Radnice na jižní Moravě však zatím veřejné služby moc nepřidělují. Nelíbí se jim, že musejí nezaměstnaným koupit nářadí a ochranné pomůcky. Nemají na to peníze. „Jednali jsme s tišnovským úřadem práce a snažili se, aby nám pomohl. Aby koupil ochranné pomůcky a platil pojištění odpovědnosti za škodu. To se nám ale nepodařilo,“ řekl starosta Tišnova na Brněnsku Jan Schneider.

Nářadí ze svého

Ředitel jihomoravského úřadu práce Jan Marek ujišťuje, že pojištění úřad na žádost zpětně proplatí. Nářadí ale musí obce zaplatit ze svého. „Zákon upravující veřejnou službu vyšel až po schválení rozpočtu, s těmito penězi navíc se proto nepočítalo,“ uvedl Marek.

Dosud starostové jihomoravských obcí využívali nezaměstnané na takzvané veřejně prospěšné práce. Tím si lidé přilepšovali k podpoře a na jejich mzdy přispíval úřad práce. Od letoška tento program téměř úplně nahradila veřejná služba. Je neplacená.

Veřejně prospěšné práce zůstanou jen pro takzvané koordinátory, kteří dohlížejí na lidi ve veřejné službě. S tím má problém starosta Skoronic na Hodonínsku Jan Grombíř. „Lidé na veřejně prospěšných pracech se u nás starali o zeleň, úklid v obci a drobné údržbářské práce. Člověka, kterého nutně potřebuji, a na kterého mi roky přispíval úřad práce, teď musím zaměstnat a platit ho z obecní kasy,“ postěžoval si starosta.

Háček je podle něj v tom, že dostane peníze jen na koordinátora. „Ten ale pod sebou musí mít několik lidí ve veřejné službě. Kde bych je sehnal? Stěží ve vesnici najdu dva takové, kterých nemám chuť se hned druhý den zbavit,“ vysvětlil Grombíř.

Šéf úřadu práce Marek předpokládá, že koordinátora přidělí zhruba na každých osm lidí. „Tento člověk se stane zaměstnancem obce a můžeme ho podpořit až patnácti tisíci korun měsíčně. Maximálně však na rok,“ upřesnil Marek.

V minulých letech využívalo veřejně prospěšných prací také Blansko, Boskovice a Tišnov. Loni takto o Tišnov pečovalo jedenáct lidí, v Boskovicích šestnáct. Obě města mají o nový program zájem. „Pro začátek bychom mohli uplatnit osm lidí, časem jich může být i víc. Nejde jen o uklízení chodníků, veřejná služba se dá využít i v jiných oblastech. Třeba sociálních,“ řekl starosta Tišnova Jan Schneider.

Více charit

Tuto myšlenku podporuje i Marek. Zatím se ale sociálních organizací do programu přihlásilo málo. „Smlouvu o veřejné službě s námi zatím uzavřelo okolo dvě stě padesáti obcí a organizací. Obcí je přitom naprostá většina, asi devadesát procent. Byl bych rád, kdyby se přihlásilo více charit, v těch vidím velký potenciál,“ uvedl Marek.

Veřejnou službu vykonává na jižní Moravě zatím pětasedmdesát lidí. Stát tak chce u nezaměstnaných udržet pracovní morálku a vyvrátit mýtus, že jsou doma jenom proto, že se jim nechce pracovat.

Lidé o novinku často nemají zájem a z evidence se kvůli tomu odhlašují. „Zkušenost kolegů z jiných krajů naznačuje, že se lidé budou odhlašovat, aby se vyhnuli veřejné službě,“ řekl Marek.

Mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jiří Reichl o nových nařízeních říká: Vyčíslit úspory? Na to je moc brzy

Dva měsíce fungování mají za sebou přísnější pravidla pro nezaměstnané. Někteří se kvůli nim z evidence odhlašují. Jestli díky tomu úřad ušetří na výplatě podpor, není ale jasné. „Na odhady je brzo,“ upozorňuje mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jiří Reichl.

V čem se pravidla zpřísnila?

Nezaměstnaní musejí vykonávat veřejně prospěšné práce či veřejnou službu, pokud je o to požádáme. Když odmít-nou, z evidence je vyřadíme.

Co znamená odhlašování z evidence pro úředníky? Ubude jim práce?

Pokles není tak razantní, aby se to takto projevilo. Navíc jsme od ledna převzali řadu činností, které jsme dosud nedělali. Například výplatu některých dávek nebo agendu veřejné služby. Ta je administrativně velmi náročná.

Dá se odhadnout, kolik díky odhlašování ušetříte na výplatě podpory?

To je předčasné. S hypotézou, že se kvůli odchodům výrazně ušetří na podporách, navíc nemohu souhlasit. Kdo je ve veřejné službě, zpravidla podporu nepobírá. Na dávkách se ušetří tehdy, když lidem najdeme práci.

Očekáváte, že odhlašování výrazněji ovlivní statistiky nezaměstnanosti na jižní Moravě?

To si nemyslím. Zatím z evidence mizí jen jednotlivci.

Jaký je o veřejnou službu na jižní Moravě zájem?

Překvapivě velký. Krajská pobočka v Brně eviduje přes 250 smluv s takzvanými realizátory. Jsou to hlavně obce, neziskové organizace, sociální instituce jako třeba Charita. Mile nás překvapil i zájem nezaměstnaných. (jgn)

Kontroly na poště: jen pro někoho

Jak zabránit práci načerno? Tím, že nezaměstnané přinutíme hlásit se pravidelně na poště. Takový je recept ministerstva práce a sociálních věcí. Program docházky nezaměstnaných funguje už pět měsíců.

Ministerstvo si pochvaluje, že díky odhalení nelegálně zaměstnaných ušetřilo už skoro dvacet milionů. Mnoha lidem se ale novinka příliš nelíbí.

Nesouhlasí s ní například Alena Kovářová, která ve Znojmě hledá práci už přes půl roku. „Sice mám poštu kousek od domu, ale některým nezaměstnaným to může způsobit velké problémy. Nedovedu si představit, že bych v situaci, kdy počítám každou korunu, musela jednou týdně platit autobus a jezdit někam jen proto, abych se otočila na poště,“ poznamenala Kovářová. Podle ní se to týká především lidí, kteří žijí v malých vesnicích.

Vedoucí úřadů práce namítají, že dojíždění se netýká všech. „Při výběru se zaměřujeme na lidi bydlící nedaleko pošty s Czech Pointem. Právě na těch se totiž musí hlásit. Posíláme tam navíc hlavně nezaměstnané, u nichž je podezření, že zařazení do evidence zneužívají,“ upozornil ředitel znojemského úřadu práce Emil Čopf.

V pravidelné docházce nevidí problém ani Česká pošta. „Na jižní Moravě máme sto osmnáct poboček, kde se mohou lidé hlásit. A pětadevadesát procent uchazečů má nejbližší poštu s Czech Pointem do čtyř kilometrů od místa bydliště,“ podotkla mluvčí pošty Marta Selicharová.

Dodala, že kontrola na poště trvá jen pár minut. „Nezaměstnaný přijde, prokáže se občanským průkazem a my mu dáme list s termínem další návštěvy. A samozřejmě nabídku volných míst,“ řekla Selicharová.

Lidé, kteří nepřijdou, se musí omluvit, jinak jim hrozí vyškrtnutí z evidence nezaměstnaných.

JANA DOSTALOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI