Přibývá také lidí, kteří chtějí sami loď řídit. Státní plavební správa přijme ročně kolem čtyř tisíc žádostí o vydání průkazu vůdce malého a rekreačního plavidla. A vydá jich přibližně 3700 ročně.

Lidí schopných řídit alespoň malé lodě je proto v České republice stále víc. Na Vysočině milovníci plavby vyrážejí například na rybník Velké Dářko na Žďársku nebo na vodní nádrž Dalešice na Třebíčsku. „Na jižní Moravě se pak lidé vydávají na některé úseky řeky Moravy a na Baťův kanál na Hodonínsku. Fanoušky plachetnic láká zase Brněnská přehrada nebo například nádrž Nové Mlýny na Břeclavsku," uvedl Belinger.

Vodní plochy brázdí na svých lodích i spousta lidí bez průkazů. Na některé lodě je totiž nepotřebují. „Průkaz způsobilosti k vedení malého a rekreačního plavidla člověk potřebuje, pokud nemá jeho loď vlastní strojní pohon a váží víc než tunu. Nebo pokud má vlastní pohon a výkon motoru přesahuje čtyři kilowatty," vysvětlila Taťána Sudová ze Státní plavební správy.

Upřesnila, že u plachetnic potřebují lidé průkaz v případě, že plachty jejich lodě přesahují dvanáct čtverečních metrů.

V pravidlech ale existují výjimky a jedna z nich se týká například právě Baťova kanálu. „Pokud tam plujete s malou lodí s motorem o výkonu do dvaceti kilowattů a rychlostí nejvýš dvacet kilometrů za hodinu, nemusíte mít průkaz," upozornila Sudová.

Výjimka platí jen pro lidi starší osmnácti let a týká se lodí, které jsou schopné pouze výtlačné plavby. Což je způsob, při kterém loď tlačí vodu pod sebe a do stran a při kterém se voda na přídi rozděluje a na zádi opět spojuje.

Bez průkazu mohou lidé plout i na vodní nádrži Dalešice. „Stačí, aby výkon motoru nepřesáhl pět koní a rychlost pětadvacet kilometrů," poznamenal dalešický hrázný Josef Suchánek.

Kdo chce řídit rychlejší a větší loď, průkaz potřebuje. K jeho získání je potřeba například znalost pravidel. Právě na ně a další zákony se minulý rok soustředil Brňan Patrik Nový, který se rozhodl průkaz získat. „Na zkoušku jsem se připravoval ve školicím středisku. Mohl jsem se sice učit doma, ale to by mi tolik nedalo. Dnes můžu řídit motorový člun o výkonu do sto kilowattů a udělám si i zkoušku k plavbě na moři," popsal své plány mladík, který s plavbou začínal na Brněnské přehradě.

Daleko víc zkušeností má František Veselský ze Žďáru nad Sázavou. Jeho zálibou je jachting. Začínal na rybníku Velké Dářko před dvaceti lety. „Nejdřív mě uchvátil windsurfing. Pak jsem začal pošilhávat po plachetnici a nakonec z toho byl koníček na celý život," konstatoval Veselský.

Všechny kapitánské průkazy, od vůdce malého plavidla přes plachetnici, mezinárodní průkaz způsobilosti na moře i průkaz na řízení motorových plavidel získal muž v České republice. „Nakonec jsem si koupil za cenu starší garsonky malou motorovou jachtu, se kterou kotvím v Novigradu v chorvatské Istrii. Trávím tam skoro polovinu roku a tu druhou si na to musím vydělat," dodal Veselský.

Ti, kteří si chtějí pořídit vlastní loď, potřebují nejméně 200 tisíc korun. „Lodě v této hodnotě měří od pěti do sedmi metrů a hodí se pro čtyřčlennou rodinu. Nejčastěji ale prodáváme lodě od sto tisíc do milionu korun," informoval Belinger z Asociace lodní dopravy. Dodal, že plachetnice jsou dražší. „Tam se cena pohybuje od tři čtvrtě milionu a výš," upřesnil.

Co je potřeba k řízení lodi?
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Kapitán stojí od 1300 korun na den

Jižní Morava, Chorvatsko - S pobytem v tříhvězdičkovém hotelu na pobřeží se dá podle Davida Malíka ze společnosti Holidays Yacht srovnat dovolená strávená na lodi v Chorvatsku. A to jak cenou, tak kvalitou pobytu. Lodě, které si člověk může pronajmout, jsou totiž podle něj kompletně vybavené, včetně kuchyně a toalety.

Cena pronájmu závisí na termínu, místě a také velikosti a stáří lodě. Jeden zájemce zaplatí za týden od tří a půl tisíce do deseti tisíc korun. „K pronájmu lodi je nejlepší využít některou z charterových agentur v České republice. Ty mohou poradit s výběrem vhodného plavidla a zajistí také lepší cenu, než nabízí vlastník lodi," upozornil Malík.

Lidé, kteří se rozhodnou strávit dovolenou na lodi, musí mít příslušná povolení nebo si mohou najmout kapitána. „Většina společností provozujících lodě má v nabídce i služby kapitánů, případně hostesek," sdělil Pavel Stejskal ze společnosti TPS centrum, která se pronájmem a prodejem lodí zabývá.

Služby kapitána z České republiky stojí podle Malíka asi třináct set korun na den. V Chorvatsku si lidé mohou najmout tamního kapitána. Cena je ovšem asi třikrát vyšší.

Pokud chce člověk loď řídit, musí mít podle Aleše Morávka ze školicího střediska Navigatour kapitánský průkaz a průkaz radiotelefonisty.

Do složení zkoušek se pustil například Vítězslav Pešek. „Udělal jsem si kurz u střediska Navigatour. Jednalo se o dva víkendy teorie, přípravu doma a pak dva dny zkoušky. Následoval týden praxe na moři. Náklady byly včetně dopravy do Chorvatska pětadvacet tisíc korun," řekl Pešek.

Další možnost, jak se stát kapitánem, měl Pešek přímo v Chorvatsku. „Kurz tam je ale rychlokvaška a člověku pak chybí potřebné znalosti. Platnost těch papírů je navíc minimálně diskutabilní," myslí si muž.

Stejně jako většina zájemců o dovolenou na palubě se rozhodl pro pronájem lodi. „Pořizovat si vlastní je totiž až na výjimky nevýhodné. Kromě nákladů na pořízení lodě musí člověk počítat se spoustou poplatků, například za kotvení nebo registraci plavidla," upozornil Malík a dodal, že lidem v Česku se nevyplatí vlastnit loď, pokud na ní nestráví alespoň dvacet týdnů ročně.

Pořizovací ceny námořních plachetnic podle Morávka z Navigatour začínají nad milionem korun.