Vepřo knedlo zelo. Typické české jídlo od příštího roku nejspíš podraží. Podle nařízení Evropské unie totiž chovatelé musejí přestavět kotce tak, aby březí prasnice mohli chovat pohromadě. Až dosud byly v malém kotci po jedné. Teď mají mít větší prostor.

Ne všichni zemědělci změnu stihnou. Na trhu bude proto méně prasat a odborníci předpokládají, že od ledna vepřové zdraží o deset až dvacet procent. „Každý rok se zdražuje, je to asi normální. Člověk si na to zvykne,“ pokrčila rameny například Irena Henková z Brna.

Závislí na Německu

Podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala nemají čeští chovatelé s přestavbou vepřínů problém. „Odhaduji, že to stihlo asi pětadevadesát procent ze všech,“ tvrdí Stibal. Dodal, že o nové povinnosti věděli zemědělci od roku 2004.

Problém je ale v tom, že Česká republika je v produkci vepřového soběstačná jen z poloviny. V minulém roce musela dovézt jedenadvacet tun masa ze zahraničí. Téměř polovinu z tohoto množství z Německa. „Třetina německých chovatelů vepříny zatím nepřestavěla. Je otázkou, kolik z nich to stihne,“ poznamenal Stibal. Vepřínu, který v příštím roce nesplní pravidla, pak hrozí zavření.

Počet chovaných prasat na jižní Moravě klesá.

Stibal odhaduje, že nabídka prasat se na trhu sníží až o pětinu. „Předpokládám, že cena stoupne o deset až dvacet procent. Věřím, že řetězce si na tom vezmou svoje,“ myslí si Stibal. Haně Lokajíčkové z Brna se navyšování cen obchodníky nelíbí. „Zdražení vepřového by mi nevadilo, kdyby z toho měli prospěch zemědělci. Chovatel je ten, kdo s tím má nejvíc práce,“ podotkla Lokajíčková.

Podle prezidenta agrární komory Jana Veleby nehrozí, že vepřové zdraží jednou tolik podobně jako vajíčka. „Přestavba vepřínů je v tomto případě méně náročná než u slepičáren,“ ujistil Veleba. Podle něj si ani obchodníci nemohou dovolit příliš zdražovat. „Na rozdíl od vajíček se vepřové dá dobře nahradit jiným masem,“ podotkl.

Někteří lidé také mohou zkusit chovat prasata na dvorku. Stejně jako osmadvacetiletý Radek Homola z Křižanovic na Vyškovsku. „Maso ze zabijačky nám vydrží celý rok,“ pochvaluje si Homola.

Větší pohodlí

Evropská unie chce novým nařízením zaručit větší pohodlí pro prasnice. „Je pravda, že pro prasata je přirozenější žít pohromadě. Má to ale háček. Zvířata se mohou rvát, aby si určila hierarchii, kdo půjde dřív žrát a bude mít lepší místo na spaní. Některé průzkumy ukazují, že se zvýšil počet potratů o sedm až deset procent,“ podotkl Stibal.

Problém nemají zemědělci jen s nařízením unie, ale i s tím, že se chov prasat přestává vyplácet. V České republice se jich chová nejméně od roku 1921. S chovem selat v únoru skončili například v Dyjákovicích na Znojemsku. „Měli jsme velké náklady, jako drahé krmivo,“ vysvětlil Jan Fleissig ze společnosti Zeko Dyjákovice.

Dražší maso zasáhne i cenu menu

Jižní Morava - Vejce stojí jednou tolik co loni a od příštího roku pravděpodobně vzroste i cena vepřového masa. Odborníci odhadují, že kvůli přestavbě vepřínů podraží až o pětinu. Některé oslovené jihomoravské restaurace proto připouštějí, že budou muset zdražovat.

V restauraci Bonaparte ve Slavkově u Brna stojí menu devětašedesát korun. „Ceny zatím necháváme stejné. Pokud ale podraží i vepřové, budeme muset menu zdražit,“ uvedla provozní Lenka Slezáková.

Také zákazníci brněnské restaurace Tulip mohou být zatím spokojení. Jejich podnik cenu nezvedá. „V drůbežárně bereme vajíčka za tři koruny a padesát haléřů jako předtím. Uvidíme, jak to bude s vepřovým. Myslím, že když půjdeme rovnou na jatka, dokážeme si vyjednat přijatelnou cenu,“ doufá provozní Miroslav Drabálek.

Dražší potraviny už ale přinutily zvednout ceny blanenskou restauraci U Zámečku. „Daň z přidané hodnoty vzrostla o čtyři procenta, zdražily energie i suroviny. Museli jsme zdražit menu o čtyři koruny. Nemůžeme si dovolit ztrátový provoz,“ podotkl jednatel společnosti Michal Brázda.

Stejně tak je na tom restaurace Pekanda v Brně. „Například vejce se dávají skoro do každého jídla. Cenu menu jsme museli zvednout o sedm korun,“ vysvětlil zdražení Leo Veselský z restaurace.

Oslovení restauratéři odhadují, že český zákazník je za polední menu ochotný zaplatit kolem stokoruny. Například podnikatel Roman Chmelík chodí do restaurace na oběd dvakrát týdně. „Vždy utratím zhruba osmdesát korun,“ řekl Chmelík.

Vše ovlivní hlavně obchodníci, ví jednatel Jiří Čápo

Jezeřany - MaršoviceSpolečnost Agrospol hospodaří na Znojemsku od roku 1993. Na sedmi stech hektarech půdy chová prasata a pěstuje obilí. Na nové nařízení je připravená. „Kotce jsme přestavěli už před třemi roky,“ tvrdí jednatel společnosti Jiří Čáp.

Kolik prasat chováte?

Máme sedmdesát prasnic a přibližně šest set prasat máme na maso. Vykrmujeme vlastní selata. Neprodáváme je ve velkém, berou je od nás třeba domácí chovatelé.

Od příštího roku musí být březí prasnice ve společných kotcích. Už jste je přestavěli?

Ano, máme to vyřešené. Před třemi roky jsme zrekonstruovali bývalý kravín a kotce odpovídají novým pravidlům. Stálo nás to přes čtrnáct milionů korun. Je lepší, když teď máme chov pohromadě. Předtím se například musela selata převážet do výkrmny v jiné části vesnice. Když mrzlo, byl to problém, selatům byla zima.

Je chov prasnic ve skupině lepší?

Nejlepší je, když jsou samice pohromadě po celou dobu od zabřeznutí po porod. Zvířata jsou na sebe zvyklá a ve skupině se jim líbí. Nevšimli jsme si například toho, že by při skupinovém chovu prasnice víc potrácely.

Myslíte si, že od ledna zdraží vepřové?

Nevím. Ale pokud se zvedne cena, tak za polovinu zdražení budou zodpovědní obchodníci. Ti řeknou řezníkům, za jakou cenu od nich vykoupí půlku prasete. Na jatkách od toho odečtou své náklady a za zbytek teprve vykoupí zvíře od chovatele.

KATEŘINA FOLTÁNKOVÁ