Když se dva perou, třetí nadává policistům. S dvacetiletým agresivním mladíkem se nedávno museli potýkat znojemští strážníci. Nelíbilo se mu, že se v půl šesté ráno snažili zastavit rvačku před barem, a proto je začal napadat. Chytal strážníky za uniformu a strkal do nich rukou.

Podobně jako další čtyřiatřicetiletý muž ze Znojma, který nakonec skončil v cele. „Muž v opilosti pokřikoval a rušil noční klid. Strážníky pak fyzicky i slovně napadal. V krvi měl skoro dvě promile alkoholu," popsala incident mluvčí znojemské policie Lenka Drahokoupilová.

počet napadení od ledna do března
2014: 28 napadení (9 pod vlivem alkoholu)/19 policistů/9 strážníků

2013: 18 napadení (8 pod vlivem alkoholu)/12 policistů/6 strážníků

2012: 20 napadení (7 pod vlivem alkoholu)/14 policistů/6 strážníků

2011: 17 napadení (8 pod vlivem alkoholu)/11 policistů/6 strážníků

2010: 16 napadení (4 pod vlivem alkoholu)/14 policistů/2 strážníci

Za posledních pět let policisté zaznamenali nejvíce napadení v roce 2011 (53 policistů a 20 strážníků) a v roce 2013 (48 policistů a 20 strážníků). Nejméně naopak v roce 2010 (40 policistů a 8 strážníků).

Zdroj: Policie ČR

Urážky, nadávky i fyzické útoky musejí policisté v kraji snášet čím dál častěji. Jen za první tři měsíce tohoto roku museli řešit skoro třicet takových případů. V minulých čtyřech letech přitom těchto útoků ve stejném období nebylo nikdy víc než dvacet. Stejným tempem by na konci letošního roku svítilo v kolonce napadení číslo 120. Přitom za posledních pět let jich policisté nejvíce zaznamenali v roce 2011, a to třiasedmdesát.

Podle mluvčího brněnských strážníků Jakuba Ghanema ve společnosti mizí respekt k uniformám. „S problémy se setkáváme nejvíce na větších akcích typu brněnských ohňostrojů. Mladí a opilí jsou čím dál troufalejší. Často bezdůvodně policistům nadávají," řekl Ghanem.

Většinu potyček podle něj vyřeší slovně. Problémy dělají převážně opilci, což dokládají i čísla. Každý třetí případ napadení souvisí s alkoholem. „Jsou agresivní na své okolí. V prvé řadě tedy na zasahující záchranáře, kteří nás potom volají na pomoc," podotkl Ghanem.

Právě záchranáři v kraji se podle jejich mluvčí Barbory Zuchové setkávají s útoky dennodenně. „Výpadů přibývá. Jak slovních, tak fyzických. Paradoxně na nás často útočí lidé z okolí člověka, pro něhož si přijedeme. Mají pocit, že mu ubližujeme," upozornila Zuchová.

Agresoři nekončí jen u útoků na lidi. Ničí také auta i vybavení záchranářů. „Problémy nastávají hlavně v uzavřených místech, kde je horší manévrovací prostor a lidé pak na záchranáře hází třeba popelníky a další věci, které jim přijdou pod ruku," popsala mluvčí.

Útočné chování potvrzují i krajští policisté. „Více se setkáváme s případy tělesných než slovních útoků. Občas pachatelé demolují i auta nebo vysílačky. Škodu pak musí uhradit," uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Kromě pokut můžou útočníci skončit i ve vězení. „Pachatelům za takové jednání hrozí od šesti měsíců vězení. V nejhorším možném případě, tedy zabití, můžou dostat až šestnáct let," upozornil Šváb.

Psychologové nárůst agresivního chování přičítají celkovému vývoji. „Západní společnost klade velký důraz na práva jedinců a upozaďování povinností. Děti se to učí už odmala. Rodiče je nenabádají ani k tomu, aby poslouchaly ve škole," míní psycholog Jiří Brančík.

TOMÁŠ KREMER
MIROSLAV VOZDECKÝ