Na Znojemsku je asi dvacet malých vesnic, které vlastní čistírnu odpadních vod stále nemají. Zhruba polovina z nich je na Vranovsku. „Jedná se o malé obce, kde žije méně než dvě stě obyvatel. Odkanalizování je řešené jednotlivě odvedením odpadních vod do žump, odkud se dále odvážejí do čističek odpadních vod. Domovní čističky jsou spíše ojedinělým řešením," sdělila mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Situace se za poslední roky zlepšila. Čističku mají už například Lesná, Podhradí nad Dyjí či Uherčice. „V Bítově stejně jako v Lančově o jejím pořízení uvažovali. Procentuální podíl dotací je mnohem menší než dříve. Bývalo to i devadesát procent, což již neplatí," poukázal předseda Svazku obcí Vranovska Lubomír Vedra.

O čištění splašků uvažuje i vedení Labut, jedné z nejmenší obcí Hodonínska s necelými dvěma stovkami obyvatel. Čistička s kanalizací by ale obecní kasu vyšla na dvacet milionů korun, přitom ta ročně hospodaří jen s necelými dvěma. A dotace může pokrýt nejvýše 85 procent nákladů, Labutům by i tak zbývalo doplatit asi tři miliony korun. „Zvažujeme kořenovou čistírnu, kde jsou náklady asi třetinové nebo čtvrtinové," řekl starosta obce Milan Hrkalík.

Svou vlastní čistírnu odpadních vod budou mít už brzy v Brumovicích na Břeclavsku, obci s necelou tisícovkou obyvatel. „Doposud je u nás pouze dešťová kanalizace, splaškovou jsme neměli vůbec. Se stavbou čističky jsme začali loni v červenci, práce potrvají do konce letošního srpna," řekl brumovický starosta Antonín Košulič.

Jednou z dalších možností jsou dotace na domácí čističky pro budovy patřící obcím. Na ty má stát připravených sto milionů korun. „Chceme podpořit nakládání s odpadními vodami tam, kde není možné efektivní řešení na centrální čistírně odpadních vod. Jde nám o takzvané decentralizované čištění, které je za určitých podmínek efektivnější než nákladná výstavba rozlehlých stokových systémů," upřesnil ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na malých obcích často končí splašky přímo v potoce. Obecní úřady mají povinnost znečištění kontrolovat. Přestože se zjištěné hodnoty vejdou do požadovaných limitů, životní prostředí trpí. „Čističky jsou přínosem, vodní tok se stane opravdu vodním tokem a ne stokou. U nás v Hostětíně na Uherskohradišťsku máme vegetační čistírnu, základem je mokřad," popsal Radim Machů z ekologického institutu Veronica. Hostětínská kořenová čistička byla první svého druhu na východní Moravě.