Prakticky jediná věta stojí za odsouzením znojemského exekutora Pavla Procházky. Okresní i krajský soud mu uložily dvou a půlletý nepodmíněný trest s odkladem na čtyři roky proto, že se měl dopustit úmyslného trestného činu tím, že „…založil bankovní účet, ke kterému měl podpisové právo, mohl nahlížet na stav účtu a pohyby prostřednictvím elektronického platebního styku, disponoval s prostředky na tomto účtu…“

Podle oslovených právníků přitom jde o běžnou součást advokátní praxe. Trestné je až zneužití svěřených peněz, nebo jednání v rozporu s pokyny klienta. To však soud Procházkovi neprokázal. Soud mu také neprokázal žádný motiv. Jednou z možností tak může být, že se jednalo o zinscenovaný proces s cílem Procházku diskreditovat a zbavit funkce exekutora.

K celému případu se, exkluzivně pro Deník, a vůbec poprvé obšírněji, vyjádřil sám Procházka. Toho čeká koncem listopadu soudní jednání o obnově celého řízení. „K soudu jdu s novým dokumentem od banky, která mi potvrdila, že jsem do účtu nikdy nenahlížel a s prohlášením svědka, že řízení u krajského soudu ovlivňoval jistý brněnský advokát,“ říká Procházka. Redakce má kopii bankovního sdělení k dispozici.

Procházka se měl jako spolupachatel dopustit zpronevěry sedmi set tisíc korun. Soud přitom nezjišťoval, zda si nějakou část z toho sám ponechal, ani zda věděl, že na účet jeho klienta byly zaslány peníze, se kterými klient není oprávněn disponovat. Částku mělo v roce 2000 složit Zemědělské družstvo Sázavka z Vysočiny na svůj účet a vinkulovat ji ve prospěch společnosti TWT, a to jako jistinu pro poskytnutí sedmimilionového úvěru. Úvěr pak mělo získat od firmy Millenium Commercial z Abu Dhabi ze Spojených Arabských Emirátů prostřednictvím TWT a brněnské firmy NOVATEC.

Odvolán ministrem

Kvůli odsuzujícímu rozsudku pak Procházku odvolal ministr spravedlnosti. „Rozsudek dostalo k vyjádření i prezídium Exekutorské komory a tam konkrétně Vladimír Plášil. To je bývalý státní zástupce, takže této problematice nejvíce rozumí. On měl na prezídiu říct, že moje odsouzení není v pořádku,“ říká Procházka.

„S penězi jsem nakládal jen podle pokynů klienta. Jak mě mohlo napadnout, že jde v tomto konkrétním případě zrovna o peníze na kauci, se kterými klient nemůže disponovat? Ani ve snu by mne nenapadlo, že někdo pošle peníze na cizí účet. Jednal jsem jen na základě plné moci majitele účtu a podle jeho pokynů. To všechno je běžná práce advokáta,“ tvrdí Procházka.

Majitelem účtu byla přitom společnost TWT, která Millenium Commercial v Česku zastupovala.

Procházku v jeho advokátní kanceláři, před podpisem smluv na poskytnutí úvěru, navštívil hned dvakrát tehdejší předseda družstva Sázavka a vždy u toho byl i další funkcionář družstva. „Přestože měl předseda družstva jasně sepsané smlouvy a opakovaně se ubezpečoval o tom co a jak udělat, nakonec převedl peníze jen na základě návštěvy a požadavku Albánce Gzima Gashiho, kterého u něho v družstvu viděl zřejmě vůbec poprvé, přímo na účet TWT. Podle smluv měl přitom peníze vinkulovat na vlastním účut. Gashi vedl kancelář TWT. Předseda družstva si u mě, a to přes svou dřívější opatrnost, nic neověřoval. Měl na mě pevnou linku i mobil. Jsem přesvědčen, že ke zpronevěře došlo samotným posláním peněz na cizí účet bývalým předsedou ZD Sázavka. Já sám jsem se stal obětí podvodu ze strany klienta, který mne uvedl v omyl,“ tvrdí Procházka.

Podle něj pak Gzim Gashi vybranou částku z účtu použil tak, že sto tisíc poslal do firmy v Abu Dhabi, další desetitisícovou částku vyplatil společníkovi TWT a zbytek použil na provozní účely firmy v Jihlavě. Procházka pak bezhotovostními převody, na základě pokynů klienta, hradil více než třemi sty tisíci leasing auta, které používala kancelář TWT v Jihlavě a výživné na dceru společníka TWT.

„Ničím z toho se soud nezabýval, ačkoli jsem předložil Gzimem Gashim vlastnoručně napsaný lístek, co pro TWT hradil. Bankovní výpisy měl soud k dispozici,“ tvrdí Procházka. I kopii lístku má redakce k dispozici.

„Nejsem žádný zločinec, a kdybych chtěl být, tak se nepouštím do takto průhledného podniku. Mým případným motivem k trestnému činu se přitom ani soud nikdy nezabýval, nezabýval se pak ani psychologickým posudkem, který jsem si nechal vypracovat soudním znalcem. Protože se jednalo o jednoduchý důkaz, totiž o to, zda jsem něco věděl nebo nevěděl o původu peněz na účtu klienta. Neustále jsem žádal o své vyšetření na detektoru lži, což bylo soudy ignorováno,“ vypráví zklamaně.

O možném pozadí svého procesu mluví jen velmi opatrně. „Z důvěryhodných zdrojů jsem se doslechl, že měl někdo zájem o mé místo exekutora, důvodem mohlo být i kšeftování s úřady. Motivem se mohly stát i takzvané politické machinace, když ministr spravedlnosti chtěl ukázat pevnou ruku, aby neutralizoval neustálé a závažné stížnosti na některé exekutory a stížnosti na to, že mezi exekutory je dobrá desítka členů a spolupracovníků bývalé StB,“ naznačuje některé pohnutky Procházka.

„Další pravomocně odsouzené exekutory ministr nejen neodvolal, ale tyto skutečnosti byly naopak ututlány,“ dodává.

Sám je ochotný uznat, že v jeho případě by se mělo nanejvýš dokazovat, zda se nejedná o nedbalostní trestný čin. Toho by se dopustil tím, že si neověřil, zda s penězi na svém účtu může jeho klient volně disponovat.

„Já byl ale odsouzen za něco, co jsem neudělal. Nemohu se s tím srovnat, léčím se kvůli tomu na psychiatrii, na nervy je i moje manželka. Rád bych spravedlnosti u nás zase věřil,“ svěřuje se Procházka.

První možnost k tomu dostane na konci tohoto měsíce, kdy bude senát znojemského okresního soudu rozhodovat o tom, zda povolí obnovu trestního řízení, po níž by následovalo nové projednání případu.

Procházka se už ale mezitím vrátil do svého úřadu. Ohradil se totiž proti svému odvolání u soudu a ten nedávno vyhrál. „Judr. Procházka byl zpět ustanoven soudním exekutorem,“ řekl mluvčí Exekutorské komory Pavel Kočíš.

„Z rozsudku vyplývá, že došlo k jednoznačným procesním pochybením ze strany ministra a jeho úředníků,“ dodal.

„Ministerstvo spravedlnosti názor soudu nezastává, podalo proto kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle názoru ministerstva nesmí JUDr. Procházka vykonávat exekuční činnost, protože pro ni nesplňuje základní podmínku, a sice bezúhonnost. Otázka odvolání ministrem spravedlnosti na to nemůže mít podle našeho názoru vliv,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Steinerová.

Ministerstvo bude možná muset řešit i otázku odškodnění odvolaného exekutora. „Není důvod, proč by chtěl JUDr. Procházka náhradu škody. Pokud by byl odvolán způsobem, který by Městský soud v Praze uznal za správný, funkci by tak jako tak nemohl vykonávat,“ dodala Steinerová.