VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vytáhli jsme letiště z bahna. A teď chce kraj víc, říká předseda představenstva

Brno - Co tu stojí, je prakticky moje dílo, říká o brněnském letišti v Tuřanech Jiří Filip, který stojí v čele představenstva firmy Letiště Brno. Společnost má tuřanský vzdušný přístav v pronájmu od Jihomoravského kraje a provozuje ho od roku 2002. „Byl jsem montážní inženýr a pracoval jsem na 120 různých stavbách, mimo jiné i na tomto letišti. Stavba byla sice vojenská, ale jak se blížil rok 1989 a sílily protesty proti stíhačkám, dařilo se nám postupně projekt měnit k civilnímu," prohlásí o svých začátcích na brněnském letišti Filip.

4.6.2017
SDÍLEJ:

Předseda představenstva Letiště Brno Jiří Filip.Foto: Deník / Racek Attila

Jak vypadalo brněnské letiště v devadesátých letech minulého století?

Letiště získala Česká správa letišť. Vojáci ale odešli a nebyl tu nikdo, kdo by ho provozoval. Začali jsme proto sami. Nejdříve sklady, potom nákladní dopravu, přibyla restaurace, bary a catering a postupem času jsme zjistili, že děláme vlastně všechno. Regionální letiště byla pro tehdejší správu letišť přítěží. Hlavní bylo pražské letiště. Do regionů tak šla jen ta technika, kterou v Ruzyni vyřadili.

Může brněnské letiště konkurovat třeba tomu pražskému nebo vídeňskému?

Ne, je to prostě regionální letiště a vždy takové bude. Záleží ale na tom, jaký dopravce sem bude chtít létat. Pražan sedne na hromadnou dopravu a je do půl hodiny na letišti, Brňan musí jet buď dvě a půl hodiny do Vídně, nebo i delší dobu do Prahy. Přitom oba platí stejné daně. Zaslouží si tak i podobnou dopravní obslužnost. Letiště jsme přebírali v roce 2002 se 123 tisíci cestujících ročně. Byl tu totiž jakýsi charterový provoz do Bulharska a Rumunska. Dnes balancujeme na hranici půl milionu cestujících.

Co nejvíce ovlivňuje počty cestujících, které odbavíte?

Například akce pořádané v Brně, ať už na výstavišti, nebo univerzitách. Vliv má ale i bezpečnostní situace ve světě. Například loni nám klesl počet cestujících o osmnáct procent. V Turecku totiž vyhlásili výjimečný stav a my jsme měli okamžitě o osmadvacet tisíc cestujících méně. Podobné to bývá i v případě Egypta. Jakmile se tam začne střílet, lidé přestanou létat. Přitom když se zeptáte těch, kdo se z tamních resortů vrací, tak se dozvíte, že si nebezpečí ani nevšimli.

Podle čeho si letečtí dopravci vybírají, odkud a kam budou létat?

Vždy se ptají na kapacitu regionu, tedy jestli když nasadí letadlo s určitým počtem míst, tak ho budou mít plné. Jenže roli hraje také ekonomická situace. Krásně jsme zavedli linku do Moskvy, jenže pak přišla ekonomická krize, zkrachovaly některé aerolinky a proud ruských turistů ustal. Dneska Rusko v nabídce vůbec nemáme a to je podle mě škoda. Věřím ale, že se linka ještě vrátí.

Má Brno dostatečný potenciál pro leteckou dopravu?

Je tu devadesát tisíc studentů, kteří ale spíše cestují s nízkonákladovými aerolinkami. Vybírají si destinace podle ceny, ne podle toho, kam se chtějí dostat. Nejdůležitější je, aby měli podnikatelé a úředníci spojení se světem. Například rektoři vysokých škol říkají, že pokud nebude mít Brno pravidelné letecké linky, tak nemohou pořádat kongresy. Pro ty je totiž letiště s pravidelnou dopravou v okruhu padesáti nebo šedesáti kilometrů nutné. Proto některé kongresy univerzity pořádaly v Mikulově.

Jiří Filip
∙ Narodil se roku 1957.
∙ Od roku 1992 podniká v oblasti poskytování leteckých služeb.
∙ Od roku 2001 je předseda představenstva společnosti Letiště Brno, která má v pronájmu letiště v Tuřanech a provozuje jej.
∙ Účastnil se přestavby tuřanského letiště z vojenského na civilní provoz.

Letiště do roku 2004 patřilo státu, ten ho poté převedl na Jihomoravský kraj. K čemu měl být tento převod dobrý?

Dokud bylo státní, nebylo možné čerpat dotace z Evropské unie. Navíc regionální letiště nelze řídit stejně jako velké letiště v Praze. Pokud se mělo to brněnské nějak rozvíjet, bylo potřeba ho od Prahy oddělit. To nás vedlo k myšlence nějaké regionální letiště koupit nebo pronajmout. Vláda ale prodávat nechtěla. Domluvili jsme se z tohoto důvodu na pronájmu.

Okolnosti pronájmu jsou také jednou z nejstarších kauz, která se k letišti váže. Mluví se o údajně nevypověditelné padesátileté smlouvě.

Smlouva není nevypověditelná, ale ukončení je možné jen ve vážných případech. Pronájem jsme uzavřeli v roce 2002 po výběrovém řízení. Kromě nás se do něj hlásila ještě holandská firma, která ale později ze soutěže odstoupila. Padesát let je standardní doba pronájmu, takto se pronajímala letiště už v devadesátých letech minulého století v Polsku nebo v předválečných časech ve Francii.

Proč ale tak dlouhá doba a ne kratší s možným prodloužením?

Letiště není dům, který dnes koupíte a zítra se zhodnocením prodáte. Investice do letiště jsou velice nákladné a na letištích malého typu, jako je třeba to brněnské, je jejich návratnost velmi dlouhá. Čím menší letiště, tím delší návratnost. Nikdo nemůže rozumně do projektu vložit peníze, pokud nebude mít zajištěný návrat peněz.

Součástí nájemní smlouvy je ustanovení, že si o investice na letišti můžete snížit nájem, který byste jinak platili kraji. Proč to tak je?

Když si pronajmu například farmu a investuji do ní, je logické, že nebudu platit tak vysoké nájemné, jako kdyby tyto investice a údržbu dělal vlastník. Výše povinných investic se odvíjí od celkových příjmů společnosti. Nájemné se tímto způsobem postupně zvýšilo z původních pěti milionů korun na pětadvacet.

Kromě doby pronájmu letiště budí rozpory fotovoltaická elektrárna na jeho pozemcích. Máte z ní opravdu příjmy ve stovkách milionů korun, jak se v médiích spekulovalo?

To je nesmysl. Elektrárna stojí na pozemku, který máme jako rezervní pro pozdější rozvoj letiště. Dříve jsme plochu pronajímali zemědělcům, kteří tam zaseli obilí a kukuřici, jenže to lákalo divokou zvěř na letiště. Stavba stála necelé dvě miliardy korun a nejméně do roku 2023, než se splatí úvěry z její stavby, z ní budeme mít jen nájem.

K čemu je letišti fotovoltaická elektrárna?

V roce 2025 budeme muset za půl miliardy rekonstruovat přistávací dráhu, další peníze budou potřeba na přístavbu odbavovací haly. Kde bychom na to vzali? Letiště v Evropě si zvládnou vydělat z létání maximálně čtyřicet procent toho, co potřebují. Zbytek mají odjinud. Musíme ty zdroje intenzivně hledat.

Peníze na investice si přece můžete odepsat z nájmu.

To ano, ale nejdříve na ty investice musíme vydělat. Na majetek jsou zde odpisy pětadvacet milionů korun. Ty musíme buď investovat do letiště, nebo zaplatit kraji. Pět set milionů na rekonstrukci dráhy pro letadla nám nikdo nevrátí.Předseda představenstva Letiště Brno Jiří Filip.

Rozruch budila také logistická zóna, která měla vzniknout v sousedství letiště. Jak to s ní vypadá?

Příprava projektu je přerušená, protože Jihomoravský kraj, který pozemek vlastní a nám ho pronajímá, se v územním řízení nevyjádřil. Chtěla tu stavět logistická společnost TNT, jejíž náklad na letišti odbavujeme už deset let a chybí jim vhodné zázemí.

Kraj dosud neudělil takzvané právo provést stavbu. Bez tohoto práva stavět nemůžete?

Stavět můžeme i bez něj. TNT ale potřebuje schválení změny tvaru budovy. K tomu je potřeba územní rozhodnutí, které se bez souhlasu kraje neobejde.

Ještě bývalý hejtman Michal Hašek chtěl změnit nájemní smlouvu na letiště. Stejně se vyjádřilo i současné vedení kraje. Jste pro, aby se smlouvy změnily?

Je zajímavé, že až poté, co se nám podařilo vytáhnout letiště z bahna a pořádně ho rozlétat, si nás najednou vedení kraje všimlo a rozhodlo se, že by z letiště chtělo mít něco víc, než co stanovují smlouvy. I přes minimální dotace ze strany kraje se nám přitom podařilo za posledních patnáct let téměř zdvojnásobit hodnotu spravovaného majetku a více než trojnásobně zvýšit počty odbavených cestujících a nákladu. Letiště funguje a rozvíjí se.

Jaké tedy jsou důvody pro změnu dlouhodobé smlouvy?

Žádné konkrétní důvody nám doposud nikdo neřekl. Navíc z dostupných porovnání modelů provozování regionálních letišť je ten brněnský výhodnější, protože nezatěžuje veřejný rozpočet na rozdíl od letiště ostravského či karlovarského.

Nedávno jste také poprvé připustili, že jste dotovali linku do Mnichova. Proč jste do ní investovali šedesát milionů korun?

Okolnosti zavedení a provozu linky Brno - Mnichov nelze takto zobecňovat ani hodnotit. Jsme přesvědčeni, že kraj vnímá důležitost tohoto spojení stejně jako my, a věříme, že takto bude přistupovat i k otázkám jeho dalšího provozu. Měli jsme dohodu s Jihomoravským krajem a městem Brnem, že linku podpoříme, než se rozlétá.

Jak ta podpora měla vypadat?

Aby bylo vše v souladu se zákony a nešlo o zakázanou veřejnou podporu, dohodli jsme se na podpoře linky půl na půl. My jsme dali šedesát milionů korun. Druhou půlku měly dát společně Jihomoravský kraj a město Brno. Schválila to tak i Evropská komise. Jenže její vyjádření přišlo až v den posledního krajského zastupitelstva před loňskými podzimními volbami. Do té doby kraj ani město projekt nepodpořily, to pouze my sami.

Byla tato dohoda písemná?

Jistě, zavázali jsme se smlouvou. Jinak by dopravce ani nezačal létat, kdybychom negarantovali podporu a kdyby nedostal příslib i od kraje a města, že se na podpoře linky budou podílet.

Měli jste tuto podporu, kterou jste vyplatili, dostat i zpět?

Ne, to je náš vklad do projektu. Brno ani Jihomoravský kraj dohodu nenaplnily. Teď aspoň schválily podporu skrz reklamu v letadlech.

Autor: Michal Rapco

4.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Orli v zápase s Lublaní.

Korupce? Obvinění Orlů od gólmana Frazeeho byl výmysl

Ilustrační foto

Kvůli horku v kraji lekly tisíce ryb

Požár barokního mlýna ve Vranově teď šetří policie. Majitel jedná o rekonstrukci

Vranov nad Dyjí – Policisté a úředníci mají na stole záležitosti spojené s barokním mlýnem ve Vranově nad Dyjí. Policie prověřuje okolnosti vzniku červnového požáru, stavební úřad má zahájit řízení rekonstrukci objektu na penzion.

Pro zemědělce chce ministr Jurečka přes miliardu korun

Jižní Morava - Pomoc zemědělcům za škody na letošní úrodě způsobené suchem přislíbil ministr zemědělství Marian Jurečka. Návrh se chystá v blízké době předložit vládě. „Nelze vyloučit, že konečná výše pomoci může být podobná podpoře z roku 2015, tedy 1,2 miliardy korun. Zároveň je však možné, že ministerstvo zemědělství navrhne i vyšší částku,“ sdělila mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

AKTUALIZOVÁNO

Na křižovatce nedal přednost. Zabil sebe i spolujezdce, dalších pět zranil

Znojemsko /FOTOGALERIE/ - U Bantic zemřeli v neděli dva lidé. Od pátku policie registruje na Znojemsku čtyři mrtvé a šest těžce zraněných včetně čtyř dětí.

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení