Odpad z potravin Ivoš Valšík z Čejkovic na Hodonínsku do koše nevyhazuje. Slupky od ovoce a další zbytky dává do domácího žížalího kompostéru vermikompostéru.

A není sám. Vznikla mapa, kde si chovatelé zdarma užitečné červy mění. „Občas se mi někdo přes mapu ozve, jestli mám žížaly na rozdání. Jindy je dám někomu z přátel. Dostal jsem je na začátku od rodičů, když jsem vermikompostér zakládal a pak už se množily samy,“ popsal Valšík.

Zápis v mapě mají z Hodonínska dál také v Hovoranech a z regionu se připojilo i Znojmo.

Adolf Hitler přijel v roce 1938 do Mikulova, jehož tehdejší obyvatelstvo bylo převážně německé (výřez z originálního snímku).
Návštěva Hitlera byla velká sláva. Mikulov býval německý, připomíná šéf archivu

Pro výrobu hnojiva s pomocí žížal jsou potřeba jen tři věci: vermikompostér, který tvoří několik na sobě poskládaných nádob, žížaly a chuť zpracovávat bioodpad. „Nezvládnou úplně všechen odpad z kuchyně, ale i tak jde aspoň část kvalitního humusu zpátky do zahrady,“ vyzdvihl hlavní výhody Valšík.

České dešťovky si ovšem s takovou prací neporadí, protože mají pomalý metabolismus. Daleko lepší jsou kalifornské žížaly, které umí vytvořit kompost z hromady odpadků za zhruba tři měsíce. Půl kila žížal denně zlikviduje a zkompostuje až čtvrt kila biologického odpadu. „Dvacet kilo takových žížal stojí přibližně pět set korun. Nejčastěji si je kupují zemědělci a vinaři. Dožívají se až tří let, chov se neustále obnovuje. Člověk si je prostě jednou koupí a má je už navždy,“ uvedl Jakub Filip z Lužic na Hodonínsku, který se chovem a prodejem kalifornských žížal zabývá. Před čtyřmi lety byl u otevírání velkého žížalího kompostu ve Strážnici, který funguje dodnes.

Právě kvůli ceně vymyslelo několik nadšenců nový systém, kdy si pomocí mapy vyměňují žížaly zadarmo. „Cíl online mapy je propojit lidi se zájmem o lokální potraviny, domácí kompostování a městské zahradničení. Zájemci do ní mohou zanést různé body komunitní zahradu, žížalí vermikompostér nebo farmu,“ představila projekt Radka Pokorná z pražského spolku Kokoza, který žížalí mapu vytvořil.

Kontrola dokladů. Ilustrační foto.
Kontrola cizinců tmavé pleti? Jsou to křesťané, reaguje vedení Hodonína

Z Břeclavska se zatím nikdo do mapy nezapojil, jedinou raritou tak zůstává hlubinná žížala, která žije na Pálavě. „Mezi našimi žížalami je to učiněný obr, dorůstá velikosti i přes půl metru,“ vyzdvihl zoolog Pavel Dedek.

O žížalí mapě• Žížalí mapa začala vznikat už v roce 2015 díky podpoře z Norských fondů.
• V roce 2016 spustili její první verzi.
• Nejvíc ji používají lidé, co mají vermikompostéry (na snímku) doma a vyměňují si mezi sebou žížalí násady a rady.
• Letos přešli na novou, modernější verzi a v současnosti je spuštěná internetová mapa na stránkách mapko.cz.
• Mapa má přes 300 míst a na 500 uživatelů. Zaznamenává kromě žížalích kompostérů také zahradní a další.