Cíl bádání je zjistit, jak neznámý umělec venuši před téměř třiceti tisíci lety vyrobil. „Chceme získat detailní představu o procesu výroby a jednoznačně určit materiály přimíchané v keramické hmotě," uvedl vedoucí Ústavu Anthropos, který je součást Moravského zemského muzea, Martin Oliva.

Výzkumníci, kteří se zabývají výrobou a vývojem elektronových mikroskopů, sošku v laboratořích prozkoumají pomocí speciálního zařízení. „Skenování potrvá asi patnáct hodin. Přístroj pořídí desítky tisíc snímků, které potom zpětně poskládáme do trojrozměrného modelu," přiblížil viceprezident FEI Jiří Očadlík.

Přestože Věstonickou venuši skenovali odborníci už v roce 2004 v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny, dosud se jim nepodařilo odhalit přesný výrobní postup. „Díky 3D technologii tentokrát možná konečně zjistíme, jestli je venuše složená z jedné nebo několika hliněných hrudek," řekl kurátor Anthroposu Petr Neruda.

Putování venuše
- v roce 2013 byla venuše vystavena v Londýně
- v roce 2014 byla součástí putovní výstavy v Opavě, Brně a Praze
- v minulosti byla součástí expozic v ve Švédsku a dvakrát pak v Dánsku a USA, kde ji označili za "Monu Lisu pravěku"

Zatímco pod skenerem bude přes jedenáct centimetrů vysoká soška asi patnáct hodin, následný výzkum potrvá několik týdnů. „Po vyhodnocení snímkování provedeme nezbytná dodatečná měření. Výzkum pak není otázka několika dnů, ale je dlouhodobý," nechal se slyšet Očadlík.

Převoz venuše provázela ve středu rozsáhlá bezpečnostní opatření. „Moravské zemské muzeum nás požádalo o spolupráci, proto při přemístění sošky dohlíželi na bezpečnost policisté ze zásahové jednotky. Další detaily nemůžu z taktických důvodů sdělit," řekla jen mluvčí jihomoravské policie Štěpánka Komárová.

Policisté asistovali u průjezdu městem i v laboratořích. „Bezpečnost akce zajišťuje Moravské zemské muzeum, doufám tedy, že je památka dostatečně chráněná. Po výzkumu pod skenerem venuši převezou zpět do muzea," okomentoval Očadlík.

O bezpečnostních opatřeních nechtěla moc mluvit ani mluvčí muzea Eva Pánková. „Bezpečnost sochy je stoprocentně zajištěná," jen ujistila.

Sošku starou devětadvacet až pětadvacet tisíc let nalezl tým českého archeologa Karla Absolona v roce 1925 na nalezišti mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem na Břeclavsku. Poprvé ji badatelé prozkoumali za první republiky, kdy zjistili, že není pouze z hlíny. Od té doby absolvovala další dva výzkumy, žádný ale doposud přesné složení neodhalil.

MARKÉTA WEINLICHOVÁ