VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sekta důchodců: jako v koncentráku

Brno - Policie v Brně odhalila sektu, jejíž vůdce ovládal pět starších žen. Nutil je k těžké práci a odpíral jim jídlo. Muž je zatím na svobodě a tři ženy s ním dokonce dál žijí.

27.5.2008
SDÍLEJ:

Dům v ulici Terezy Novákové, kde žije Jiří AdamFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Dny bez jídla, kálení do kbelíků a tvrdá práce na stavbě a ve vinohradu. Takový důchod připravil pěti ženám sedmasedmdesátiletý muž z Brna, který se pasoval do role vůdce náboženské sekty vycházející z učení Hnutí Grálu. Zotročil si pětici starých žen, z nichž spolu s manželkou udělal „pracovní četu“.

Podle informací brněnského Deníku Rovnost se jmenuje Jiří Adam a žije v brněnských Řečkovicích v ulici Terezy Novákové.

Působení sekty potvrzují v místě i sousedé. „Vídali jsme tady nejen starší, ale i mladší ženy v montérkách, které pro něj pořád na něčem pracovaly. Připomínaly nám novodobé otroky,“ uvedla sousedka, která nechtěla zveřejnit své jméno. Naposledy ho viděla před měsícem.

Policisté muže zatím vyšetřují jen v souvislosti s týráním pětice starších žen. Muži hrozí za trestný čin zbavení osobní svobody dvanáctiletý trest. Policie případ objasnila sice už před půl rokem, zveřejnila jej ale až včera. Muž je stíhaný na svobodě. Podle informací brněnského Deníku Rovnost tři ženy s mužem stále dobrovolně žijí.

„Muž převzal roli duchovního vůdce a jeho manželka pozici královny. Žili ve společné domácnosti s dalšími pěti staršími ženami,“ řekl kriminalista Oldřich Kříž. Ženy zpočátku dobrovolně odevzdávaly vůdci důchody, nechaly se od něj jako od lidového léčitele a bylinkáře léčit, a měly dokonce společná duchovní setkání. „Před osmi lety si pak muž nechal na sebe s jejich souhlasem přepsat jejich byty a domy. Pak z nich vytvořil pracovní četu, aby pro něj pracovala,“ dodal Kříž.

Na případ policisté přišli poté, co jednu z důchodkyň život v sektě přestal bavit. Muž ji proto zavezl na psychiatrii. Právě tam se stará žena svěřila lékařům se svými problémy.

„Když přišla do ordinace, byla velmi podvyživená. Z toho, co vyprávěla, jsem nabyl dojmu, že její strava nápadně připomíná jídlo z koncentračního tábora,“ uvedl lékař do policejního protokolu. Pět důchodkyň pak na popud státního zástupce prohlédl soudní znalec. Ten zjistil, že ženy jedly pouze to, co vypěstovaly.

„Byly tak podvyživené, že už jim začala ubývat svalová tkáň. Vypadaly jak vězni z druhé světové války,“ napsal odborník na výživu do znaleckého posudku.

Ženy se však pro tento život rozhodly dobrovolně. Svému vůdci bezmezně věřily a chtěly žít ekologicky. Proto například vůbec nevěděly, jak chutná maso. Kromě přísné diety jim obviněný muž přichystal také tvrdou práci. Ženy otročily na stavbě vily v brněnských Ivanovicích, z níž chtěl mít vůdce sekty modlitebnu. Také pracovaly na rozsáhlém vinohradě na Znojemsku. Některé dokonce dvacet let. Ženě, která na muže podala trestní oznámení, muž vrátil majetek, který na něj přepsala. Jedna důchodkyně v období vyšetřování případu zemřela na rakovinu.

Působení sekty, která vycházela z učení Hnutí Grálu překvapilo religionistu Davida Václavíka z brněnské Masarykovy univerzity. „Patologické jevy vykazuje jen malé procento sekt. To, co se stalo v Brně, je ojedinělým případem. S ničím podobným jsem se ještě nesetkal,“ uvedl Václavík.

Hnutí Grálu se od jednání muže, který zotročil ženy, distancovalo. „Tenhle odštěpek nemá nic co dělat s Hnutím Grálu. Ten člověk se naprosto otočil zády k našemu učení. Mám za to, že ten člověk trpí psychickou poruchou. A tím, že si z pěti starých žen udělal služky, pouze ventiloval svoji nemoc,“ řekl zemský vedoucí Hnutí Grálu Arthur Zatloukal. Z Hnutí Grálu se dříve odtrhla i skupina lidí, kteří jsou obviněni z brutálního týrání Ondřeje a Jakuba z Kuřimi, na které se přišlo loni v květnu.

Přestože policisté případ sekty důchodců z Brna objasnili už před půl rokem, obviněný muž stále nepředstoupil před soud. Spis mají totiž na stole soudci Vrchního soudu v Olomouci. Ti musí určit, zda se kauzou bude zabývat brněnský městský soud nebo Krajský soud v Brně.

„V neveřejném zasedání jsme o tom rozhodli už minulý týden. Ve středu odešleme spis do Brna. Nemohu ale říci, kterému soudu jsme případ dali k projednávání. To mohu zveřejnit až poté, co se o tom dozvědí strany řízení,“ řekl mluvčí olomouckého vrchního soudu Petr Angyalossy.

Život s vůdcem: tvrdá práce i hladovka

Příběh pětice žen, které dobrovolně vstoupily do náboženské sekty, připomínal galeje. Žily například jen z toho, co si samy vypěstovaly

Na podzim roku 2005 se objevila v ambulanci psychiatrické léčebny v Brně­Černovicích vyzáblá žena. Mumlala podivné věci a lékaři si mysleli, že je nemocná. Teprve po několika týdnech jí uvěřili a přivolali policii.

Žena z psychiatrie byla členkou komunity, kterou vedl sedmasedmdesátiletý Jiří Adam z brněnských Řečkovic. Inspiroval se v učení Hnutí Grálu a o své „ovečky“ neměl nouzi. Chodily k němu dobrovolně a odevzdaly mu veškerý svůj majetek.

„Vypadal jako normální pán, menší, s prošedivělými vlasy. Myslím, že měl dva syny a asi před patnácti lety se rozvedl s manželkou, zdravotní sestrou,“ vzpomněla si Marta Kittnerová z domu odnaproti.

Znovu se oženil, ale nová manželka nebyla jedinou ženou kolem něj. Za více než dvacet let vzal do svého domu dalších minimálně pět žen. Nejmladší bylo třicet, nejstarší byla jen o pár let mladší než on. Podle Adamových sousedů z ulice Terezy Novákové se kolem něj pohybovaly jak starší, tak i mladší ženy.

„Chodily v montérkách a na hlavách mívaly šátky, takže jim nebylo dobře vidět do obličeje. Ten muž jezdil s dodávkou a ony pořád něco nakládaly a vykládaly. Určitě to ale všechno nebyly důchodkyně,“ řekla sousedka, která si nepřála uvést jméno.

Adamův dům zaujal sousedy ale i jinou věcí. „V zimě vždycky topil něčím, co hrozně smrdělo a létaly z toho velké saze. Uhlí to určitě nebylo,“ podotkl Albert Kittner.

Dlouhá hladovka

Vztah v komunitě fungoval na základě písemné smlouvy. „Ženy s pachatelem sepsaly dohodu o společné domácnosti s tím, že do ní budou přispívat rovným dílem,“ uvedl kriminalista Oldřich Kříž, který na případu pracoval. „Rovný díl“ znamenal, že ženy odevzdají každý měsíc nejen svůj důchod, ale že na vůdce přepíší i svůj majetek. Jakmile měl majetek žen v hrsti, nedával jim ani korunu, a dokonce jim zakázal stýkat se s příbuznými. Nesměly číst noviny, dívat se na televizi, poslouchat rádio.

Pokud nějaký z jeho rozkazů odmítly poslechnout, týral je dlouhou hladovkou. „Stíhaný muž situaci v sektě zlehčuje. Tvrdil, že žil stejně jako ženy. Ve skutečnosti měl ale vůdčí postavení a shromažďoval cizí majetek,“ řekl Kříž.

Ženy se pro takový život rozhodly dobrovolně. Žily ekologicky a pánovi domu věřily. „Co z přírody vzešlo, musí zpátky do ní,“ říkával jim. Ekologický život ovšem připomínal extrém. Ženy například vůbec nevěděly, jak chutná maso. Žily jen z toho, co si vypěstovaly, nebo vybíraly kontejnery. Nájezd na popelnice byl tak velký, že z nich většinou téměř všechno vybraly. Potraviny ženy zužitkovaly stejně jako vyhozené ošacení a obuv.

Důchodkyně pracovaly na jeho rozlehlém vinohradě na Znojemsku. Do vinohradu vyrážely s kbelíky, protože jim vůdce zakázal močit a kálet na hroznové víno. Naplněné kbelíky pak táhly zpátky do domu, kde výkaly míchaly třeba s ohryzky nedojedených hrušek. Obsah kbelíků pak sloužil k hnojení vinohradu.

Ženy dělaly i typicky mužské práce. Ve vinohradu například dláždily cestu pro traktor. V brněnských Ivanovicích, kde Adam podle nepotvrzených informací vlastní dokonce šest pozemků, zase stavěly třípatrový dům. Ten měl být modlitebnou pro všechny z komunity.
„Koupil to tady asi před třemi lety. Potkával jsem tu několik žen, pracovaly dost často,“ uvedl muž bydlící přímo naproti vile.

To potvrdila i jeho sousedka, která také nechtěla uvést své jméno. „Starší ženy i ženy kolem třicítky tady pracovaly i v neděli. Povídalo se, že jsou nábožensky založené,“ řekla.

V domě v Řečkovicích, kde Adam se svými otrokyněmi bydlel, včera nikdo neotvíral. Sousedé Adama naposled viděli asi před měsícem, kdy opravoval střechu.


#nahled|http://g.denik.cz/50/44/duchodci_tyran_vudce_vila_ivanovice_jiri_adam_dra_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/44/duchodci_tyran_vudce_vila_ivanovice_jiri_adam_dra.jpg|Staveniště vily v brněnských Ivanovicích, z níž chtěl mít vůdce sekty modlitebnu#

Autor: Pavel Mokrý

27.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Tasovice /VIDEO/ - Slavnost Zarážení hory pořádali v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písní. "Věřím, že se všichni při písničce a skleničce dobrého vína společně pobavíme a navíc pomůžeme ochránit naše vinohrady v době zrání před chorobami, špačky, zlým počasím a zloději. Hrdě můžeme prohlásit, že naše právo platí už od šestého století," řekl na úvod za pořadatele slavnosti František Houšť.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení