Most v Blansku stojí už sto let. Přežil dvě světové války a na poslední chvíli unikl i cestě na šrotiště. A navíc je technickou památkou. No tedy, všechna čest. Kde budu já za osmašedesát jar se svými malichernými příhodami?

Na druhou stranu Kolejové, občanskému sdružení příznivců kolejové historie i současnosti, která most pomohla zachránit před sešrotováním, fandím. Konstrukce mostu nyní leží na nábřeží. Kolejová ho natřela a chce na něm časem postavit muzeum ve starém železničním vagónu. „Všechno vázne na penězích. Zatím se nám je nedaří sehnat. Vagon jsme už také měli vyhlédnutý, ale ztroskotalo to. Most jsme před časem natřeli a jeho okolí se snažíme uklízet," říká mi při oslavách stoletého výročí mostu předseda Kolejové Jiří Šimkůj.

Ve jménu zábavy

Oslavy stoletého jubilea Ježkova mostu Kolejová zorganizovala v sobotu na blanenském nábřeží. Před jednou hodinou odpoledne korzují po nábřeží desítky lidí. A také dětí. Balónky, skákání v pytli, hod tenisákem na plechovky, skákací hrad, stánek s cukrovou vatou, výčep a několik lavic. Támhle stojí velorex a o kus dál jsou vystavené modely lodí, tanků a letadel. Největší je rozložitý bombardér Wellington.

„Ještě, ještě, ještě jednou tatí!" škemrá tříletý Pavlík Hrazdíra z Blanska. Na modelu vagónu, který řídí, jede po miniaturních kolejích už asi popáté. „Tak dobře, ale naposled," odpovídá blonďatému mrňousovi jeho otec. „Poslední jízda, pak musíme rychle dál, ať stihneme tu leteckou a tankovou bitvu modelů," usmívá se Pavel Hrazdíra starší.

Bitvu nechci propásnout ani já, ale ještě chvíli lelkuji mezi stánky. Jsem svědkem příjezdu starobylé mlátičky na obilí z firmy K a R Ježek. Údajně je funkční. Dvě fotky a rychle na bitevní pole. To už je ohraničeno páskou a obstoupeno lidmi. Modely tanků a letadel jsou připraveny stejně jako modeláři s dálkovými ovladači. „Bitva trvá asi dvacet až pětadvacet minut. Modely letadel létají až stovkou. Lidé uvidí také řadu pyrotechnických efektů," říká mi pilot jednoho z letadel Ladislav Černý. Do vzduchu pošle model P-47D Mustang z druhé světové války.

Kdo s koho

Letecká a tanková bitva je v režii členů klubu Midway Mini Navy Club Brno. „Napětí stoupá, jako před každou bitvou. Pyrotechnik vás bedlivě sleduje, jak vypadáte. Připravil spoustu efektů. Uvidíme, jak na tom kdo bude po bitvě," vtipkuje v uniformě admirála do mikrofonu Petr Vodák, předseda klubu.

Pak už jde vše ráz na ráz. Ohlušující rány, kouř, letadla postupně startují a krouží nad nábřežím. Miniaturní tanky útočí v terénu na své cíle. Modeláři s chirurgickou přesností a ledovým klidem ovládají své stroje. Při každém průletu letadel se několik lidí instinktivně přikrčí. Jsem mezi nimi.

Vydržím až do konce bitvy, pak odcházím. „Jsou to poseroutkové. Všichni tři. Báli se těch petard," hlásí po bitvě muž obklopený třemi dětmi. Poseroutkům však okamžitě otrnulo. „Tati, teď nám koupíš tu cukrovou vatu, co jsi nám slíbil," táhnou ho ke stánku.