„Obžalovaného usvědčují především kamerové záznamy, pachová stopa, kapesník, na kterém je dívčina i Šafránkova krev, a také plastový obal na nůž z místa činu," řekla státní zástupkyně Eva Žďárská. Na obalu je Šafránkova DNA.

Jak uvedl předseda senátu Petr Jirsa, obžaloba soudu dodala pouze nepřímé důkazy. Vyplývaly částečně ze svědeckých výpovědí, z vyjádření odborníků a z věcí, které byly nalezeny na místě činu. Podstatné podle něj byly i kamerové záznamy a časová osa vraždy. „Zásadní trhlina v obhajobě, která se ve spojení s dalšími důkazy rozšířila, byla bunda, kterou podle kamerových záznamů měl jak pachatel, tak i obžalovaný," vysvětlil Jirsa.

ČTĚTE TAKÉ: Měl přijít s kyticí a ne s loveckým nožem, konstatovala státní zástupkyně

Bundu totiž při domovní prohlídce policisté nenašli a Šafránek o ní nechtěl mluvit. „Ani obhajoba nedokázala nijak vysvětlit, kam bunda zmizela, tím se ve spojení s dalšími nepřímými důkazy celá zbortila," dodal soudce. Všechny důkazy podle něj na sebe navíc navzájem navazovaly a doplňovaly se.

Vysvětlení obžalovaného, proč na schůzku se svou bývalou přítelkyní nakonec údajně nešel, nepovažuje soud za logické a přesvědčivé. „Pokaždé, když chtěla předtím dívka schůzku zrušit, oznámila mu to. To osmého března neudělala, obžalovaný tedy neměl žádné informace, že se schůzka nekoná. Nesněžilo, nepršelo, bylo normální počasí a dívka na schůzku podle kamerového systému přišla," uvedl v odůvodnění rozsudku Jirsa.

Šafránek vinu odmítá. „Měl jsem Katku rád, neměl jsem žádný důvod, proč jí ublížit. Už z přesvědčení bych ženu nikdy neuhodil. Necítil jsem k ní žádnou nenávist, není to v mé povaze," hájil se při své závěrečné řeči.

Dívku podle rozsudku ubodal letos 8. března kvůli tomu, že se s ním rozešla. „Obžalovaný má narcisistní osobnost a bylo pro něj velmi zraňující odmítnutí ženou, o které si myslel, že je ta pravá. Pohlížel na sebe jako na inteligentního, morálního a úspěšného muže," popsala ve své závěrečné řeči státní zástupkyně Eva Žďárská.

ČTĚTE TAKÉ: Šla na schůzku, aby od něj měla pokoj, říká rodina dívky zavražděné v arboretu

Šafránek měl po prosincovém rozchodu Kateřinu obtěžovat telefonáty a zprávami. „Devadesát procent hovorů mezi nimi inicioval obžalovaný. Ve facebookové konverzaci ji prosí, aby se k sobě ještě mohli vrátit a tvrdí, že ji miluje," konstatoval Jirsa.

Kateřina dříve schůzku několikrát zrušila. Občas to bylo kvůli špatnému počasí, občas kvůli jiným povinnostem. „A tak to bylo i tentokrát. Sněžilo, tak jsme se domluvili na jindy. Podíval jsem se na pár dílu Star Treku. Sklidil jsem mrkve a šel jsem na túru," vylíčil tehdejší den obžalovaný. Později si prý šel zaplavat a na další vycházku po Brně.

Rušení dohodnutých schůzek a samotné odmítnutí obnovení vztahu v Šafránkovi podle obžaloby vyvolalo frustraci. „Kumulovala se v něm zloba. Na facebook psal o sebevraždě, připravil si i dopisy na rozloučenou pro rodinu. Agresivní náboj potom obrátil proti zavražděné," konstatovala státní zástupkyně.

Kateřinino tělo našel pár minut po čtvrté hodině kolemjdoucí poblíž východu z parku. Mezitím, co běžel pro pomoc, vrah tělo dívky odtáhl pod blízký keř. „Utrpěla pětadvacet bodně řezných ran. Dvě z nich byly vedené s obrovskou intenzitou a pronikly až do mozku zhruba čtrnáct centimetrů hluboko. Po nich se poškozená nejspíš už nemohla hýbat," dodala Žďárská. Útočník podle ní ale nepřestal a bodal i do ležící bezmocné dívky.

ČTĚTE TAKÉ: Vražda z arboreta putuje k soudu, obžalovaným je třiadvacetiletý muž

Z těla Kateřiny potom zmizela kabelka a její zimní kabát, kriminalisté tyto věci, stejně jako vražednou zbraň – čtrnácticenti¬metrový lovecký nůž, nikdy nenašli. Své oblečení si měl Šafránek umýt v aquaparku v Kohoutovicích, kde ho natočily kamery. „Při odchodu z aquaparku má na sobě jinou bundu a nese dvě igelitové tašky. Podle úvah obžaloby je v jedné jeho bunda, kterou nechtěl čistit doma před rodinou," dodala Žďárská.

Podle obhájkyně Šafránka Ilony Pokorné je většina důkazů, na základě kterých byl její klient odsouzen, nevěrohodná. Pachové a genetické stopy totiž mohou být zavádějící. „Není jisté, jestli se na místo dostaly v souvislosti se zločinem. Zásadní vadou řízení je, že se kriminalisté drželi jen jedné vyšetřovací verze, aniž by vzali v potaz jiné možnosti," konstatovala obhájkyně.

ČTĚTE TAKÉ: Vražda studentky: policisté obvinili bývalého přítele, hrozí mu výjimečný trest

Důležité podle ní byly i výtěry zpoza nehtů oběti i Šafránka. „Pod jejími nehty nebyla nalezená jiná DNA než její. Stejně tak můj klient neměl pod nehty jinou DNA než svou," upozornila při jednání Pokorná. Šafránkova drobná zranění proto nepřisuzovala bránící se dívce.

S tím ale nesouhlasil soudce. „Nebyl jediný důvod dokazovaní doplňovat, když všechno svědčilo o tom, že vraždu spáchal obžalovaný. Vzhledem k charakteru jeho zranění je i pravděpodobné, že ho poškozená neškrábla," konstatoval Jirsa. Drobná poranění na Šafránkově těle si totiž podle znalce způsobil muž sám především při manipulaci s tělem a vražednou zbraní.

Případem se teď, kvůli Šafránkovu odvolání, bude zabývat Vrchní soud v Olomouci.

ČTĚTE TAKÉ: Policisté potvrdili vraždu na třídě Generála Píky. Žádají o pomoc svědky

Nejpřísnější typ vězeníVe věznici se zvýšenou ostrahou se odsouzení pohybují organizovaně, vždy pod dohledem příslušníka vězeňské služby. Odsouzení většinou vykonávají práci uvnitř věznice, kde jsou rovněž střeženi příslušníkem nebo vykonávají práci přímo na celách. Odsouzeným není povolen žádný pohyb a návštěvy probíhají rovněž za dohledu příslušníka vězeňské služby.
Nejmírnější typ vězeníVe věznici typu s dohledem mají odsouzení neomezený pohyb. Pracují zpravidla, dle podmínek dané věznice na venkovních pracovištích, tedy mimo věznici. V mimopracovní době se odsouzení účastní různých akcí mimo věznici, např. kulturních a sportovních akcí a to za doprovodu zaměstnance Vězeňské služby ČR, tedy vychovatele nebo jiného odborného pracovníka. Pokud si odsouzení plní všechny povinnosti vyplývající ze zákona o výkonu trestu odnětí svobody mají možnost požádat ředitele věznice o povolení opuštění věznice v souvislosti s návštěvou až na 24 hodin, a to 1krát za 14 dní. Ředitel věznice na základě závěrů komise složené z odborných zaměstnanců má možnost odsouzenému tuto návštěvu mimo věznici povolit, a to formou kázeňské odměny.
zdroj: www.vscr.cz -  web Vězeňské služby České republiky