice Musilová s tím, že kdyby chlapce kdokoliv viděl, může policii kontaktovat na lince 158.

Podle informací v policejní databázi měří zhruba sto pětasedmdesát centimetrů. Je hubený, má černé vlnité vlasy, hnědé oči a nepůsobí starším dojmem. Není nebezpečný ani ozbrojený.

Jak upřesnila Musilová, utekl z dětského domova se školou v Bystřici pod Hostýnem, který lidé také můžou kontaktovat v případě, že ho uvidí. „Dokáže se chovat velmi slušně, takže se ven dostane vždy zcela legálně. Na vycházky může chodit sám, ale z nich nebo z dovolenky u rodičů, se často nevrací. Nepustit ho delší dobu ven ovšem nemůžeme, to by bylo protizákonné," řekl ředitel domova Jiří Vodák s tím, že hoch patří mezi méně problémové děti a je bezkonfliktní.

Důvodem toho, proč stále utíká, je podle něj fakt, že touží po setkání se svou rodinou. „Je na ni silně emocionálně vázaný," poznamenal Vodák.

To potvrdila i Demeterová. „Řekl mi, že utíká, protože chce být s námi. V den, kdy jsem s ním naposledy mluvila a řekl mi, že je na útěku, jsem mu odpověděla, ať přijde k nám. Ale nedorazil. Nevím, kde je, a mám velký strach. Je mi ho líto, musí to být hrozný pocit, když chce být s matkou a otcem, a nemůže," byla bezradná Demeterová.

Podobná událost se stala i v polovině srpna, kdy policisté mladíka rovněž hledali. Hlídka strážníků na jeho rodiče narazila v polovině září v Kroměřížské ulici ve Vyškově a zjistila, že u sebe syna mají.

Tehdy ještě partneři pobývali v unimobuňce na zahradě nedaleko vyškovského hotelu Atrium. Nemají totiž kde bydlet. Jejich potíže s nimi průběžně řeší nejen pracovníci oddělení sociálněprávní ochrany, ale vzhledem ke složitosti životní situace rodiny i další zaměstnanci vyškovského odboru sociálních věcí a zdravotnictví. „Orgány péče o dítě jsou především s matkou v neustálém kontaktu," sdělil vedoucí odboru kanceláře starosty a tajemníka Stanislav Kolařík.

Aktuálně už u Atria nežijí. „Majitel nám řekl, že tam nemůžeme být. Teď jsme si našli místo v areálu bývalé traktorky, ale i odtamtud nás vyhánějí. V poradně nám řekli, že máme jít na ubytovnu, to však přítel odmítá. Má psy, které nechce opustit. Přitom kdybychom měli bydlení, situace by byla jednodušší," povzdechla si Demeterová.

Zatímco třináctiletý chlapec bydlí v Bystřici pod Hostýnem, dvě mladší děti v brněnském Fondu ohrožených dětí Klokánek. Právě tam je partneři v červenci, kdy si je mohli vzít na pár dní domů na návštěvu, ve stanoveném termínu nevrátili. Také je tehdy hledali policisté. Rodiče událost okomentovali tak, že neměli peníze na vlak, aby děti mohli dopravit zpět do zařízení. A nechtěli prý jet načerno.

Od té doby s nimi ovšem mají omezený kontakt. „Nechtějí je k nám pouštět, ani nám je dávat ven. Bojí se, že se zase něco stane. Můžeme tak pouze chodit na návštěvy do budovy pod dozorem," pokrčila rameny Demeterová.

To ostatně avizovala už dřív tehdejší vedoucí brněnského Klokánku Lenka Malhocká. „Nemůžeme rodičům styk s potomky úplně zakázat, ale spolu se sociální pracovnicí řešíme různá omezení. Třeba taková, že spolu můžou být jen u nás na zahradě," vysvětlila Malhocká s tím, že během dvou let, co jsou děti ubytované v Klokánku, se takový problém s vyškovskou rodinou stal poprvé.