VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Týden krize: na kurzu přežití si všichni sahají na dno sil. Nejde o vojáky

Březina – Ticho a klid. Po silnici uprostřed lesa se blíží dvě vojenská auta. Přichází výbuch, kouř a přerušovaná palba. Skupina lidí vyskáče z auta. Část z nich opětuje střelbu, část utíká do lesa. Ti, co prchají, jsou humanitární pracovníci nebo novináři. Jejich misi v Tugurské republice narušil válečný konflikt se sousední zemí. Snaží se dostat na letiště, odkud se dopraví zpět do České republiky. A jde jim přitom o život. Nebo si tak alespoň mají připadat. Žádná Tugurská republika samozřejmě neexistuje. Vše se děje kousek za Vyškovem ve vojenském výcvikovém újezdu Březina.

14.4.2015
SDÍLEJ:

Cílem kurzu je snížit ritiko ohrožení života novinářů a humanitárních pracovníků v oblastech, kde zuří válka.Foto: DENÍK/Adam Hrbáč

„Cílem kurzu je seznámit jeho účastníky s nebezpečími, které je můžou potkat v nejrůznějších oblastech válečných konfliktů. Zároveň je má naučit, jak se v těchto extrémních situacích zachránit," vysvětluje Daniela Hölzelová z odboru komunikace ministerstva obrany. Resort kurz organizuje ve spolupráci s Velitelstvím výcviku – Vojenskou akademií Vyškov.

Těžké podmínky

Osm vyhrocených dní absolvuje čtrnáct lidí. Pokud vydrží. „Podmínky mají co nejvíc simulovat reálnou situaci v zemi, kde se válčí. Takže jsou velmi tvrdé. Například dnes mají účastníci rozdělení do tří skupin ujít asi dvanáct a půl kilometru v plné výstroji a s balistickou ochranou, přičemž je čeká řešení rizikové situace na čtyřech stanovištích. S ohledem na to, jak si vedli dosud, lze předpokládat, že asi jeden z nich dnes odpadne," podotýká velitel kurzu praporčík Martin Beneš.

Nejde však o to, aby se lidem, z nichž někteří jsou zvyklí skoro jen na klidnou práci v kanceláři, podlomila sebedůvěra, nebo aby se snad cítili ponížení. Všechno, co prožijí v Březině, je může potkat i tam, kam se chystají.

A na to se musí připravit. Nedostatečná fyzička nakonec není tím, co jim dělá největší problém. „Spíš nemají potřebnou osobní disciplínu a dělá jim problém práce v týmu. Třeba včera měli za úkol transportovat nemocného na pět set metrů. Za hodinu to zvládli, pak ale zjistili, že na původním místě nechali nějaké věci," udává Beneš příklad.

Okolím zní výbuchy. Neuběhne ani minuta bez toho, aby nějaký nepročísl vzduch. Do neděle byl přitom poměrně klid: to se ještě kurz skládal především z přednášek a cvičení ve srubovém táboře. Účastníci se učili zacházet s rádiem, orientovat se podle mapy, správně reagovat při minovém nebezpečí. Mimo jiné.

V úterý se jde do praxe: autonehoda a v ní tři zraněné ženy. Klakson auta troubí jak splašený, ozývají se výkřiky o pomoc. Čtyřčlenná skupina se blíží a vidí kouř stoupající z dýmovnice.

Jenže… Uběhne drahná doba a nic se neděje. Novináři a humanitární pracovníci mezi sebou diskutují. A pak se otočí a pokračují v cestě. Pravděpodobně mají nečekanou situaci za léčku. „Z pozice instruktorů se snažíme prakticky do ničeho nezasahovat. Nejde o to, řídit jejich kroky, aby udělali přesně to a ono. Mají prostor pro volbu: jsou postavení před situaci a musí ji sami vyhodnotit," přibližuje Beneš. Tuhle nicméně dotyčná skupina hrubě nezvládla. Certifikát, který jim umožní na zahraničí misi vyjet, je s velkou pravděpodobnos­tí mine.

Další pětice se už ale zachovává podle očekávání. Pustí se do ošetřování raněných, komunikují s nimi. Nakonec z blízkého domu zavolají záchrannou službu.

Všichni jsou silně vyčerpaní. Kurzu si však cení. „Jsem ekonom a do problémových zemí jezdím jako administrativní pracovník. Byl jsem tam zvyklý na to, že kolikrát nevím, co přesně mám dělat. Tenhle kurz je výborný. Jsou s námi opravdoví profesionálové, kteří nás naučí, jak se chovat v krizové situaci," říká jeden z účastníků. Dál stihne už jen poznamenat, že poslední noc spal asi jeden a půl hodiny, a pak už ho kolegové táhnou pryč.

Odpočinek je skutečně něco, čeho se jim nyní moc nedostává. „První den to bylo mírné, měli na spánek asi tři a půl hodiny. Další už jen něco přes dvě a půl. Spánkový deficit je obrovský, i na něj je ale třeba si zvyknout. Než odjedou, budou mít den na zotavenou. V současném stavu stejně nemůžou sednout za volant," uzavírá velitel kurzu.

Autor: Adam Hrbáč

14.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Senior taxi. Ilustrační foto.

Senior taxi míří do Hodonína. Od začátku září

Ilustrační foto.

Znojmo přezkoumá autobusové linky. Vyhodnotíme i efektivitu, řekl starosta

Ve Znojmě našli základy románské Loupežnické věže

Znojmo - Základy jedné z nejstarších staveb ve Znojmě odkryli v těchto dnech odborníci pod vedením archeologa znojemské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno Davida Humpoly. Záchranný výzkum dělají v Hradní uličce v těsném sousedství znojemského pivovaru.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Volal na černochy strážníky. Jeho strana teď zaplatila výjezd městské policie

Hodonín /FOTOGALERIE/ – Necelých padesát příznivců přišlo ve středu podpořit zastupitele Romana Sedlačíka, který na sebe v posledních dnech připoutal pozornost kvůli incidentu s cizinci v Hodoníně. Na černošský pár zavolal hlídku městské policie. Situaci se kandidát do sněmovny za Řád národa rozhodl vysvětlit osobně, šéf hnutí předal na radnici šek na tisíc korun.

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení