VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci "oživili" 30 tisíc let starou šamanku. Po úrazu měla křivou část tváře

Brno /FOTOGALERIE/ - Unikátní kousek se povedl týmu odborníků z brněnského Moravského zemského muzea. Podle originálu lebky vytvořili podobu ženy, která žila asi před třiceti tisíci lety. Do očí ji lidé od pátku mohou pohlédnout v pavilonu Anthropos. Busta má vlasy i řasy.

11.5.2017 AKTUALIZOVÁNO 11.5.2017
SDÍLEJ:

Unikátní kousek se povedl týmu odborníků z brněnského Moravského zemského muzea. Podle originálu lebky vytvořili podobu ženy, která žila asi před třiceti tisíci lety. Do očí ji lidé od pátku mohou pohlédnout v pavilonu Anthropos. Foto: DENÍK/Attila Racek

Nejdříve vytvořili kopie lebky staré téměř třicet tisíc let. Na jeden z nových modelů postupně nanesli dva základní svaly, spánkový a žvýkací. Na ně navrstvili měkké tkáně a vznikla tvář. Tak ve velké zkratce vypadala více než roční práce antropologů a dalších odborníku z brněnského Moravského zemského muzea. Společně vytvořili podobu takzvané šamanky z Dolních Věstonic, ženy která na jižní Moravě žila v dobách lovců mamutů.

Lidé ji od pátku uvidí vystavenou v Pavilonu Anthropos. „Rekonstrukci tváře předcházel podrobný výzkum kosterního materiálu. Při studiu originálu lebky jsme zjistili, že při předchozích výzkumech došlo k pochybení," zmínila antropoložka z Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea Eva Vaníčková.

Ženinu lebku totiž archeologové objevili ve velmi špatném stavu. Byla rozpadlá na tři sta kousků, které vědci při předchozích výzkumech slepili. Na slepené lebce byl však podle zjištění týmu špatně sestaven skus, tedy vzájemné postavení zubů při sevřených čelistech. Model, podle kterého vznikla podoba ženy, jej už má správně.

Při výzkumu antropologům pomohl čelistní a obličejový chirurg Jiří Ramba, který se o lebku šamanky dlouhodobě zajímá. Žena totiž v dětství utrpěla zranění tváře, a je pravděpodobně prvním zaznamenaným případem poúrazové růstové asymetrie obličeje, kterým se Ramba věnuje. „Asymetrie vzniká zlomeninou kloubního výběžku dolní čelisti u dětí. Pravěká žena ji utrpěla mezi devátým a dvanáctým rokem života, po nárazu na bradu z pravé strany. Postupně se kvůli úrazu zpomalil růst levé poloviny dolní čelisti," popsal Ramba.

Dnes už se takové zranění dá vyléčit, pravěcí lidé ale takovou možnost neměli a ženina tvář proto zůstala nesouměrná.

Vědcům pomohly moderní technologie, lebku vyšetřili třeba přístrojem CT. „Data nám pomohla objevit v lebce třeba zub osmičku, která je následkem úrazu skloněná a nejde vidět," zmínila Vaníčková.

Model ženiny hlavy je unikátním počinem, hlava je totiž potažená imitací kůže, má i oční implantáty. Vytvořil jej sochař Ondřej Bílek, který se stejně jako celý tým podílel i na rekonstrukcích takzvané Princezny z Býčí skály nebo neandertálského muže, které lidé rovněž najdou v Pavilonu Anthropos. „Podobu tváře jsem neustále konzultoval s antropology. Samotné modelování mi pak trvalo asi měsíc," poznamenal Bílek.

Pravěká žena je nazývána šamankou, jestli jí ale skutečně byla, vědci neví. „Způsob jejího pohřbu naznačuje, že měla vyšší společenské postavení. A rovněž se stávalo, že lidé, kteří měli nějaké fyzické zranění podobné pozice spojené se spirituální sférou, zastávali," řekla Vaníčková.

Kostru ženy objevil v roce 1949 archeolog Bohuslav Klíma. „Šlo o jeden z nejdůležitějších nálezů moravské poválečné archeologie. Kostra ženy ležela v hrobě skrčená. Mohlo se stát, že do hrobu ji uložili až nějaký čas po smrti, když totiž zemřela v zimě, nemohli kopat do hlíny, a s pohřbem museli čekat. U sebe měla pánev a špičáky lední lišky," zmínil vedoucí Ústavu Anthropos Martin Oliva.

Autor: Eliška Gáfriková

11.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Požár pergoly a části rodinného domu ve Veselí nad Moravou.
AKTUALIZUJEME
3

Střílel na ženu a zapálil dům. Nebezpečného muže dopadli policisté

Studenti, ilustrační foto

Nejúspěšnější studenti žijí bez partnerů. Na zakládání rodin nemají čas

Hudební festival Znojmo nabídne unikátní scénický projekt

Znojmo - Na zahajovací koncert Pavla Šporcla, přednášku profesora Miloše Štědroně, na Tour de varhany Martina Jakubíčka nebo na premiéru unikátního scénického projektu ve vlastní produkci s názvem Schütz: Příběh o Kristu se mohou těšit návštěvníci letošního Hudebního festivalu Znojmo.

Umělec seřízl bunkr. Podle stavebního úřadu porušil zákon

Vratěnín – Ve správním řízení na vranovském stavebním úřadu bude mít dohru počínání studenta Ondřeje Bělici. Ten před dvěma týdny se souhlasem vlastníka uřízl roh pevnůstky předválečného opevnění u Vratěnína na Znojemsku. Umělec rozhodnutí nechtěl komentovat, vlastník Jaroslav Zelinka se domníval, že úřad reaguje na bouři nevole, kterou seříznutí řopíku vyvolalo na sociálních sítích.

Nejsem typ hráče, kterého zmařené šance žerou tři dny, říká útočník Teplý

Znojmo /ROZHOVOR/ – S horšími výkony mužstva se zasekla i jeho střelecká produktivita. Útočník znojemských fotbalistů Jakub Teplý v posledních pěti duelech skóroval jen jednou a přestože měl v neděli při domácí remíze 2:2 s Ústím nad Labem několik velkých šancí, svůj jarní účet šesti vstřelených gólů nerozšířil. „Trochu mě opustilo štěstí. Kluci mě však stále výborně nacházejí a čekám, až se ke mně štěstěna zase přikloní," doufá zimní posila, která do aktuálně šestého celku Fotbalové národní ligy dorazila z Třince.

Kvůli zpopelnění cestují zesnulí i na druhý konec země, říká ředitel pohřební služby

Brno /ROZHOVOR/ – Až stovky kilometrů převáží pohřební služby těla zesnulých, pokud se pozůstalí rozhodnou pro jejich kremaci. Mnohé pohřební služby totiž mrtvé spalují v krematoriích na druhém konci republiky. „Nikde není řečeno, že zpopelňovat mrtvé musíme v nejbližším krematoriu. Podstatné ale je, aby s tím pozůstalí souhlasili," říká ředitel jedné z brněnských pohřebních služeb Pavel Cajzl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies